Postup českých úřadů v případu Levana Gurgenidzeho nechápu, říká Kroupa

Levan Gurgenidze byl policistou Národní centrály proti organizovanému zločinu, teď ho české úřady podezírají ze spolupráce s ruskými tajnými službami a zneužívání pravomocí. Co o případu víme? A co o něm říká sám expolicista? Spletitou kauzu rozebíráme s investigativním reportérem Jankem Kroupou.

Příběh spolupráce Levana Gurgenidzeho a českých bezpečnostních složek se začal odvíjet zhruba před patnácti lety. Gruzínec ještě v roce 2009 působil v administrativě dnes už bývalého gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho, kde měl na starosti boj s organizovaným zločinem. Po neshodách s nadřízeným ale opustil svou práci i svou vlast.

Díky kontaktům v Česku se mu však podařilo navázat spolupráci s Národní centrálou proti organizovanému zločinu (NCOZ, v té době Útvar pro odhalování organizovaného zločinu) a také s Bezpečnostní informační službou (BIS). O několik let později – po získání občanství – nastoupil do oddělení pro potírání zločineckých struktur v NCOZ jako kapitán.

Investigativní reportér Seznam Zpráv Janek Kroupa v podcastu 5:59 popisuje, že Gurgenidze byl ve své práci úspěšný. Podle jeho spolupracovníků, se kterými novinář mluvil, se i díky jeho kontaktům povedlo dopadnout řadu ruskojazyčných zločinců.

Teď ho ale kriminalisté podezírají z toho, že zneužíval pravomoc úřední osoby, neoprávněně hledal v policejních databázích informace, a také z toho, že v Česku působil jako ruský špion. Policie navíc při domovní prohlídce u něj doma našla jednak v trezoru peníze v řádech stovek tisíc eur a také další peníze zazděné ve stěně. Gurgenidze připouští, že neoprávněné lustrace dělal, a přiznává i to, že peníze v trezoru byly jeho. Že by pracoval pro Rusy, ale zásadně odmítá.

„To je neuralgický bod celého toho příběhu. A z mého pohledu je to fakticky - a i Gurgenidze to tak říká - důvod, proč se rozhodl promluvit,“ vysvětluje Kroupa, který je s policistou v kontaktu.

Tomu nejde na rozum zejména to, jak o jeho případu české policejní složky informovaly. Zaprvé - což dokládá i záznam, který má Janek Kroupa k dispozici - o tomto „živém případu“ kriminalisté mluvili na setkání evropských a postsovětských partnerů v Lotyšsku. A zadruhé o něm a dalších lidech, se kterými měl Gurgenidze spolupracovat, spravily i gruzínské úřady. Jejich jména se pak objevila i v tamní státní televizi. Česká policie postup obhajuje tím, že bylo nutné o podezřeních informovat partnery.

„Je to jeden z případů, ve kterém jsme poměrně přesně schopní popsat skutkovou část – kdo se s kým sešel, co si tam zhruba řekli, kdo tam byl, kde se sešli, co bylo předmětem těch jednání, ale musím upřímně říct, že nechápu, proč ty strany postupují tak, jak postupují. Nechápu postup českých úřadů ani postup Rusů, logiku v tom bohužel nevidím,“ popisuje Kroupa.

Jaké jsou tedy základní obrysy celého příběhu?

Policie odvíjí svá podezření vůči Levanu Gurgenidzemu z jeho styků s ruským bankéřem Michailem Šišchanovem, což je synovec ruského oligarchy Michaila Gucerijeva. Ten má mít blízko k okruhu lidí kolem ruského prezidenta Vladimira Putina a zejména pak k jeho běloruskému protějšku Alexandru Lukašenkovi.

S Gucerijevem a Šišchanovem Gurgenidze v roli zástupce české civilní kontrarozvědky navázal styky a pomohl připravit i tři pražské schůzky. O dvou z nich už dříve psal i Deník N a Respekt.

Na první schůzce na konci roku 2021 - domluvené skrze Gurgenidzeho kontakty na Ukrajině - mu měla dvojice říct, že Rusko chystá vojenský útok na Ukrajinu. Gucerijev také požádal, zda by bylo možné domluvit i schůzku se zástupci Spojených států, jelikož Lukašenko má prý strach o svůj život a měl by pro ně nabídku.

Sešli se tak znovu na přelomu zimy a jara v roce 2022. Kromě Gurgenidzeho, Šišchanova a Gucerijeva dorazil i styčný důstojník FBI v Praze a další zástupce BIS, který měl hrát pracovníka CIA. „(Lukašenko skrze Gucerijeva) přišel s nabídkou, že by se chtěl s Američany domluvit: Chtěl od nich záruku, že se o něj postarají, když mu půjde o život, a že se postarají i o jeho rodinu. A že on oplátkou za to jim dá záruku, že běloruská armáda nenapadne Ukrajinu a  nevstoupí na její území,“ popisuje Kroupa. Navíc - jako záruku - nabízel draslíkové doly, které Bělorusko vlastnilo.

Z dohody ale po několika měsících na třetí schůzce sešlo.

Gurgenidze nicméně kontakty s oběma zmiňovanými udržoval dál. Ruský bankéř například českému policistovi gruzínského původu přinesl 1500 stran s podrobnostmi o ruské samosprávě nebo informace o tom, jak Rusko obchází sankce a prodává ropu skrz Saúdskou Arábii.

„Nicméně ty informace neproudily jenom jednosměrně,“ říká Kroupa a vrací se tak obloukem k obviněním, která proti Levanu Gurgenidzemu nedávno vznesla česká policie. Z nich totiž vyplývá, že měl český policista pro Šišchanova lustrovat několik lidí v policejních systémech.

V podcastu 5:59 se také dozvíte více informací o schůzkách, na kterých se Levan Gurgenidze setkal s ruským oligarchou a dalšími, nebo kde novinář Janek Kroupa získával podrobnosti o případu Levana Gurgenidzeho a jak ověřoval informace, které mu bývalý policista poskytl. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.