Když rozhoduje cena. Ruský plyn nahnaly do Česka i německé poplatky

Ruský plyn v minulých letech do Česka téměř úplně přestal proudit. V listopadu však plyn z východního směru, odkud podle odborníků putuje především ten ruský, představoval asi 95 % celkových dodávek. Co to znamená? A dokázali politici zbavit Česko energetické závislosti na vládcích Kremlu?

Zbavení se závislosti na dovozu energetických surovin z Ruska je jednou z mála věcí, na které se politici i společnost v Česku do velké míry shodnou. A dodávky zemního plynu původem z Ruska se také v loňském roce po šoku, který Evropě přivodila invaze vojsk Vladimira Putina na Ukrajinu, dařilo držet na zanedbatelné úrovni. Stejně tak tomu bylo i po většinu letoška, kdy do republiky proudil především plyn z Německa.

Zato tento měsíc tvoří podle statistik společnosti Net4Gas asi 95 % dodávek plyn ze Slovenska, který je podle odborníků dominantně ruský. Vysvětlení je jednoduché –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pravidla trhu jsou jasně daná, rozhoduje cena.

„Plyn je komodita, která se prostě prodává a nakupuje na komoditním trhu. Obchodníci nakupují tam, kde je nejlevněji,“ říká v podcastu 5:59 šéfreportérka SZ Byznys Zuzana Kubátová. „A jedním z důvodů je to, že Německo od září zavedlo na tranzit svého plynu poplatky, které zdražují dopravu. To znamená, že zdražují celý nákup toho plynu.“

Česká republika spolu s dalšími členskými státy Evropské unie už před časem Německo vyzvala, aby tranzitní poplatek zrušilo, přičemž české Ministerstvo průmyslu a obchodu předpokládá, že od Nového roku se platit nebude. Kubátová ale upozorňuje, že to tak být nemusí, protože debata nad danou věcí v samotném Německu ještě neskončila.

„Vzhledem k tomu, že v Německu v tuto chvíli není vláda úplně funkční, je otázkou, jak tohle rozhodnutí dopadne. Myslím si, že je to otevřená věc,“ říká novinářka s odkazem na rozpad německé vládní koalice, po kterém země míří k předčasným volbám.

Kubátová zároveň nepředpokládá, že se dovoz levnější komodity v brzké době příznivě projeví v cenách pro koncové spotřebitele: „Z nižší ceny vždy těží v první řadě obchodníci. Až pokud je cena nízká delší dobu a výrazně, začíná z ní poté těžit i spotřebitel, když dodavatelé začnou soutěžit mezi sebou a perou se o zákazníka.“

Vzhledem k tomu, že po většinu letošního roku v Česku převažovaly dodávky ze západního směru –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zejména plyn z Norska a také zkapalněný zemní plyn (LNG) z terminálu v Nizozemsku –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ záleží podle ekonomické novinářky na tom, „jak mají jednotliví obchodníci nakoupeno“ a jak dokážou „tuto zatím stále ještě krátkodobou levnější dodávku zohlednit v celém průměru“, který poté mohou promítat do smluv pro zákazníky.

Jak reportérka v podcastu 5:59 upozorňuje, zatím se nedá odhadnout, zda zažíváme v rámci plynových dodávek do Česka jen krátkodobý výkyv. K nejistotě přispívá i blížící se konec pětileté smlouvy mezi Ukrajinou a Ruskem, která umožňuje přepravu ruského plynu do Evropy přes ukrajinské území. Kontrakt vyprší na konci roku.

„Je otázka, jestli poté bude možnost ten (ruský) plyn do střední Evropy dostat. A záleží také na tom, jak se celkově bude vyvíjet cena plynu na komoditním trhu,“ dodává Kubátová s tím, že „když se tady pere dodávka z východu s dodávkou ze severu (z Norska), je to pro českého zákazníka výhodné“.

Současná tuzemská vládní koalice učinila z podpory Ukrajiny a kritiky Ruska jednu ze svých priorit. Udělala ale podle šéfreportérky SZ Byznys skutečně dost pro to, aby se Česko stalo nezávislé na ruském plynu?

„Když se podíváme pravdě do očí, je zjevné, že pokud nakupujeme ruský plyn, pomáháme ruskému národnímu hospodářství, které je pod čím dál větším tlakem, protože ruská ekonomika skutečně stojí a padá s vývozem komodit, jako je plyn,“ říká Zuzana Kubátová.

„Na druhou stranu to, že máme alternativní přepravní trasu přes Německo, není úplně zásluha českých vlád nebo české politiky. Je to prostě zásluha toho, že se Němci připravovali na masivní dovoz plynu do Evropy prostřednictvím podmořských plynovodů Nord Stream. Ty jsou sice mimo provoz, nicméně přepravní trasy tam už byly připravené. A máme i štěstí v tom, že na severu Evropy s napojením na tuto přepravní cestu funguje velký evropský těžař plynu, a to je Norsko,“ dodává.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak to v Česku vypadá s plánovaným nahrazením uhlí plynem a odkud by ještě do Česka mohl proudit plyn a také dodávky energie z obnovitelných zdrojů. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.