Článek
Ruská centrální banka vytáhla na pomoc padajícímu rublu. Na mimořádném úterním zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu na 12 procent. O den dřív ruská měna prolomila psychologicky důležitou hranici 100 rublů za dolar. Dramatický krok centrální banky oživil debatu o stabilitě ruského hospodářství.
Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte
- Jak dlouho dokáže režim Vladimira Putina pumpovat do ekonomiky peníze s cílem zaplatit svou válečnou agresi na Ukrajině?
- Do kdy se dokážou ruští spotřebitelé vyrovnávat s inflací, kterou utrácení státu pohání?
- A může se jejich případná nespokojenost obrátit proti prezidentovi?
Ruská centrální banka se snaží zastavit pád rublu, který začátkem týdne klesl pod symbolickou hranici 100 rublů za jeden dolar. Banka svolala mimořádné zasedání a zvýšila základní úrokovou sazbu o 3,5 bodu na 12 procent. A oznámila, že se nebojí ani dalších zásahů.
Za propadem měny stojí podle politologa Karla Svobody nejen sankce, které na Rusko po jeho vpádu na Ukrajinu uvalil Západ. Způsobily ho i vnitřní problémy země a výdaje spojené s válkou.
„Myslím, že spíš šlo o snahu odvrátit paniku než o panickou reakci,“ říká odborník na Rusko, který působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Světové trhy podle něj už několik týdnů spekulovaly o intervencích ruské centrální banky, odhadovaly ale zvednutí maximálně o jeden procentní bod. Současné rozhodnutí je tak prý „poměrně razantní“.
Média upozorňují, že nečekaný zásah navíc přišel těsně po veřejné kritice ze strany Maxima Oreškina, ekonomického poradce hlavy státu Vladimira Putina. Ten v písemném prohlášení uvedl, že banka nedělá dost, aby prudký pokles rublu zastavila.
Svoboda se nicméně domnívá, že náhlá akce ruské centrální banky nepřišla jen v souvislosti s tímto oznámením, ačkoli se to tak může jevit. „Myslím, že ta reakce byla způsobena inflací. Těmi tlaky, které nastanou, když se ekonomika přehřeje. Ve výrobě chybí lidé a zároveň rostou platy – za posledních 12 měsíců vzrostly reálné mzdy asi o 13,3 procenta. Peněz je moc,“ vysvětluje expert.
Kde rubly utratit?
Některé oblasti v Rusku totiž bohatnou díky výrobě zbraní, z jiných se zase mnozí lidé nechali naverbovat nebo se museli přidat mezi vojáky, kteří podle Svobody „dostávají na ruské poměry obrovské množství peněz“.
„Ti lidé si ty peníze z války přinášejí, ale vlastně je nemají za co utratit, protože zbrojní výroba pohlcuje víc a víc lidí a utlačuje produktivní odvětví, které by mohlo vyrábět spotřební zboží,“ popisuje expert. Peníze, které stát vydá, se tak nevrací do oběhu. „A dalším problémem pak je, že když oslabuje rubl, tak zdražují také všechny dovozové věci a třeba i dovolené,“ dodává.
O ruské společnosti s novinářkou Petrou Procházkovou:
Naopak strádat začaly regiony, které se zaměřovaly třeba na automobilový průmysl, jako je Kalužská oblast. „V Rusku se objevovaly takové vtipné případy, že AvtoVAZ (ruský výrobce automobilové značky Lada, pozn. red.) vypustil automobil, který neměl airbagy. Něco naprosto nemyslitelného. Ale udělali to, aby si lidé měli co nakoupit, aby peníze neležely někde v ekonomice a nehrozilo, že budou působit na růst cen, ale ty ceny rostou poměrně významně i tak,“ říká Svoboda.
Prolínání ekonomiky a politiky
Navzdory těmto problémům může podle politologa Rusko udržet ekonomiku alespoň v dosavadním stavu poměrně dlouho. A i pokud by se situace zhoršovala, nemusí to nutně znamenat, že to bude mít na režim zásadní vliv. „Vidíme to ve státech jako Venezuela, kde si jedete pro chleba s kolečkem peněz, a přesto ten režim drží,“ říká Svoboda.
Přesto by si na podobnou situaci Rusko mělo dávat pozor. Pokud by centrální banka stav ekonomiky neudržela do nadcházejících prezidentských voleb a lidé by si najednou za své úspory koupili výrazně méně než dosud, mohla by alespoň část společnosti vyjádřit nevoli. „Přestože výsledky ruských voleb jsou jen velmi volně inspirované hlasováním, tak přece jenom by to vypadalo špatně,“ dodává expert.
A problémy by mohly nastat i ve chvíli, kdy by Rusko nemělo peníze na to, aby zaplatilo už zmíněným vojákům. K takovému bodu se ale zatím nedostalo a podle Svobody se tak ani nedá očekávat, že propad rublu zemi dožene například k mírovým rozhovorům.
V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaká je v současnosti role guvernérky ruské centrální banky Elviry Nabiullinové nebo jak moc se Rusku podařilo nahradit produkty a služby západních firem, které se po začátku války na Ukrajině ze země stáhly. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.
Editor a koeditor: Pavel Vondra, Dominika Kubištová
Sound design: David Kaiser
Hudba: Martin Hůla
Zdroje audioukázek: ČT24, ČRo Radiožurnál, TV Nova, TV Seznam, CNN Prima News, Deutsche Welle, CBS News, CNA
Podcast 5:59
Zpravodajský podcast Seznam Zpráv. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu nebo Threads.
Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.