Schůzkou s Kimem Putin poskytl důkaz o úpadku Ruska, říká odborník

Západ se znepokojením sleduje ojedinělou cestu Kim Čong-una do Ruska. Severokorejský diktátor, který nebyl mimo hranice KLDR několik let, jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Rodí se aliance vyvrhelů?

Rusko a Severní Korea vyslaly do světa důležitý vzkaz: Vladimir Putin a Kim Čong-un chtějí spojit síly. Především severokorejský vůdce nešetřil po středečním setkání lichotkami na adresu svého hostitele. „Vždy budeme stát za rozhodnutími prezidenta Putina a ruského vedení a společně bojovat proti imperialismu,“ prohlásil Kim podle světových agentur. A zároveň pozval Putina na návštěvu KLDR. Ruský lídr přijal – a podle oficiální citace „s radostí“.

„Je to velmi dobrá ilustrace ruského sešupu z hlediska fungování současného systému mezinárodních vztahů,“ hodnotí schůzku dvou izolovaných vůdců politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro podcast 5:59 poukazuje na to, že do roku 2014 a anexe Krymu měl Putin otevřené dveře prakticky ke komukoliv. Dnes mu ale zbývá jen setkávat se s lídry Běloruska nebo právě Severní Korey.

Není úplně jasné, o čem všem Putin a Kim jednali. Z prohlášení po rozhovorech na ruském kosmodromu Vostočnyj je patrné, že si vzájemně vyjádřili podporu. Putin rovněž přislíbil, že Rusko pomůže KLDR s její dosud neúspěšnou snahou dostat do vesmíru své satelity. Především na Západě se ale objevují také obavy, že Moskva chce od režimu v Pchjongjangu dodávky zbraní a munice pro válku na Ukrajině.

„Takové podezření přitom vůbec není liché,“ myslí si Romancov. „Největším benefitem, který Rusko může od Severní Koreje získat, je dělostřelecká munice, případně další vojenské věci,“ říká s odkazem na názory řady vojenských analytiků. Dokonce je podle něj pravděpodobné, že kdyby invaze dopadla podle původních ruských očekávání – tedy rychlým vítězstvím – k žádnému setkání Putina s Kimem by teď nedošlo.

Jenže vidina bleskové války se dávno rozplynula. Z Vladimira Putina se mezitím ve velké části světa stala persona non grata, a dokonce na něj platí zatykač Mezinárodního trestního soudu. Dostává se do izolace, kterou Kim Čong-un jako lídr tajnůstkářského režimu pod sankcemi dobře zná. „Tihle dva vůdci svých zemí jsou oba zahnaní do kouta takovým způsobem, že si objektivně mohou docela prospět,“ uvádí politický geograf.

Munice není jediným benefitem, který námluvy s KLDR mohou Putinovi přinést. Také na Rusko totiž doléhají sankce. „Severní Korea vymyslela a úspěšně provozuje řadu technik, jak mezinárodní sankce obcházet,“ zdůrazňuje Romancov a popisuje například praxi, kdy jsou náklady obchodních lodí překládány na moři namísto v severokorejských přístavech. Dochází tím k zastření povahy zboží.

Sbližování Ruska se Severní Koreou navíc zapadá do vzorce, který z historie už známe. „Vždy, když v mezinárodním společenství existuje jeden vyvrhel, tak má smůlu. Ale jakmile jsou dva, najdou k sobě cestu,“ podotýká expert. Takto se podle něj v minulosti vzájemně přibližovaly třeba Sovětský svaz a výmarské Německo ve 20. letech minulého století. A později Sověti budovali podobně pragmatický románek s Tureckem.

Teď ale do hry zasahuje ještě třetí a velmi robustní aktér – Čína. Právě na ni si KLDR podle Romancova v posledních letech vybudovala mnohem silnější vazbu než na Rusko. „A i proto bude mimořádně důležité, jak na jednání Putina s Kimem bude Peking reagovat,“ dodává politický geograf.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, co může mezinárodní komunita dělat pro to, aby snížila rizika z rusko-severokorejského spojenectví, nebo jestli Vladimir Putin může pomýšlet na návštěvu některého ze západních lídrů. Poslechněte si ho v přehrávači v úvodu článku.