Roky represí v Bělorusku. „Západ se snaží zapomenout,“ říká expert

Čtyři roky po tvrdém potlačení vlny občanských protestů zůstává v Bělorusku za mřížemi více než tisíc politických vězňů. Dění v zemi, kde vládne režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, ale v posledních letech spíše ustupuje z centra mezinárodní pozornosti. Podle analytika Ryhora Astapenii přitom i další vývoj v Bělorusku může záviset na tom, jak dopadne válka na Ukrajině a Putinovo Rusko.

Byla to jedna z mála příznivěji laděných zpráv týkajících se lidských práv v Bělorusku - ve středu režim propustil nejméně deset politických vězňů. Byl mezi nimi i opoziční politik a bývalý kandidát na prezidenta Ryhor Kastusjou trpící rakovinou. Jenže čtyři roky po vlně rozsáhlých občanských protestů zůstává v běloruských věznicích stále více než tisícovka politických vězňů. Lidskoprávní organizace Vjasna jich konkrétně uvádí více než 1400.

Většina se jich tam dostala právě v rámci represí zahájených v roce 2020. V létě tehdy vyšly do ulic běloruských měst statisíce lidí. Po prezidentských volbách totiž úřady prohlásily hlavou státu opět vůdce Alexandra Lukašenka, přestože opozice i Západ výsledky označily za zmanipulované. Reakcí režimu na demonstrace bylo zatýkání.

Běloruský exilový analytik Ryhor Astapenia připomíná, že Lukašenko si jako odpověď na události z roku 2020 vybral „cestu masivních represí“. Ale nejen to - autoritářský politik se podle něj rozhodl také ještě více zesílit svou závislost na Rusku. „Hlavně díky Moskvě totiž stále může sám sebe označovat za běloruského prezidenta,“ říká Astapenia, který v britském think tanku Chatham House vede iniciativu zaměřenou na Bělorusko. V rozhovoru pro podcast 5:59 však také dodává, že Lukašenko pomocí represí dosáhl stavu, kdy je prý jen obtížné si představit, jak by dnes běžní lidé v Bělorusku mohli protestovat.

Lukašenkův režim se tak dostal do stabilní pozice, v níž cítí sebevědomí. Z expertova pohledu k tomu napomohla i ruská invaze na Ukrajinu, ke které ruský prezident Vladimir Putin díky Lukašenkovi mohl využít i běloruské území.

„Obecně platí, že Lukašenko z války těží a prospívá mu,“ zdůrazňuje Astapenia a vysvětluje, že díky velké podpoře ze strany Ruska roste běloruská ekonomika. Válka ale také podle analytika částečně přesunula pozornost běloruské společnosti. „Lukašenko se teď před veřejností prezentuje jako někdo, kdo lidem přináší stabilitu - že on je tím důvodem, proč Bělorusko není zapojené do války,“ dodává.

Větší komplikací nejsou pro běloruského vládce zřejmě ani sankce, které Západ vůči Rusku a Bělorusku od útoku na Ukrajinu vyhlásil. Mnohé z nich jsou zaměřené i na ekonomiku. „Jenže i samotný Lukašenko chtěl - alespoň do určité míry - odpojit Bělorusko od západního ekonomického systému. Takže vlastně obě strany dělají totéž: Západ i Lukašenko se chtějí vzájemně odpojit. Teď k tomu dochází a Lukašenko je s tím podle všeho spokojený,“ vysvětluje analytik.

Jiná opatření západních zemí míří třeba i na omezení možnosti cestovat do zahraničí, což dopadá také na běžné Bělorusy. Podle Astapenii ale takovým krokem demokracii v Bělorusku podpoříte jen stěží. A zároveň je z jeho pohledu zřejmé, že západní sankce reálně nepostihují ani tak Lukašenkův režim jako spíše běloruskou společnost. „Je ale patrné, že Západ ve skutečnosti nemá žádné účinné páky. Takže jen zavádí nepříliš povedené sankce - a pak se snaží zapomenout,“ míní expert z britského Chatham House.

Co by tedy měli členové EU a další státy dělat, pokud chtějí podpořit snahy o demokratickou budoucnost Běloruska? Tou hlavní věcí je podle Ryhora Astapenii podpora nezávislých médií, což už se ale prý do značné míry děje. Apeluje však i na to, aby Západ považoval Bělorusko za svou důležitou prioritu a věnoval mu patřičnou pozornost, třeba při vytváření dalších sankcí zaměřených na běloruský režim.

Za klíčovou otázku pro budoucí vývoj nicméně analytik považuje především to, jestli si vliv na Bělorusko dokáže udržet Putinovo Rusko. Pokud se mu to podaří, možnost demokratizace Běloruska podle Astapenii výrazně slábne. Za důležitý prvek celé rovnice přitom považuje osud války. „Myslím, že je skoro nemožné si takový scénář (vykročení Běloruska z ruské sféry vlivu) představit ve chvíli, pokud Ukrajina nezvítězí,“ říká Ryhor Astapenia.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak vypadají represe v současném Bělorusku nebo v jakém stavu je dnes demokratické hnutí. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.