Rezignace místo odpovědi. Jak Janek Kroupa konfrontoval exšéfa rozvědky

Schůze poslanců k vyslovení nedůvěry vládě přinesla ostrý střet mezi koalicí a opozicí. Právě opozice jednání vyvolala – mimo jiné kvůli údajnému neřešení kauzy kolem Petra Mlejnka. Exšéf civilní rozvědky přitom složil funkci už v polovině týdne. Co k jeho rezignaci skutečně vedlo? A jaká důležitá otázka zůstává bez odpovědi?

Petr Mlejnek opustil křeslo šéfa Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) poslední srpnový den. V čele zahraniční rozvědky strávil jen necelé dva měsíce. Opozici – a později také koaličním Pirátům – vadily jeho styky s podnikatelem Michalem Redlem, obviněným v rámci korupční kauzy Dozimetr.

Na pochybnosti kolem Mlejnka upozornil v srpnu jako první investigativní reportér Seznam Zpráv Janek Kroupa. Nyní v podcastu 5:59 říká, že rezignací se kauza v podstatě uzavírá, protože „osud odstoupivšího ředitele už nikoho nezajímá“. Podstatný je ale způsob takového ukončení. „Vybrali si variantu nevysvětlovat (pochybnosti spojené s Mlejnkem) a odejít,“ říká Kroupa.

Otazníků se kolem exředitele rozvědky vznášelo několik. Reportér popisuje, že kromě kontaktů s Redlem se týkaly angažmá ve společnosti Techniserv. Podle zjištění Seznam Zpráv se totiž Mlejnek dozvěděl o nezákonné manipulaci nejméně jedné zakázky, které se firma účastnila. Policii to však neoznámil.

„Našli jsme dokumenty, které dokázaly, že Petr Mlejnek o té zakázce věděl, že to s ním jeho kolegové konzultovali. (…) Dokonce sám navrhoval jiný nezákonný postup,“ zdůrazňuje Kroupa s odkazem na důkazy použité u soudu. Nakonec případ skončil odsouzením tří manažerů firmy za korupci.

Muž, který i přes krátkost svého působení v ÚZSI rozbouřil vody tuzemské politiky, rezignoval jen den poté, co se ho Seznam Zprávy na svá zjištění zeptaly. Novinář soudí, že i když to není jisté, mohlo jít o pověstnou poslední kapku: „Petr Mlejnek musel pochopit, že tohle už se asi těžko vysvětlí.“

Další rovinou byla známost Mlejnka s Luďkem Vokálem, expolicistou odsouzeným za vynášení informací, o čemž jako první napsal server Aktuálně.cz. Závažná byla ale i další okolnost. Podle Kroupy totiž Vokála na Ukrajině zadržela a vyšetřovala tamní tajná služba, a to prý kvůli snaze prodat na jejím území zakázaný sledovací systém.

Ukrajinská SBU je přitom v době ruské invaze na Ukrajinu důležitým partnerem české rozvědky. Novinář upozorňuje, že Vokálovo zatčení mohlo ohrožovat ochotu Ukrajinců sdílet informace se službou, v jejímž čele stál člověk s kontakty na Vokála. „Bizarní situace, která z mého pohledu musela velmi zatěžovat vůbec schopnost spolupracovat s Ukrajinci.“

Petr Mlejnek jakékoliv nezákonné jednání popírá. Každopádně podle Kroupy popsané kauzy „vytvářejí obrázek prostředí, ve kterém Mlejnek funguje“. Jedna velká otázka ale pro novináře zůstává bez odpovědi: Proč ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s premiérem Petrem Fialou (ODS) tak dlouho Mlejnka drželi ve funkci?

Odpověď může být z pohledu reportéra Seznam Zpráv vlastně banální. „Prostě proto, že chtěli a mysleli si, že je dobrý – protože to, co se Petru Mlejnkovi nedá upřít, je komunikační šarm. On dokázal i v byznysu prodávat svoji firmu a dokázal prodávat sám sebe. A pro mě zatím v tuto chvíli nejjednodušší vysvětlení je, že se dokázal bezvadně, jak bych to řekl, prolhat až do šéfa civilní rozvědky.“

Jaké detaily se podařilo zjistit o jednotlivých sporných momentech Petra Mlejnka? Bylo přesné tvrzení premiéra Fialy, že Mlejnek „sehrál pozitivní roli“ v kauze Dozimetr? A může vést rozplétání Dozimetru ještě k dalším kauzám? Podcast 5:59 si poslechněte v audiu v úvodu článku.