Příliš vysoký státní dluh bledne při pohledu na Dukovany

Česká vláda posunula do další fáze tendr na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Dál už nechce jednat s americkou společností Westinghouse. V soutěži tak zůstávají jen francouzská firma EdF a jihokorejská KHNP. Vláda chce navíc místo jednoho bloku postavit hned čtyři. Kde na to vezme peníze?

Další posun v tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Koncem minulého týdne vláda oznámila, že americká společnost Westinghouse nesplnila podmínky soutěže tím, že nedala závaznou nabídku, a nebude tak pokračovat. Ve hře tak zůstávají jen jihokorejská firma KHNP a francouzská EDF.

„Trošičku v tom je takové sdělení, že pokud by Westinghouse ta pochybení spravil, tak by se ta jednání mohla možná obnovit. Také jsem tohle úplně nepochopila. Ale ty důvody patrně byly správné a objektivní,“ popisuje reportérka SZ Byznys Zuzana Kubátová.

Kabinet Petra Fialy (ODS) navíc oznámil i další důležitou věc: Místo jednoho chce závaznou nabídku hned na čtyři reaktory. Dosud firmy operovaly se závaznou nabídkou na jeden reaktor s nezávaznou opcí na dostavbu dalších tří. Opozice v čele s poslancem a exministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) si rozhodnutí pochvaluje, někteří odborníci ale varují před dalším prodražováním tendru.

Jasným favoritem zakázky je nicméně podle Kubátové francouzská společnost EdF, a to přestože i korejská firma zná český jaderný průmysl dobře.

„Myslím si, že v těch nabídkách nemusí být jasná výhoda jedné z nich, a potom určitě budou hrát roli geopolitické vazby, politika a na tom stoprocentně budou lépe Francouzi, protože ti se stávají lídrem evropského jaderného průmyslu,“ vysvětluje reportérka. Ale zároveň dodává, že pokud by Korejci podali výrazně lepší nabídku například z hlediska ceny nebo záruk, tak by vláda upřednostnila je.

Už teď je nicméně jasné, že dostavba jaderných bloků bude nejdražší zakázkou v novodobé historii Česka. První reaktor má stát 160 miliard korun. Kubátová ale upozorňuje, že jde o „overnight cenu bez finančních nákladů“, to znamená cenu za stavbu a technologii.

I ze zkušeností ze zahraničí je nicméně patrné, že stavby jaderných reaktorů se výrazně opožďují a - jak říká Kubátová „brutálně“ - prodražují. V reálu by tak první reaktor mohl podle reportérky stát zhruba 600 až 700 miliard. „Jsou to všechno hypotetická čísla, protože ty projekty (ve světě) se od sebe samozřejmě liší,“ říká. Vláda nicméně tvrdí, že právě zakázka na další reaktory by cenu za jeden mohla výrazně snížit.

Přesto Česko nyní na zaplacení zakázky nemá. „Je potřeba si uvědomit, že ten projekt by se splácel třeba do roku 2050,“ popisuje Kubátová s tím, že splátky zřejmě budou postupné a budou souviset s jednotlivými kroky procesu stavby a také s datem spouštění reaktorů.

Konkrétnější plán ale podle ní nejspíš vláda nemá. Zatím existuje pouze návrh toho, jak bude Česko splácet za první reaktor a kvůli tomu bude nejspíš nutné vytvořit „státní entitu“, která se stane investorem projektů a bude pomáhat společnosti ČEZ projekt splácet.

„Mě trošku vyděsilo a překvapilo, když jsem se minulý týden doslechla na těch tiskových konferencích a z vyjádření vládních politiků, že se teď dává dohromady pracovní skupina, která bude nový možný finanční model v nějakých variantách hledat. To mi připadá naprosto šílené,“ dodává reportérka.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jestli kvůli tendru utrpěla důvěryhodnost Česka jako investora nebo jak je na tom Česko v plánování v oblasti energetiky. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.