Klasický mustr, říká reportér o zmizelých úsporách přes „Fialovu“ záložnu

Stovky milionů korun vybrané od drobných investorů v Česku zmizely bez zhodnocení, které slibovala společnost Glocin. Jak zjistili reportéři Seznam Zpráv, tato společnost měla účet u kampeličky, jež figuruje i v několika dalších podezřelých kauzách. V podcastu 5:59 to rozebíráme s investigativním reportérem SZ Lukášem Valáškem.

Podnikatelská družstevní záložna (PDZ), ve které si mimo jiné ukládali peníze i někteří politici ODS včetně premiéra Petra Fialy, figuruje v další kauze. Její fungování podle zjištění Seznam Zpráv sehrálo zásadní roli v případu kolem společnosti Glocin, kterou spoluzaložil někdejší člen gangu Radovana Krejčíře Aleš Kohoutek. Ten byl v minulosti opakovaně odsouzený za nejrůznější finanční machinace.

Glocin sliboval, že skrze investice do těžby kryptoměn zhodnotí peníze téměř bez rizika. To se ale nestalo. Tisíce lidí, kteří finance do projektu vložili, ale přišli o stamiliony korun. A podle investigativního reportéra Seznam Zpráv Lukáše Valáška není jisté, že se peněz ještě někdy dočkají.

„Je to klasický mustr, který jsme už v minulosti popisovali v jiných finančních schématech. Důležitou roli tam hráli finanční poradci, ale také různé persony na sociálních sítích, které to prodávaly jako velmi výhodnou investici a zamlčovaly rizika,“ vysvětluje novinář v rozhovoru pro podcast 5:59. Mezi klienty firmy podle něj byly třeba i ženy na mateřské, které si na investici půjčily v bance a o vložené peníze přišly.

Byznys Glocinu by ale nemohl fungovat, pokud by firma neměla bankovní účet. A to se málem stalo. Tradiční bankovní ústavy, které jsou povinné bránit praní špinavých peněz, totiž Glocin odmítaly, případně jeho účty rušily. Firmě ale nakonec umožnila zřídit si konto právě už zmíněná Podnikatelská družstevní záložna.

Jaký k tomu měla důvod, ale redakci nevysvětlila. Její mediální zástupkyně Dagmar Schejbalová pouze uvedla, že se o konkrétních klientech nemůže vyjadřovat. A více informací nemůže podat ani tehdejší předseda představenstva PDZ René Szonowský, který zemřel. Vysvětlení tak předložil pouze spolumajitel Glocinu Aleš Kohoutek, který tvrdí, že šlo o „jakýsi výměnný obchod“.

„Tehdejší předseda představenstva (Szonowský) - podle konstrukce Aleše Kohoutka - za to něco chtěl: zhruba 15milionovou injekci do svého druhého projektu s názvem Xixoio. Ten možná posluchači znají, protože dnes jsou členové jeho vedení obvinění, že spáchali na svých ‚investorech‘ podvod. A zmizelo tam i těch 15 milionů z peněz investorů Glocinu,“ popisuje Valášek v podcastu.

Kohoutek dále v rozhovoru, který poskytl Seznam Zprávám, vylíčil svůj pohled na fungování firmy. Například v něm uvádí, že značná část peněz z Podnikatelské družstevní záložny putovala do sítě firem slovenského podnikatele Maroše Mikláše. Ten měl investice lidí zhodnotit nespecifikovaným obchodováním s kryptoměnami ve Spojených státech. Zbytek se prý Kohoutek snažil investovat sám.

„Ten důvod, proč s námi (Kohoutek) vůbec komunikuje, je, že kolem Glocinu znovu krouží policie. A on je vlastně jedinou osobou, která za něj vystupovala navenek. Reálně mu tak hrozí, že si celý ten problém ve finále odpyká sám,“ říká Valášek. S reportéry nicméně mluvil i Mikláš, který tvrdí, že za nenaplnění slibů o zhodnocení peněz a jejich zmizení může právě Kohoutek.

Kde peníze z obchodování Glocinu skončily, není jasné. Podle Valáška se o to nyní zajímá policie v Česku i na Slovensku. Reportér nicméně varuje, že je možné, že kriminalisté vyhodnotí případ jako „obchodní spor dvou skupin, nikoliv jako podvod“ a pátrání odloží.

Tím by se zopakovala historie. Vyšetřovatelé se totiž o Glocin zajímali už před několika lety, kdy na firmu podal trestní oznámení Finanční analytický úřad. Policie ale tehdy případ odložila právě s tím, že o podvod nejde.

Novinář Valášek nicméně podotýká, že dokumenty, které má redakce k dispozici, naznačují, že policisté postupovali „poměrně formalisticky“. Vycházeli totiž především z listin, které předložil samotný Glocin. V podstatě se ale nezabývali tím, jestli skutečně dochází ke zhodnocování peněz.

„Je dobré podtrhnout, že aby podnik byl rentabilní, tak by zhodnocení - podle toho, co říká Aleš Kohoutek - muselo být víc než 50 % ročně. (…) Zhodnocení, kterého by pan Mikláš musel těžbou kryptoměn dosahovat, by tak muselo být na poměry finančního trhu opravdu astronomické a unikátní. A doteď nemáme žádné doklady, že to tak skutečně bylo,“ říká Valášek.

A pochybnosti se vznášejí i nad Podnikatelskou družstevní záložnou, přes kterou peníze Glocinu tekly. Opakovaně ji totiž v minulých letech pokutovaly Česká národní banka i Finanční analytický úřad s tím, že v ní nefungují dostatečně mechanismy bránící praní špinavých peněz. To ale obchodování Glocinu v minulých letech nezastavilo. Řízení o odejmutí licence centrální banka nařídila až nyní.

„Pro mě je to příběh o tom, jak dohledové orgány - ať už policie nebo Česká národní banka - v tomto případě ze zcela neznámého důvodu selhaly a nezabránily podezřelým finančním tokům, i když měly mnoho let signály o tom, že ty problémy jsou v Podnikatelské družstevní záložně opravdu hluboké,“ popisuje Valášek.

Případ Glocinu a jeho konta v PDZ je ale podle něj varující i ve vztahu k tomu, že klienty záložny - respektive přímo podílníky - byly v různých obdobích prominentní postavy ODS. „Po té ukrajinské transakci teď vidíme na druhém případě, že (kampelička) zároveň byla semeništěm velmi podezřelých finančních operací,“ dodává reportér Seznam Zpráv s odkazem na případ ztracených peněz, za které hodlala Ukrajina nakoupit munici.

V podcastu 5:59 se také dozvíte více o kauzách spojených s Podnikatelskou družstevní záložnou nebo co dalšího aktéři případu Glocin Aleš Kohoutek a Maroš Mikláš tvrdí. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.