Článek
Česká vláda má na stole jména kandidátů na eurokomisaře. Hnutí STAN nakonec nominovalo dva své členy: nově zvolenou europoslankyni Danuši Nerudovou a ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu. Jakou vnitropolitickou dohru může výběr eurokomisaře či eurokomisařky ještě mít?
Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte
- Proč Starostové a nezávislí navrhují na post eurokomisaře dva kandidáty.
- Jaké jsou jejich silné a slabé stránky pro důležitou pozici v rámci Evropské komise.
- A jestli může do souboje o vyslání do Bruselu promluvit ještě někdo další.
Hnutí Starostové a nezávislí na začátku tohoto týdne navrhli vládě dva kandidáty na eurokomisaře za Česko – novou europoslankyni a bývalou rektorku Mendelovy univerzity Danuši Nerudovou a ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu.
Předseda hnutí a zároveň ministr vnitra Vít Rakušan na pondělní tiskové konferenci řekl, že v rozhodnutí hraje roli požadavek šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Ta už dříve zmiňovala, že by si přála, aby státy navrhovaly na post vždy muže a ženu a o vhodném kandidátovi či kandidátce by se pak rozhodlo až během následných pohovorů.
Podle politického reportéra Seznam Zpráv Václava Dolejšího je ale toto vysvětlení hnutí STAN „alibistické“. „Myslím si – trochu naplacato řečeno –, že za tím je to, že většina Starostů v podstatě odepsala Danuši Nerudovou, které to (před volbami do Evropského parlamentu, pozn. red.) přislíbili, ale aby ji úplně nenaštvali, tak ji navrhli,“ vysvětluje v podcastu 5:59.
„Mezi Starosty to vře“
Starostové v nedávných eurovolbách totiž získali 8,7 procenta hlasů a dva poslanecké posty. A přestože výsledek prezentovali jako úspěch, tak jejich ambice byly vyšší. Před hlasováním jejich zástupci třeba zmiňovali, že by si přáli čtyři poslanecké mandáty, a doufali, že dostatečný počet voličů jim přinese právě Danuše Nerudová, která v loňském klání o prezidentské křeslo skončila třetí.
To se ale nakonec stalo jen částečně – data sice ukázala, že Nerudová hlasy straně přinesla, nebylo jich ale tolik, kolik si od jejího jmenování lídryní kandidátky Starostové slibovali. A „jasným favoritem“ na eurokomisaře se tak podle Dolejšího v posledních dnech stal ministr Jozef Síkela, kterého podporuje nejen hnutí STAN, ale třeba i koalice Spolu.
Volby do Evropského parlamentu 2024
Volby do Evropského parlamentu se konají každých pět let, první Česko zažilo po vstupu do Evropské unie v roce 2004. Zatím poslední eurovolby se konaly 7.–8. června 2024. Dění v Česku jsme sledovali ONLINE.
Vyhrálo hnutí ANO, získalo 26,14 % hlasů a 7 mandátů. Druhá byla koalice Spolu s 22,27 % a 6 mandáty, třetí Přísaha a Motoristé s 10,26 % a 2 mandáty. Do EP se dostali také Stačilo!, STAN, Piráti, SPD a Trikolora.
„Dodneška to mezi Starosty hodně vře. Protože podle mých informací byla Nerudová ochotná vzdát se té nominace ve prospěch Jozefa Síkely a možná si za to i něco jiného říct. Ale naštvaly ji výroky některých vysoce postavených Starostů, kteří dávali najevo, že když nedoručila čtyři mandáty, tak ať zapomene na to, že má být eurokomisařkou. To ji rozčílilo a rozhodla se dál bojovat,“ vysvětluje Dolejší.
Kdo je favoritem?
Proti Nerudové ale podle reportéra momentálně hraje hned několik faktorů. Některým zástupcům STAN a potažmo i vlády vadí zejména nedostatek politických zkušeností. Zatímco v Evropské komisi často usedají bývalí premiéři, ministři nebo dlouholetí europoslanci, Nerudová podobné zkušenosti nemá. Nicméně působila čtyři roky jako rektorka Mendelovy univerzity a také vedla za vlády Andreje Babiše (ANO) Komisi pro spravedlivé důchody.
„Myslím, že se cítí ukřivděná, možná až zatrpklá. (…) A to, že ji nakonec v jejích očích podrazili i Starostové a že jí vytýkají, že nedoručila dobrý výsledek. To ji hodně zklamalo,“ říká Dolejší.
Problém by podle něj ale mohl být i v tom, že Česko – dle vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) – má zájem o „silné ekonomické portfolio“, které se mu doposud nepovedlo pro své zástupce získat. Nerudová sama přitom ale tvrdí, že si o ty nejsilnější portfolia Česko říct nemůže a spíš by se chtěla starat o „regiony“.
Naopak Síkela by si podle svých slov i díky jeho zkušenostem z ministerstev a nadnárodních soukromých firem chtěl sáhnout i na silnější „resorty“, které spravují třeba energetiku, konkurenceschopnost, vnitřní trh nebo průmysl.
„Má za sebou velkou korporátní kariéru, umí mnoho jazyků a má spoustu kontaktů na Západě mezi tím největším byznysem, takže to je plus. Ale minusem je jeho ješitnost. To je něco, kde je zdvižený prstík. Slyším občas u Starostů, že říkají: Josef druhý den zapomene, kdo ho tam vyslal a téměř z které je země,“ popisuje reportér.
V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč kandidáta na eurokomisaře vybírá právě hnutí Starostové a nezávislí nebo jakou roli v procesu výběru ještě mohou sehrát Piráti. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.
Editor a koeditor: Eduard Freisler, Dominika Kubištová
Sound design: Ursula Sereghy
Hudba: Martin Hůla
Zdroje audioukázek: ČT24, TV Nova, CNN Prima News, Poslanecká sněmovna
Podcast 5:59
Zpravodajský podcast Seznam Zpráv. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu nebo Threads.
Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.