Článek
V Gruzii se týden po schválení sporného zákona o zahraničním vlivu, který je podle kritiků sepsán podle ruského vzoru s cílem zlikvidovat nevládní organizace a svobodná média, chystají další restrikce. Parlament má debatovat o omezení práv lidí z LGBT+ komunity. Mnozí obyvatelé se přitom obávají, že je zákon o zahraničním vlivu přibližuje k Rusku. Stává se Gruzie více autoritářskou? A jsou ohroženy její šance na členství v EU?
Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte
- Proč se Gruzínci stále bouří proti vládnímu zákonu o zahraničním vlivu.
- Kdo a co vládní stranu Gruzínský sen podle Tamar Chidašeliové přimělo k odklonu od EU a zemi posunulo blíže do sféry vlivu Ruska.
- A že arbitrem rozkolu mezi vládou a velkou částí Gruzínců se zřejmě stanou letošní říjnové parlamentní volby.
Vášnivý odpor desítek tisíc Gruzínců, kteří minulý měsíc vyšli do ulic Tbilisi v protestu proti zákonu o zahraničním vlivu, neopadá. Nezlomil je ani fakt, že poslanci vládní strany Gruzínský sen v parlamentu tento zákon schválili navzdory vetu prezidentky Salome Zurabišviliové. Norma přikazuje, že se organizace, která dostává více než 20 procent svého rozpočtu ze zahraničí, musí úředně zaregistrovat jako „agent, který nese zájmy cizí mocnosti“.
Kritici hovoří o snaze vlády zbavit se nezávislých organizací a médií po vzoru putinovského Ruska, kde je prakticky stejné znění zákona v platnosti již od roku 2012, snad jen s tou výjimkou, že Kreml se na média a jejich financování zaměřil o něco později než na nevládní organizace.
„Je to (schválená gruzínská norma) prostě ruský zákon, ta myšlenka je ruská. Chtějí se zbavit nezávislé občanské společnosti a nezávislých kritických médií,“ říká Tamar Chidašeliová, ředitelka Institutu pro výzkum demokracie v Gruzii s tím, že Gruzínský sen považuje tyto organizace za své „úhlavní nepřátele“.
V rozhovoru pro podcast 5:59 Chidašeliová varuje, že se v Gruzii nehraje o nic méně než o budoucnost země: bude pokračovat cestou vedoucí do Evropské unie, nebo skončí ve sféře vlivu Ruska? Podle průzkumů si až 80 procent Gruzínců přeje proevropský směr. „Bohužel, vládní strana udělala obrovskou chybu, když jasně odmítla aspirace gruzínské veřejnosti,“ domnívá se Chidašeliová.
Vládní obrat
Představitelé Gruzínského snu se přitom dříve také označovali za obhájce evropských hodnot a byli to oni, kdo Gruzii v prosinci minulého roku za velkých fanfár zajistili status kandidátské země EU.
Proč teď tedy otočili?
Vládní představitelé argumentují nutností dosáhnout transparentnosti a často zmiňují otázku národní bezpečnosti, kterou by podle nich mohli cizí hráči narušit. Chidašeliová něco takového odmítá, pro současný vládní příklon k Rusku má hned několik vysvětlení. Upozorňuje na dominantní roli šéfa strany Gruzínský sen, miliardáře Bidziny Ivanišviliho, který ke svému jmění přišel právě v Rusku. Podle Chidašeliové si tak chce tento oligarcha zachovat moc, majetek i osobní nedotknutelnost, kterou by evropská pravidla, normy a trestní systém mohly ohrozit.
„Nemůže (Ivanišvili) nijak těžit z nezávislé justice, nezávislých prokurátorů, policie atd. Máme co do činění s člověkem, který vyrostl a začal s podnikáním v Sovětském svazu a cítí se komfortně s ruskými pravidly, ne s evropskými,“ doplňuje Chidašeliová.
K obratu o 180 stupňů pak Gruzínský sen podle ní mohl přimět i údajný interní průzkum, který měl straně vyslat varovný signál. „Předpokládám, že se jim veřejné mínění nelíbilo, protože jejich image evropské politické strany v posledních dvou letech vážně utrpěla. Zejména po ruské invazi a válce na Ukrajině, protože jejich pozice nebyla příliš jasná. A tak se z evropské cesty začali odklánět,“ vysvětluje ředitelka Institutu pro výzkum demokracie v Gruzii.
Gruzínský sen k ruské invazi na Ukrajinu zaujal dvojaký postoj: strana sice vyzvala Rusko ke stažení z Ukrajiny, na druhé straně se ale Tbilisi nikdy nepřipojilo k západním sankcím proti Kremlu.
Trhlina ve vztazích s EU
Schválení zákona o zahraničním vlivu už má podle řady expertů zásadní dopad na vztah Gruzie s Evropskou unií. Ostatně v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál to nedávno potvrdila i česká eurokomisařka Věra Jourová. Podle ní zákon vyvolal v Evropské komisi, ale také mezi členskými státy, velkou míru „nervozity, nevole a znepokojení“. Evropský parlament dokonce v reakci zvažuje uvalení sankcí na gruzínské vládní poslance, kteří hlasovali pro daný zákon.
Tamar Chidašeliová se obává, že zákon může Gruzii velmi ublížit i v dalších oblastech. „Mám vážnou obavu, že to může mít ještě horší konsekvence – jako například pozastavení bezvízového režimu s Gruzií, ze kterého měla užitek spousta Gruzínců. A mluví se i o pozastavení statusu kandidáta na členství, což by pro Gruzii bylo velmi nevýhodné,“ říká Chidašeliová. Jedním dechem ale dodává, že ani zdaleka není vše ztraceno.
Své naděje upíná k parlamentním volbám naplánovaným v Gruzii na říjen tohoto roku. Věří, že porážka vládní strany by Západu jasně ukázala, kam se chtějí Gruzínci vydat. „Nerada to říkám, ale bude to opravdu svého druhu referendum, ve kterém si budou lidé vybírat mezi Evropou a Ruskem. Půjde tedy o velmi důležité volby.“
Ruský vliv už přitom citelně vnímá. „Jediný, kdo Gruzínský sen (v souvislosti s přijetím zákona o zahraničním vlivu) pochválil, bylo Rusko. A ze strany ruských představitelů zaznělo, že si gruzínská vláda počíná velmi dobře. To je pro mě jasný indikátor,“ říká Chidašeliová. Podle ní jsou Gruzínci rozzlobení a pod vliv Ruska se vracet nechtějí, což mají dokazovat i davy lidí v ulicích při protestech.“ Byli jsme jako společnost velmi hrdí na to, že jsme (od Evropské unie) získali status kandidátské země a chceme pokračovat cestou evropské integrace,“ dodává.
V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak Gruzínci vnímali nedávnou návštěvu západních zákonodárců včetně českého senátora Pavla Fischera v Tbilisi a proč vládní strana Gruzínský sen zůstala hluchá k jejich apelům na stažení problematického zákona o zahraničním vlivu. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.
Editor a koeditor: Pavel Vondra, Eduard Freisler
Sound designer: David Kaiser
Hudba: Matin Hůla
Dabing: Barbora Sochorová
Zdroje audioukázek: Agentura AFP, BBC, ČT24 - Události, komentáře, Český rozhlas Radiožurnál
Podcast 5:59
Zpravodajský podcast Seznam Zpráv. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu nebo Threads.
Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.