Cíle i výzbroj. Není sporu, kdo podporuje útočící rebely z M23, říká expert

Po úspěšném tažení vyhlásili rebelové ze skupiny M23 příměří. Jejich ofenziva ve východním Kongu ale v minulých týdnech vyhnala z domovů stovky tisíc lidí a zhoršila už tak mizernou humanitární situaci v regionu ležícím v srdci Afriky. O co jim jde?

Největší eskalace za více než dekádu. V takovém bodě se v posledních týdnech ocitl konflikt na východě Konga, kde povstalci ze skupiny M23 na konci ledna po bojích s konžskou armádou obsadili i největší město v oblasti, skoro dvoumilionovou Gomu. Rebelové dokonce vyhrožovali postupem na konžskou –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a velmi vzdálenou –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ metropoli Kinshasu.

V pondělí večer nicméně M23 vyhlásila jednostranné zastavení bojů. Není však jasné, jak dlouho by příměří, které má podle povstalců platit od úterý, mělo trvat. Oznámení rebelů zprvu nekomentovala ani konžská vláda. Až příští dny tedy zřejmě ukážou, kam nejnovější erupce násilí v samotném středu Afriky skutečně zamíří.

„Konflikt na východě Konga probíhá v podstatě bez přestání od první poloviny devadesátých let,“ líčí politický geograf Bohumil Doboš z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy s tím, že milice M23 vznikly až na počátku 10. let nového tisíciletí. Skupina tvořená převážně Tutsii tvrdí, že konžská vláda nechrání jejich práva a že neplní mírové dohody.

Skupina M23 se na počátku odštěpila od konžské armády. A podle Doboše není sporu o tom, že jsou rebelové „velmi úzce navázaní“ na sousední Rwandu, ačkoliv to rwandští představitelé v čele s prezidentem Paulem Kagamem dlouho popírali. „Prosazují (M23) v podstatě ty samé cíle (jako Rwanda), ale také mají výbavu, ke které by se nemohli dostat, pokud by nebyli podporovaní státním aktérem,“ říká expert v rozhovoru, který pro podcast 5:59 poskytl ještě před prohlášením rebelů o příměří.

Za klíčovou přísadu, která dlouhodobě rozhoduje o klidu, nebo naopak násilí v oblasti, Doboš označuje fakt, jak spolu zrovna vychází rwandská a konžská vláda. Nejnovější eskalaci přitom předcházel krach jednání mezi oběma stranami.

Podstatným faktorem je ale také například neschopnost konžských úřadů dostatečně kontrolovat odlehlý region, který je bohatý na zdroje zlata, diamantů či kobaltu.

„A vypadá to, že částečně z toho chce těžit i Rwanda. I když musíme brát v potaz to, že její primární motivace (k eskalaci v Kongu) je bezpečnostní,“ vysvětluje politolog s tím, že na východě Konga se přinejmenším v minulosti –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po skončení genocidy v 90. letech –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ukrývali i někteří pachatelé těchto zločinů a jednotky, které na Rwandu dál útočily.

Když se k tomu všemu přidá třeba také špatná socioekonomická situace nebo fakt, že v oblasti neoperují jen rebelové z M23, ale i řada dalších povstaleckých skupin, je na problémy ve východním Kongu zaděláno. „Nestabilita je tam konstantou,“ podotýká Bohumil Doboš.

Rozviklanost regionu pak silně a tragicky dopadá na místní obyvatelstvo. Podle pondělního prohlášení Světové zdravotnické organizace (WHO) při bojích v Gomě a okolí zemřelo nejméně 900 lidí. Nemocnice mnohdy přetížil nápor raněných a zahraniční humanitární organizace nebo OSN mají problémy v oblasti účinně působit.

Doboš navíc upozorňuje, že ofenziva skupiny M23 už ve svém počátku vyvolala silnou uprchlickou vlnu. Tito lidé přirozeně zamířili do správního střediska celé oblasti. Když poté rebelové Gomu dobyli, běženci se museli vydat dál do Konga. „Mluvíme o statisících lidí, kteří jsou na útěku. (…) Ta situace byla velmi složitá až tragická i předtím a teď se jenom zhoršuje,“ popisuje expert.

Po pondělním jednostranném vyhlášení příměří ze strany rebelů teď nezbývá než sledovat, jestli se východní Kongo skutečně dočká zklidnění. Případně jak dlouho by mohlo vydržet.

Ještě nedávno přitom M23 deklarovala, že své tažení Kongem zastaví až na druhém konci této druhé největší země Afriky –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v hlavním městě Kinshase. A přestože podle Doboše nebyl takový cíl už od počátku zrovna realistický, pokračování nepokojů by mohlo inspirovat k činu některé další skupiny a jednotky. Naznačuje to zkušenost s dvojicí velkých válek z 90. let a přelomu tisíciletí.

„Mohlo by se stát, že povstání a destabilizace toho regionu (na východě) povede k další destabilizaci uvnitř Konga, která inspiruje někoho ke změně vlády. Nebo že Paul Kagame zatlačí na politické elity v Kinshase, aby vyměnily prezidenta. Může dojít k převratu a dosazení někoho, kdo bude se Rwandou opět vycházet lépe,“ zmiňuje expert s tím, že zatím veškeré konflikty na východě země skončily politickou dohodou mezi Kongem a Rwandou –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a většinou i výměnou konžské vlády.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč tak velký stát jako Kongo nebyl schopný zastavit rebelii, kterou podporuje nepoměrně menší sousední Rwanda. A uslyšíte i o dvou tvářích rwandského prezidenta Paula Kagameho. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.