Článek
Ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un vzkřísili partnerství z dob studené války. Během Putinovy návštěvy v Pchjongjangu podepsali dohodu o partnerství, která předpokládá vzájemnou pomoc v případě agrese. Co to v praxi bude znamenat? A jak se toto partnerství promítne na válce na Ukrajině?
Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte
- Jaké důvody vedou Rusko a KLDR k upevnění obchodního a vojenského spojenectví.
- Jak se to má s možným vznikem nové „osy zla“ mezi Ruskem, Čínou, Severní Koreou a případně Íránem.
- A proč je Putinova cesta po Asii rovněž namířena proti Číně.
Rusko a Severní Korea se sbližují a jejich vůdci to dávají světu patřičně najevo. Vladimir Putin dokonce poprvé za téměř čtvrtstoletí přijel do severokorejského Pchjongjangu, kde se mu dostalo vřelého přivítání. Davy Severokorejců unisono provolávaly jeho jméno, všude po městě visely Putinovy portréty a na červeném koberci na něj na Kim Ir-senově náměstí čekal vůdce KLDR Kim Čong-un.
„(Putinova cesta) je snahou, jak vyklouznout z izolace a získat nebo potvrdit vzájemné vazby,“ říká v podcastu 5:59 profesor mezinárodních vztahů na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Petr Kratochvíl.
Hlubší vztahy má zpečetit dohoda o vzájemném partnerství, kterou oba vůdci po pompézním přivítání Putina a jeho delegace podepsali. O dokumentu se zatím ví jen málo, ale podle obou vůdců se země dohodly na vzájemné obraně v případě „agrese“. Kratochvíl se nicméně domnívá, že pakt nejspíš nemluví o povinnosti vzájemně si pomoct, spíše o možnosti.
Expert zároveň nepředpokládá, že by se kvůli paktu měla Severní Korea aktivně zapojovat do války na Ukrajině. Rusko by sice ze svého úhlu pohledu mohlo považovat cílené operace ukrajinské armády například na Bělgorod za zmíněnou „agresi“, podle experta se to ale nejspíš nestane. „To, co Rusko od Severní Koreje chce dostávat, to od Severní Koreje dostává,“ říká Kratochvíl.
Co Putin chce? Munici
Existují nicméně daleko praktičtější důvody, které oba vůdce - na Západě považované za vyvrhele - přiměly k utužení spojenectví: Vzájemně se potřebují.
Putin se snaží získávat z vojenského arzenálu Severní Koreje dělostřeleckou munici a balistické rakety pro svou armádu na Ukrajině. Podle jihokorejských zdrojů KLDR v posledních měsících Moskvě poskytla na deset tisíc kontejnerů materiálu. Má se přitom za to, že se jednalo o munici, která ruské armádě před časem na bojišti citelně chyběla.
„Rusko po několik měsíců nedokázalo tenhle výpadek nahradit a v té chvíli skutečně Severní Korea sehrála klíčovou roli pro pokračování války (na Ukrajině),“ upozorňuje Kratochvíl. A dodává, že se situace v Rusku stabilizovala především proto, že se tamní ekonomika de facto militarizovala.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un na druhou stranu touží po ruských pokročilých technologiích a od Moskvy také žádá podporu severokorejského vesmírného programu. Rusko by se zároveň mohlo stát vedle Číny dalším stalým členem v Radě bezpečnosti OSN, který podporuje Severní Koreu. To je zásadní zejména kvůli sankcím, které orgán na KLDR uvalil.
Severní Korea tak sbližování s Ruskem podle Kratochvíla „radostně vítá“ a „nemá co ztratit“. „Za dodávky nějaké relativně technologicky nevyspělé munice získá (Severní Korea) přístup k některým technologiím, ke kterým by se jinak nedostala. To je skutečně mimořádně výhodná situace,“ dodává profesor.
Rozložení sil mezi Ruskem a Čínou
Sbližování Vladimira Putina a Kim Čong-una nicméně vyvolává obavy na Západě. Mocnosti jako Spojené státy nebo Jižní Korea se bojí, že by mohlo dojít ke vzniku nové „osy zla“, kam by vedle Ruska a KLDR patřila ještě Čína a případně Írán. I tyto dvě země totiž Západ viní, že ruské armádě na Ukrajinu posílá zbraně a další vojenské vybavení.
Kratochvíl je nicméně k ose zla spíše skeptický. Podle něj je každý z těchto čtyř aktérů „hnán odlišnými zájmy“ a jediné, co je by je mohlo spojovat, je jejich odpor ke Spojeným státům. „Myslím si, že kdyby Rusko v současnosti nevedlo agresivní válku na Ukrajině, tak ty zájmy by je spíše - a teď myslím třeba právě Rusko a Čínu - často stavěly proti sobě,“ domnívá se profesor.
A zároveň se dostává k na první pohled nenápadnému důvodu, který nicméně podle něj Putina také přivedl do Pchjongjangu a přiměl ho se ke KLDR více přimknout: Ruský prezident chce oslabit převahu, kterou nad Moskvou od začátku invaze na Ukrajinu má Čína. „Od února 2022 je v roli silnějšího a seniorního, ale Rusko tohohle džina už do lahve zpátky nedostane,“ myslí si expert.
Putinova cesta do KLDR a následně do Vietnamu má tak být podle profesora mezinárodních vztahů pokusem čínský dominantní vliv na ruskou politiku a celkovou mocenskou převahu alespoň omezit. Kratochvíl nicméně podotýká, že nevyvážený vztah mezi Ruskem a Čínou v neprospěch Moskvy ale zůstane a nezmění ho ani současná Putinova cesta po Asii.
V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaký dopad by sblížení KLDR s Ruskem mohlo mít na severokorejský jaderný program, nebo o současné situaci na ukrajinské válečné frontě. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.
Editor a koeditor: Dominika Kubištová, Eduard Freisler
Sound design: David Kaiser
Hudba: Martin Hůla
Zdroje audioukázek: ČT24, ČRo Radiožurnál, iDnes.cz/Reuters, youtubové kanály European Commission, AKIpress news, CNN-News 18, TV News Live, 1AP a Forbes Breaking News
Podcast 5:59
Zpravodajský podcast Seznam Zpráv. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu, Threads nebo Bluesky.
Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.