První případ opičích neštovic v Česku. Virus vědce překvapil

Virus opičích neštovic se při svém nezvyklém šíření světem nevyhnul ani Česku. Tuzemské úřady oznámily první předběžně potvrzený případ u pacienta, který se vrátil z Belgie. Jaké riziko virus představuje? A proč se nyní objevuje i tam, kde se až dosud vyskytoval jen zřídka?

První potvrzený pacient s opičími neštovicemi skončil v péči pražské Ústřední vojenské nemocnice. Z pohledu odborníků na infekční nemoci je teď nezbytné, aby byl v izolaci.

„V případě opičích neštovic je opravdu nutné, aby člověk zůstával izolovaný, až dokud mu nezmizí slizniční nebo kožní léze, ty puchýřky a vřídky. A to může trvat až několik týdnů. (…) Je to zcela zásadní pro to, aby se nemoc dále nešířila,“ říká reportérka Seznam Zpráv Daniela Přádová, která šíření opičích neštovic sleduje.

Zároveň ale může být skutečný výskyt opičích neštovic v tuzemsku vyšší, než čemu by napovídal počet potvrzených případů. Upozorňuje na to virolog Pavel Plevka z laboratoře strukturální virologie na institutu CEITEC na brněnské Masarykově univerzitě.

Problémem je složitá diagnóza. „Symptomy se podobají normálním neštovicím, kterými se mohou infikovat mnohé děti - a také se infikují. Takže ta diagnóza (opičích neštovic, pozn. red.) musí být potvrzena ve speciální laboratoři. Případy mohou být skryté,“ upozorňuje virolog.

Virus má ale na druhou stranu i vlastnosti, které boj proti němu usnadňují. Tak třeba jeho genom je složený z DNA, což v praxi znamená menší náchylnost k mutacím. A Plevka upozorňuje také na tradičně mírné symptomy opičích neštovic.

„Můžou způsobovat onemocnění, které se podobá nachlazení. Pak přechází v onu typickou vyrážku po celém těle. Pupínky se pak mění v takové strupy a pak dojde k uzdravení,“ popisuje expert s tím, že vážnější průběh může nastat u dětí nebo u lidí s oslabenou imunitou.

Přesto současný nápor viru vědeckou obec zaskočil. Dochází k němu mimo africký kontinent, navíc se teď infekce přenáší z člověka na člověka.

Vysvětlení zatím zřejmé není. Virolog zmiňuje jednak klesající podíl populace s potřebnou rezistencí, vyloučit se ale nedá ani možnost, že se opičí neštovice změnily. „Dozvíme se to, až budeme přesně znát sekvenci viru,“ podotýká Plevka. A vědci už na tom pracují.

K zastavení viru ale může pomoci i zkušenost s pandemií koronaviru. Díky ní se dá odtušit, že potvrzené případy nemusejí odpovídat skutečnému počtu nakažených.

„To je trochu špatná zpráva. Ale pořád si myslím, že potenciál toho viru způsobit velkou epidemii je omezený,“ myslí si virolog Plevka.

V rozhovoru s Pavlem Plevkou se dozvíte také to, jakou roli by v boji s opičími neštovicemi měly hrát vakcíny, nebo proč Světová zdravotnická organizace spojuje šíření viru s gay komunitou. Díl podcastu 5:59 si poslechněte v audiu v úvodu článku.