Úkolem je odstrašit Rusko. A co Ukrajina? Začíná druhý summit NATO za války

Litevský Vilnius od úterý hostí klíčovou schůzku lídrů zemí Severoatlantické aliance. V čele agendy je další podpora Ukrajině a také otázka jejího možného členství v NATO, o které Kyjev usiluje. Výroční summit ale už před svým začátkem překvapil tím, že Turecko zřejmě ustupuje z dosud zatvrzelého blokování vstupu Švédska.

Lídři členských států Severoatlantické aliance budou znovu debatovat o další podpoře Ukrajiny a jejím případném začlenění do NATO. Do Vilniusu, kde se summit špiček Aliance koná, nakonec podle agentury Bloomberg osobně dorazí i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten už v neděli zmínil, že by prozatím měla Ukrajina od Aliance dostat „jasné bezpečnostní záruky“.

Na určitá ujištění o další podpoře od zemí NATO podle seniorního pracovníka Ústavu mezinárodních vztahů Ondřeje Ditrycha nejspíš dojde, pozvání do struktur Aliance se ale Ukrajina zatím pravděpodobně nedočká. I kvůli známému článku 5 o společné obraně členů NATO zřejmě bude nutné počkat na konec války.

„Ve chvíli, kdy na Ukrajině zuří boje a je v otevřeném válečném konfliktu v důsledku ruské agrese, tak bychom se (po vstupu Ukrajiny a vlivem článku 5) ocitli v přímém konfliktu s Ruskem,“ popisuje pro podcast 5:59 Ditrych, který působí také na Institutu politologických studií FSV UK. Šlo by podle něj o „zátěžový test“ důvěryhodnosti závazku kolektivní obrany.

Na druhou stranu se státy Aliance dlouhodobě shodují na tom, že je nutné Ukrajině v boji s Ruskem dál pomáhat. Ditrych uvádí, že na vilniuském summitu tak nejspíš dojde třeba k potvrzení dalšího balíčku podpory vůči ukrajinské armádě. A předpokládá i přijetí politické deklarace, která by alespoň rétoricky dál přiblížila možnost ukrajinského členství v NATO.

V čem se naopak státy NATO neshodnou, je zásilka kazetové munice, kterou hodlají na Ukrajinu poslat Spojené státy. Tento typ munice je zakázaný ve více než 120 zemích světa. V určité fázi letu po vystřelení se rozpadne na množství menších náloží, některé z nich ale mohou selhat. Nevybuchlé kusy jsou poté dlouhá léta hrozbou pro civilní obyvatelstvo.

„Z vojenského hlediska je to (dodání kazetové munice z USA) důležité. Podle některých vojenských analytiků to opravdu má potenciál výrazně napomoci Ukrajině. Někteří hovoří o tom, že to je důležitější než třeba letouny F-16. (…) Ale z humanitárního hlediska je to kontroverzní,“ říká Ditrych. Zároveň ale upozorňuje, že v této válce už tento typ munice použily obě strany konfliktu.

Proti poslání kazetové munice na Ukrajinu už vystoupily státy jako Velká Británie, Kanada nebo Španělsko. Tamní ministryně obrany Margarita Roblesová například uvedla, že určité „zbraně a bomby nemohou být dodávány za žádných okolností“. Proti je třeba i generální tajemník OSN António Guterres.

Zájem Ukrajiny o členství a další podpora jejího boje proti ruské invazi ale není jedinou otázkou vznášející se nad jednáními ve Vilniusu. Napětí se čekalo i kolem nedokončeného vstupu Švédska do Aliance, který dosud neratifikovaly Maďarsko a především Turecko.

Předvečer summitu však přinesl zvrat – turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pošle švédskou žádost o vstup k posouzení tureckému parlamentu. Po jednání s Erdoganem a také švédským premiérem Ulfem Kristerssonem to oznámil šéf NATO Jens Stoltenberg.

Co dosud Turecku vadilo? Podle Ankary Švédsko nepostupovalo dostatečně rázně proti organizacím, které turecké úřady považují za teroristické. Podle analytika Ditrycha – který poskytl rozhovor pro podcast 5:59 ještě před Erdoganovou otočkou – ale „pragmatická hra“ Ankary mířila i na Spojené státy. Blokováním ratifikace si od nich chtěla vynutit souhlas s dodávkami nových letounů F-16 a také s modernizací stávajících strojů v turecké výzbroji.

„To je výsledkem toho, že (Turecko) bylo vyloučeno z programu (bojových letounů) F-35, k čemuž došlo poté, co se Ankara rozhodla pořídit si systémy protivzdušné obrany S-400 ruské výroby,“ popisuje Ditrych s tím, že v očích Turecka tak šlo o „legitimní kompenzaci“.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak se NATO proměnilo od začátku války na Ukrajině nebo jaké největší výzvy před Aliancí leží. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.