Válka a propaganda: Ukrajina jako země nacistů? V Rusku jich je mnohem víc

Ukrajina – jak se zdá – zaskočila ruské síly protiofenzívou na východě země. Kromě území napadeného státu ale válka už více než půl roku zuří i v rovině slov a přelévá se za geografické hranice konfliktu. K čemu vede používání válečného slovníku ve veřejném prostoru? Může se ostrá rétorika přelít až do konkrétních činů?

Je to více než půl roku od doby, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Konflikt má vliv nejen třeba na ceny energií, ale i na používaný slovník. Podle novináře, historika médií a spoluautora podcastu Přepište dějiny Martina Gromana „jazyk začal pracovat s prvky propagandy“.

„Jedním z prvků je dehumanizace, zbavování protivníka lidských vlastností,“ říká. Například dcera vlivného ruského ideologa Darja Duginová, která nedávno zemřela při výbuchu bomby u Moskvy, mluvila o Ukrajincích jako o „nelidech“ a požadovala, aby se s nimi zacházelo tvrdě.

„Jakmile začnu své oponenty označovat za šváby, psy, prasata, tak se můžu poměrně snadno tvářit, že je přece správné je vyhubit,“ vysvětluje Groman.

Podobné chování se podle něj zpravidla objeví v situacích, kdy je žádoucí, aby se určitá masa lidí sjednotila proti nepříteli. A to prý pozorujeme na obou stranách – jak u Rusů, tak u Ukrajinců.

„Jestliže fandíte Ukrajině, tak propagandu páchá Rusko, ale kontrapropagandu vy,“ zmiňuje historik s tím, že Rusové jsou označováni třeba za „prasata“ nebo „RuSSáky“.

Podle Gromana je patrné, že obě strany se na možnost války připravovaly dopředu – a to právě i ve směru propagandy. Ilustrovat to má věta, kterou ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v počátcích války odmítl evakuaci z Kyjeva: „Nepotřebuji odvoz, ale rakety“. Podle historika slova nevzešla z úplné improvizace, Zelenskyj musel být na takový postoj připraven.

„Když chcete sjednotit svůj národ, po kterém chcete, aby pokládal životy, tak je o tom musíte přesvědčit. Říct: Vy jste nejlepší, vy bráníte Evropu. Nebo naopak: Vy si berete svá přirozená práva,“ popisuje Groman.

Podobné využívání jazyka svět zažil už v minulých stoletích, ať už šlo o francouzskou revoluci nebo druhou světovou válku. „Nakonec se ale ta (dotčená) společnost vždy musí začít vracet. Nicméně trvá to dlouho a je náročné to odčinit, zvlášť pokud se ze slov stanou činy, jako to bylo u holokaustu,“ říká Groman.

Historik zároveň upozorňuje, že následky tak vyostřené komunikace nedokážou zahladit jen politici. „Opravdu to může vyřešit umění, kultura, vzdělání nebo silný příběh.“

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jestli je možné podobná vyjádření udržet jen ve verbální rovině a nepřeklápět je do reálných činů nebo jak propagandu využíval komunistický režim v Československu. Poslechněte si v audiu na začátku článku.