Článek
Krajně pravicová francouzská politička Marine Le Penová se odvolala proti verdiktu, který jí na pět let zakazuje kandidovat ve volbách. Podle soudkyně je spolu s dalšími vinna ze zpronevěry evropských peněz. Le Penová považuje proces za politický. Její budoucnost je v tuto chvíli každopádně nejasná.
Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte
- V čem podle politologa spočívá širší společenská a politická mimořádnost soudního verdiktu nad Marine Le Penovou.
- Jak vnímají Francouzi závažnost činů, za něž byla nejvýraznější francouzská politička a dosavadní favoritka příštích prezidentských voleb odsouzena.
- Jakým způsobem může rozsudek ovlivnit politickou budoucnost Marine Le Penové, strany Národní sdružení a krajní pravice ve Francii jako takové.
Třikrát kandidovala na prezidentku a hned dvakrát se dostala do druhého kola. A v nadcházejících prezidentských volbách, které se mají uskutečnit v roce 2027, měla být Marine Le Penová podle průzkumů veřejného mínění favoritkou. Rozhodnutí francouzského soudu jí však v tuto chvíli na pět let boj o Elysejský palác znemožnilo.
Krajně pravicová politička se už proti verdiktu odvolala a soud, který bude mít její případ na starosti, už dokonce oznámil předpokládané období, ve kterém by se líčení mělo konat: příští rok v létě. Prezidentské ambice 56leté političky jsou tak přinejmenším pro příští volby ve vážném ohrožení.
„Marine Le Penová byla nejviditelnějším potenciálním kandidátem, proto je to (její vyřazení z voleb) velmi signifikantní,“ hodnotí význam verdiktu v rozhovoru pro podcast 5:59 politolog a profesor z Institutu politických studií v Paříži (Sciences Po) Jan Rovný.
Francie podle něj od roku 2017, kdy do prezidentského úřadu přišel Emmanuel Macron, prochází politickou změnou. V ní se hlavním protipólem sociálně-liberálního uskupení stala právě Le Penová. A tímto uspořádáním rozhodnutí soudu otřáslo. „Takže hlavní otázkou není, kdo je soupeř Emmanuela Macrona, ale spíš to, kdo je soupeř Marine Le Penové, která se tím přetvořením francouzské politické scény v podstatě stala dominantní osobností a dominantní politickou silou,“ popisuje Rovný.

Jan Rovný, politolog a profesor z Institutu politických studií v Paříži.
Marine Le Penová s rozsudkem nesouhlasí. Nejen ona, ale také někteří další političtí aktéři z Francie i zbytku světu označují rozhodnutí za „politické“. Jiní naopak zdůrazňují, že byl spáchán závažný trestný čin, za který musí viníci nést následky. Reakce se tak podle pařížského politologa v podstatě štěpí podle politické příslušnosti.
„Francouzská společnost je rozdělená tak jako velký počet společností ve vyspělém světě již dlouhou dobu. Ten verdikt samozřejmě přilévá olej do ohně. Ti, kteří podporují Marine Le Penovou, budou používat argument, že soudy jsou politicky motivované a snaží se ji eliminovat z politických důvodů,“ konstatuje Jan Rovný. A podotýká, že ti, kdo podporují politický mainstream, naopak při hodnocení jejího odsouzení zdůrazňují nestrannost justice.
Hlas lidu jako nejvyšší soud?
Politička krajně pravicového Národního sdružení v reakci na verdikt zároveň citovala slova bývalého prezidenta Charlese de Gaulla, že „nejvyšším soudem je lid“. Rovný ale s argumentem, že o kandidatuře kohokoli nemají rozhodovat soudy, nýbrž voliči, polemizuje.
„Naprosto nesouhlasím jako politolog s tím, že demokracie je pouze hlas lidu a není možné mu protiřečit. (…) Demokracie může fungovat správně pouze tehdy, pokud ten majoritní, tedy volební aspekt demokracie bude omezen právním státem, občanskými svobodami a tak dále,“ říká Rovný s tím, že součástí demokracie je i sankcionování pachatelů trestných činů.
Marine Le Penová je velmi zkušená politička, jedna z nejetablovanějších na francouzské scéně. Takže si úplně nedokážu představit, že by z politické scény zmizela. Na druhou stranu, pokud nebude moct kandidovat během příštích pěti let, je jasné, že to do určité míry změní poměr moci v rámci její strany a její pozice bude oslabena.
Ať už soud nakonec dopadne jakkoli, Le Penová podle Rovného z francouzské politiky nezmizí. Ostatně i nyní, ačkoli nemůže – alespoň prozatím – kandidovat v příštích prezidentských volbách, je jednou z poslankyň Národního shromáždění. Politolog ale popisuje, že soudní verdikt může potenciálně další politické vyhlídky Marine Le Penové oslabit.
Podle experta z prestižního pařížského Institutu politických studií to ale zároveň neznamená, že bude oslabena i pozice strany Národní sdružení (dříve Národní fronta), do které patří. Uskupení naopak podle něj může situace využít k oslovení a mobilizaci těch, kdo uvěří argumentaci Le Penové, že se k ní politický establishment nechová férově.
„Velmi pravděpodobně to je velké osobní omezení pro Marine Le Penovou a potenciální posílení pro radikální pravici ve Francii, která samozřejmě neodejde a naopak jí toto soudní rozhodnutí dává určité možnosti argumentovat, že jsou nadále neférově omezováni politickým mainstreamem,“ uzavírá Jan Rovný.
V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak se Marine Le Penové podařilo krajně pravicovou stranu, kterou před více než půl stoletím založil její otec, učinit stravitelnější pro čím dál víc voličů a jakou roli nyní hraje na francouzské politické scéně. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.
Editor a koeditor: Dominika Kubištová, Pavel Vondra
Sound design: David Kaiser
Hudba: Martin Hůla
Zdroje audioukázek: ČT24, ČRo Radiožurnál, ČRo Plus, CNN Prima News, youtubové kanály Forbes Breaking News, DW News a Associated Press
Podcast 5:59
Zpravodajský podcast Seznam Zpráv. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu, Threads nebo Bluesky.
Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.