Ostrá hra Maďarska v EU. Našlo spojence, se kterým zabrzdilo nové sankce proti Rusku

Evropská unie se zatím nedokáže shodnout na novém - už jedenáctém - balíku sankcí proti Rusku. Proti jsou tradičně Maďarsko, ale i Řecko. Sankce by měly především zabránit obcházení stávajících restrikcí, ve hře jsou ale i opatření proti příbuzným ruských elit a lidem, kteří těží z války na Ukrajině. Jak důležité nové sankce mohou být?

Evropská unie projednává jedenáctý sankční balíček, který má obsahovat hlavně opatření proti obcházení už přijatých opatření. Brusel chce například zamezit prodeji technologií, které je možné využít ve vojenství, přes třetí země. Shoda sedmadvacítky ale stále nepřichází.

Jednání blokují zejména Maďarsko a Řecko. Ukrajina totiž na svůj seznam „sponzorů války“ zařadila některé maďarské a řecké firmy, mimo jiné třeba i největší maďarskou banku OTP Bank. A obě země podle zákulisních informací podmiňují schválení dalších sankcí vyškrtnutím těchto společností ze seznamu. „Ta debata zamrzla,“ shrnuje v podcastu 5:59 reportér Seznam Zpráv Tomáš Pergler, který minulý týden zjišťoval podrobnosti přímo v Bruselu.

I zbylé země jsou ale podle něj rozpolcené mezi dva přístupy, jak situaci řešit. „Jeden z nich je mírnější - měl by postihovat jednotlivé zboží, možná jednotlivé firmy. A země, které už tradičně mají tvrdší postoj k Rusku, třeba Polsko nebo pobaltské země, prosazují, aby se pojmenovávaly i takzvaně ‚hříšné země‘,“ vysvětluje reportér. Některé státy jako Německo se nicméně bojí zhoršení vztahů s těmito státy.

Zároveň se v Bruselu připravuje opatření, které by mělo dopadnout na osoby těžící z příbuznosti k oligarchům a dalším lidem spjatým s ruskou agresí. Na evropském sankčním seznamu dosud jsou nižší tisíce lidí a nižší stovky firem.

Rozdílný postoj v přístupu k sankcím je pak podle Perglera vidět i v jejich vymáhání. „Každá země k tomu přistupuje se svojí intenzitou. Nemáme záruku, že třeba bulharský celník bude postupovat stejně jako polský celník. A podobně jiné úřady. Trochu chybí centralizovaný způsob vymáhání sankcí,“ popisuje reportér.

Pokud nedojde ke shodě na evropské úrovni, mohou se členské země uchýlit k vlastním řešením. Třeba Česko na konci loňského roku finálně schválilo sankční zákon a letos v dubnu zařadilo na tuzemský sankční seznam první osobu: ruského patriarchu Kirilla. S jeho zápisem na evropský seznam už dříve nesouhlasilo Maďarsko.

Další lidi zatím Česko na soupis nepřidalo. A není ani jasné, kolik politicky exponovaných osob a firem z Ruska, které mohou profitovat z válečného byznysu, v Česku působí.

Zástupci Fondu pro boj s korupcí vězněného politika Alexeje Navalného nicméně tvrdí, že Praha je základnou „válečných zbohatlíků“. Podle Perglera například zmapovali případ šéfa ruského zbrojního koncernu Borise Obnosova a jeho zetě Rostislava Zorikova, který společně s Obnosovovou dcerou v Praze žije a má v Česku trvalý pobyt.

„Ale co je ještě důležitější: Zeť a jeho manželka mají s největší pravděpodobností přímý profit ze zbrojních obchodů, protože spoluvlastní firmy, které na těch obchodech svým způsobem parazitují,“ říká reportér. Případem už se zabývají české úřady. Jeho řešení ale bude podle Perglera složité.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak velký posun by znamenalo schválení jedenáctého balíčku nebo za jakých podmínek se mohou lidé dostat na český sankční seznam. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku. Pro podcast 5:59 můžete také hlasovat v anketě Podcast roku.