Pomalá BIS? Policie našla u Tomana miliony, víc důkazů na něj nemá, říká Kroupa

Kauza možné korupce za přihlížení Bezpečnostní informační služby se přelije i do Sněmovny. Stálá poslanecká komise chce od ředitele BIS vysvětlit postup, kdy služba s velkým zpožděním upozornila policii na podezřelé praktiky na Ministerstvu zemědělství. Na prodlevu poukázal reportér Seznam Zpráv Janek Kroupa. Co všechno zjistil?

Bezpečnostní informační služba zhruba dva roky monitorovala možnou korupci na Ministerstvu zemědělství v době, kdy resortu šéfoval Miroslav Toman (ČSSD).

Od roku 2020 podle úředního dokumentu, který mají Seznam Zprávy k dispozici, BIS přihlížela tomu, jak se několik lidí působících na ministerstvu schází, připravuje manipulace zakázek zejména v IT oblasti a domlouvá výši úplatků. Kontrarozvědka dokonce dopodrobna popsala, jak si mezi sebou aktéři předali peníze.

Policii ale tajná služba o chování skupiny informovala až v prosinci 2021. Kriminalisté poté 15. prosince - dva dny před odchodem kabinetu Andreje Babiše (ANO) - zahájili trestní řízení.

„Tajná služba to předala ve chvíli, kdy ministru Tomanovi už zbývalo maximálně 10 dní ve funkci. V době, kdy byl v demisi, se žádná zakázka už samozřejmě neohýbala, on už reálně jenom dokončoval technické věci,“ popisuje v podcastu 5:59 investigativní reportér Seznam Zpráv Janek Kroupa.

Policie přitom nemůže poznatky získané Bezpečnostní informační službou v trestním řízení využívat. Kriminalisté tak postupovali po své ose. Vloni v dubnu došlo v souvislosti s vyšetřováním k razii nejen na Ministerstvu zemědělství, ale i v bytě exministra Tomana. Kriminalisté tehdy zadrželi tři lidi, mezi nimi i státního tajemníka v resortu Jana Sixtu a ředitele odboru informačních technologií Olega Blaška.

Ani více než rok po zásahu ale nebyl nikdo obviněn. „Jsem přesvědčen o tom, že policie velmi pravděpodobně obviní dva nebo tři lidi na periferii kauzy. Ale ty velké ryby to nebudou,“ říká Kroupa s tím, že vychází také z informací od jednoho z úředníků obeznámených se stavem vyšetřování.

Ten zároveň uvedl, že právě odklad v předání případu způsobil, že se někteří ze skupiny nedostanou před soud. Reportér ale upozorňuje, že by se situace mohla změnit, pokud by někdo z podezřelých začal s policií spolupracovat.

Policistům se vzhledem k okolnostem podle Kroupy podařilo zajistit jen jeden přímý důkaz: Úplatek ve výši 250 tisíc korun v rukou Olega Blaška, který měl podle kriminalistů převzít v březnu 2022. „Proti ministru Tomanovi toho v podstatě mnoho nemají - přestože když mu udělali domovní prohlídku, našli 20 milionů v hotovosti,“ popisuje novinář.

Podle Kroupy tak zůstává otázkou, proč kontrarozvědka nepřizvala policii ke spolupráci dřív. Sama Bezpečnostní informační služba to prý důvěryhodně nevysvětlila. Svůj postup přitom zanedlouho bude muset hájit před poslanci. „Jsou to závažná podezření. Příští týden máme zasedání a určitě budeme chtít po panu řediteli vysvětlení,“ řekl předseda komise pro kontrolu BIS Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

V odpovědi pro Seznam Zprávy kontrarozvědka uvedla, že se případem zabývá od roku 2020. Dále mluvčí Ladislav Šticha napsal: „Informace byly předány oprávněným adresátům v souladu se zákonem a následné policejní vyšetřování vyústilo v březnu roku 2022 v zásah policie přímo na Ministerstvu zemědělství a v bytech zadržených…“

Jasné ale není ani to, jakým „adresátům“ služba informace předávala. Expremiér Babiš podle Kroupy dvakrát odmítl, že by takovou informaci během svého působení v čele vlády od BIS dostal. „Zdá se mi nepravděpodobné, že by o tom premiérovi Bezpečnostní informační služba služba nic neřekla. Důkaz ale nemám,“ podotýká reportér.

Kroupa upozorňuje, že jedním z „racionálních vysvětlení“ odkladu v předání informací mezi úřady může být to, že Bezpečnostní informační služba „nechtěla potopit vládu Andreje Babiše“. „To, že Michal Koudelka s Andrejem Babišem měl jaksi dlouhé a dobré vztahy, je fakt, který jsme viděli na kauze kolem ministra (Vladimíra) Kremlíka (za ANO), během které měla Bezpečnostní informační služba podezření o korupci, a zase s tím nic nedělala,“ říká Kroupa.

Tajná služba nicméně v odpovědi popřela, že by „chránila vládu Andreje Babiše před korupčním skandálem“. „To je nepravdivá a účelová spekulace. BIS pracuje pouze v rámci své zákonné působnosti, do které nespadá ochrana vlády před korupčními skandály,“ uvedl Šticha.

V podcastu 5:59 se dozvíte, jak na korupční podezření reagují podezřelí v případu nebo jestli kauza může mít politickou dohru směrem ke zpravodajským službám. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.