Hraje se o obnovu případu vraždy. Role se obrátily, zodpovídá se státní zástupce

O obnově případu letité vraždy seniora ve Slopném na Zlínsku stále není jasno. Soud návrh na otevření kauzy posuzuje od začátku února poté, co pátrání Seznam Zpráv zpochybnilo okolnosti udělení výjimečných trestů pro dva mladé muže. Oba vinu odmítají. Proč rozhodování justice trvá neobvykle dlouho? A jaké nové otázky proces přinesl?

Už více než tři měsíce se soud zabývá návrhem na obnovu řízení v případu brutální vraždy seniora z roku 2011 ve vesnici Slopné na Zlínsku. Výjimečné tresty vězení za ni dostali dva muži, kteří už 11 let za mřížemi tvrdí, že zločin nespáchali. Maroš Straňák a David Šimon v minulosti několikrát žádali kauzu otevřít. Teď poukazují především na odhalení zveřejněná v podcastové sérii Seznam Zpráv Slopné: Kdo je vrah?.

„S každým stáním se objevují další a další věci, které vytvářejí další otazníky,“ popisuje pro podcast 5:59 události u Krajského soudu ve Zlíně investigativní reportérka SZ Adéla Jelínková. Právě ona spolu s kolegyní Christine Havranovou shromáždila během více než ročního pátrání svědectví a důkazy, které zpochybnily průběh policejního vyšetřování, činnost dozorujícího žalobce i dění během soudního procesu, na jehož konci si Straňák se Šimonem vyslechli tresty 24,5 a 20,5 roku vězení.

Nová snaha odsouzených o obnovu řízení podle Jelínkové vychází hlavně ze zpochybnění svědectví recidivistů Milana Rakaše a jeho bratrance Ludvíka Rakaše (nyní Mencla). Oba muži u soudu v roce 2014 vypověděli, že se jim Straňák při společném pobytu za mřížemi doznal k vraždě tehdy sedmasedmdesátiletého penzisty Miroslava Sedláře.

Když ale novinářky Seznam Zpráv loni Mencla konfrontovaly, řekl jim něco jiného - že se mu Maroš Straňák k vraždě nikdy nepřiznal. A že spolu s bratrancem tvrdili opak, aby se tak na základě domluvy s tehdejším dozorujícím státním zástupcem Leem Foltýnem dostali dříve z vězení. Jenže nebyl to poslední Menclův obrat - u soudu teď prohlásil, že si stojí za původním svědectvím. A stejně se vyjádřil i jeho bratranec Milan.

Zmínka Ludvíka Mencla o dohodě se státním žalobcem nicméně vzbudila pozornost nejen reportérek či odsouzených a jejich obhájců. Foltýnovo jednání v případu totiž začala prověřovat i Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). A nešlo jen o to, jestli žalobce Rakašovým něco skutečně slíbil. Pátrání Seznam Zpráv totiž ukázalo i to, že Foltýn zatajil informaci o ztotožnění DNA z klíčového důkazu - z odhozené kukly, na níž ulpěla krev oběti.

Původně NCOZ dospěla k tomu, že se exžalobce ničeho nezákonného nedopustil. Stejné stanovisko ostatně ve svých výpovědích zdůrazňuje také samotný Foltýn. Jenže nejnovější soudní líčení na konci dubna ukázalo, že detektivové se o něj opět zajímají. A to i díky novým okolnostem, které vyšly najevo během soudního procesu.

„Ukázalo se, že Foltýn mezi lety 2014 až 2016 několikrát ve prospěch Milana Rakaše intervenoval na různé strany - směrem k jeho žalobcům, kteří řešili jeho kauzu, a tak dále. Policisté se tímto ale původně vůbec nezabývali, ačkoliv to bylo naprosto zásadní. Dělají v této věci další výslechy až nyní, co to soud odhalil,“ říká Jelínková. Podle ní by navíc při dalším jednání soudu na konci června měl vypovídat další žalobce, se kterým Foltýn ohledně trestu pro Milana Rakaše komunikoval.

Nejen to z pohledu reportérky Seznam Zpráv přináší již zmíněné nové otazníky. Podle Jelínkové se totiž můžeme jen domnívat, jestli někdo z policie, státního zastupitelství či soudní soustavy vedle informací o stopách DNA a „přípisů“ za Milana Rakaše nezatajil, nepřekroutil, nebo dokonce nezmanipuloval ještě něco dalšího.

Rozhodování soudu o možné obnově slopenské kauzy se mezitím natáhlo do pozoruhodné délky. „Není vůbec zvykem, aby trvalo tak dlouho,“ zdůrazňuje Jelínková s odkazem na vyjádření oslovených advokátů, kteří mají s návrhy na obnovu řízení zkušenosti. Reportérce popisovali, že jde většinou o „třeba 45 minut a bylo zamítnuto“. V případu Maroše Straňáka a Davida Šimona je ale naplánované už páté soudní jednání.

Průběh, který vybočuje, však možná dokládá i míru pozornosti, jakou soud zjištěním reportérek Seznam Zpráv věnuje. „Ukazuje se, že úřady to považují za validní směr šetření, kterým by se měly ubírat. A že ty důkazy považují za relevantní,“ dodává Jelínková.

V podcastu 5:59 se také dozvíte další podrobnosti z rozhodování soudu o obnově slopenské kauzy nebo to, jaké varianty dalšího vývoje případu jsou nyní ve hře. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.