Případ poděbradského starosty: Rasismus jako „velká sranda“

Starosta Poděbrad Jaroslav Červinka, kritizovaný v uplynulých dnech za výroky o Romech, opouští hnutí STAN. Politik to potvrdil České televizi s tím, že v pondělí doručí do stranické kanceláře sdělení o ukončení členství. Minulý týden Deník N upozornil na starostovo vystoupení na zasedání zastupitelstva, kde naznačoval, že by se Romové měli střílet. Jsou rasistické výroky u českých politiků ojedinělé nebo se z tohoto typu rétoriky stala norma, jak oslovovat část voličů? A proč jsou Romové v Česku tak snadným cílem nenávisti?

„Pan Červinka předkládá něco, co sám pokládá za dobrý vtip, aniž by mu vůbec došlo, co vlastně říká,“ komentuje výroky poděbradského starosty Jaroslava Červinky (STAN) politolog se zaměřením na politický extremismus z fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Charvát.

Výroky podobné tomu, kterého se dopustil starosta Červinka, slýchají podle Jana Charváta čeští Romové poměrně často. A nejen oni, verbální násilí se týká více skupin obyvatel, například gayů a lidí se zdravotním znevýhodněním.

Vyplývá to z výzkumu, kterého se Jan Charvát spolu se svými kolegy napříč Evropou zúčastnil a který mapoval problematiku takzvané „hate speech“, tedy nenávistných projevů. V hledáčku zkoumání pak byli právě oběti takových napadání.

„Oni se všichni shodovali v tom, že těch útoků zažívají velké množství. Ty útoky jsou drobounké, to není fyzické napadení. My jsme pak použili příměr, že jsou to malinkaté jehly, které se do vás zapichují. Ale zapichují se jich do vás desítky, stovky, možná tisíce. A  v jeden moment explodujete, protože už je toho na vás moc,“ popisuje politolog Charvát výsledky výzkumu.

Romové jsou podle Jana Charváta pro české rasisty snadným cílem. Lze je snadno rozpoznat od majoritní společnosti a jejich komunita je zatížena mnohými problémy. Přesto na nějakou dobu nebyli hlavním terčem nenávisti. V roce 2015 se pozornost xenofobů a rasistů obrátila k migrantům z Blízkého východu a Afriky, kteří začali proudit do Evropy. Informace o nich a o náladách ve společnosti zaplavily média.

„Vypadá to, jako kdyby ten příjemce, ten „průměrný“ český občan, kdybych měl použít toto slovo, se nedokáže soustředit na víc skupin nepřátel než na jednu. To znamená, že mluvit současně o Romech a islámu nedávalo smysl. Takže islám vytlačil romskou problematiku minimálně z těch velkých médií,“ popisuje politolog Charvát.

A část politiků rychle zareagovala na společenskou náladu. „Do politiky mnohem víc začíná vstupovat otázka populismu, pro kterou ta otázka rasismu nemusí být ničím vnitřně důležitá, ale v momentě, kdy zjistíte, že na ni lidé reagují, tak ji prostě použijete,“ vysvětluje politolog.

Podle Jana Charváta stojí za pozornost, že mnohé argumenty, které se používaly proti uprchlíkům v letech migrační krize, se teď znovu opakují v souvislosti s lidmi z Ukrajiny, kteří utíkají před válkou rozpoutanou Rusy.

„Zase zaznívá, že ne všichni jsou ve skutečnosti uprchlíci, některým má jít jen o ekonomické výhody, dostávají zadarmo lístky do zoo, nemusí platit v obchodech, což nesmírně připomíná věci, které zaznívaly v roce 2015, což naznačuje, že to nejsou věci, které by se reálně děly, ale jsou to jen automatizované výroky, který se používají kdykoliv, když se objeví jakákoliv migrační vlna,“ doplňuje svá pozorování politolog Charvát.

Proč je rasismus a xenofobie podle Jana Charváta hlavně převlečený strach? A čeká nás s pokračující válkou na Ukrajině a rostoucími náklady na život další masivní vlna nenávistných útoků proti minoritám? Poslechněte si audio v úvodu článku.