Blitzkrieg na ruském dvorku: tři scénáře dalšího vývoje

Rychlé vojenské tažení zamíchalo rozložením moci v oblasti donedávna vnímané za sféru ruského vlivu. Ofenziva se podařila Ázerbájdžánu, který přemohl separatisty v Náhorním Karabachu. Jenže blesková válka a její následky přinášejí rizika pro místní obyvatele i celý region.

Na jižním Kavkaze se mění poměr sil. A to po konfliktu, který trval jen něco málo přes 24 hodin. Během tak krátké doby dokázal Ázerbájdžán od úterního zahájení své ofenzivy porazit arménské separatisty v Náhorním Karabachu. O tom, jak bude vláda nad horskou oblastí a jejími obyvateli vypadat dál, teď obě strany konfliktu jednají.

„Směřovalo to k tomu celé dekády,“ říká o opětovném probuzení násilí analytička Alissa de Carbonnelová z nevládní Mezinárodní krizové skupiny (International Crisis Group, ICG). V rozhovoru pro podcast 5:59 připomíná řadu střetů, které se o Karabach mezi arménskými silami a Ázerbájdžánem odehrály. Předchozí válka trvala v roce 2020 šest týdnů. A i tehdy dokázalo Baku zvítězit a získat velké kusy území.

Jenže konečným záměrem Ázerbájdžánu bylo připojení celého Náhorního Karabachu, zdůrazňuje de Carbonnelová. Výsledkem tak bylo právě bleskové vojenské tažení z tohoto týdne. Režim autoritářského lídra Ilhama Alijeva útok zahájil, ačkoliv předtím možnost použití síly dlouho veřejně popíral.

Navíc Ázerbájdžán při ofenzivě nešetřil ráznými výroky. Třeba o tom, že bude bojovat, dokud neuvidí na druhé straně „vlát bílou vlajku“ a nedosáhne stanovených cílů. „V podstatě tím potvrdili, co říkají už dlouho – že jim nejde o nic menšího než o demontáž institucí a úřadů, které v Náhorním Karabachu fungují od 90. let. Tedy o úplnou likvidaci této separátní entity,“ říká expertka s odkazem na mezinárodně neuznanou Republiku Arcach, kterou etničtí Arméni vyhlásili.

Situaci karabašských separatistů nezachraňuje ani fakt, že porážku oficiálně nepřiznali. Formálně vyhlášené příměří se totiž neopírá o realitu. „Je férovější to nazvat kapitulací,“ míní analytička de Carbonnelová. Ostatně i separatistické „úřady“ prohlásily, že s klidem zbraní souhlasily, protože pod tlakem ofenzivy ani neměly na výběr.

Velkou otázkou je nyní další osud obyvatel Náhorního Karabachu, kde žije asi 120 tisíc etnických Arménů. Záležet bude podle všeho především na tom, jakým způsobem se Ázerbájdžán k věci postaví. V minulosti ji přitom nevnímal jako něco, o čem by se v rámci všemožných rozhovorů s Arménií mělo cenu bavit.

Po svém bleskovém tažení teď Baku přislíbilo, že lidé v oblasti získají veškerá práva jako každý jiný obyvatel ázerbájdžánského území. Jenže podle expertky z ICG panují v Karabachu velké obavy. „Naprosto chybí důvěra. Situace v posledních devíti měsících (kdy Ázerbájdžán zesiloval tlak na izolaci oblasti, pozn. red.) byla opravdu špatná, navíc se teď válčilo podruhé za poslední tři roky. Takže obyvatelstvo je z toho pochopitelně neuvěřitelně nervózní,“ říká Alissa de Carbonnelová. Jednou z variant je prý proto i „exodus“ z dobytého regionu.

Otazníků je ale víc. Vedle situace obyvatel arménského původu analytička zmiňuje také obavu, že dojde k destabilizaci Arménie. Nejen v ulicích hlavního města Jerevanu se už totiž objevily protesty proti způsobu, jak k dění kolem Karabachu přistoupila arménská vláda v čele s premiérem Nikolem Pašinjanem. Rozkymácení země by přitom mohlo mít dopady na celý region.

A do třetice je podle de Carbonnelové nutné vnímat i další riziko – možnost, že se boje rozšíří mimo Náhorní Karabach. Vojenské střety by se pak mohly odehrávat třeba podél celé hranice mezi Arménií a Ázerbájdžánem. „Ze zkušeností víme, že k propuknutí násilností může vést i poměrně nenápadný spouštěč. Napětí je teď natolik vyšponované, že bez přímých komunikačních linek, které by po případném násilném incidentu umožnily deeskalovat, bude ta situace opravdu nebezpečná,“ dodává analytička.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jakou roli na cestě k bleskové válce o Karabach sehrála Moskva nebo jaké důvody k pasivitě mohla mít arménská vláda. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.