Článek
Izraelská armáda pokračuje v pozemní operaci v Pásmu Gazy. Při bojích však strádají a umírají také civilisté a zástupci organizací OSN varují před zhoršováním situace v oblasti. Příměří ale zřejmě není na pořadu dne. Jak se na válku dívá izraelská vláda a společnost?
Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte
- Jaká je několik dní po zahájení izraelské pozemní operace do Pásma Gazy nálada v Izraeli?
- Jakou roli v konfliktu hrají rukojmí odvlečení Hamásem z Izraele?
- A dá se očekávat alespoň krátké příměří, které zajistí dodávky humanitární pomoci?
Boje mezi izraelskou armádou a Hamásem v Pásmu Gazy neutichají. Izrael během úterního večera uvedl, že získal kontrolu nad základnou Hamásu v západní Džabáliji na severu Pásma Gazy a zabil 50 osob, které označil za „teroristy“. Podle úřadů v Gaze kontrolovaných Hamásem ale bombardování zabíjelo v uprchlickém táboře.
Válka na situaci v Pásmu Gazy těžce dopadá, včetně dodávek vody, jídla i elektřiny. Na rizika dalšího zhoršování podmínek upozorňují zástupci mezinárodních organizací v čele s OSN. Její generální tajemník António Guterres například již o víkendu varoval, že svět je „svědkem humanitární katastrofy“. Světová zdravotnická organizace zase v úterý upozornila, že Gaza je „na pokraji zdravotnické katastrofy“.
I reiterate my appeal for an immediate humanitarian ceasefire, together with the unconditional release of hostages & the delivery of relief at a level corresponding to the dramatic needs of the people in Gaza, where a humanitarian catastrophe is unfolding in front of our eyes.
— António Guterres (@antonioguterres) October 28, 2023
„Humanitární problém v Pásmu Gazy je evidentní. Je to hustě zalidněná oblast, která ani před válkou nefungovala jako úplná zdrojnice prosperity,“ říká z Tel Avivu zahraniční zpravodaj České televize David Borek.
V rozhovoru pro podcast 5:59 ale zároveň přibližuje, co ovlivňuje pohledy Izraelců na situaci v Pásmu Gazy. Mnozí totiž podle Borka považují za „nemístné“, že poté, co z arabských zemí prakticky nezazněla slova solidarity s Izraelem po útocích Hamásu, nyní svět řeší humanitární podmínky v Pásmu Gazy s velkou pozorností. „Pro Izrael je to nemístné, protože je v tuto chvíli v takovém rigidním módu, který je způsoben masakry ze 7. října,“ uvádí novinář.
Navíc podle něj není pravděpodobné, že by v blízké době mohl zavládnout mezi Izraelem a Hamásem plošný klid zbraní. „Příměří jako takové je v tuto chvíli pro Izrael nepřijatelné,“ míní zpravodaj s odkazem na to, že z pohledu izraelské vlády dává jakákoliv pauza v bojích Hamásu příležitost reorganizovat své síly.
Rukojmí jako nástroj
Jednou z kapitol současné války je také osud více než 200 rukojmích, které Hamás odvlekl do Pásma Gazy. „Že bychom věděli seznam jmen a že všichni jsou naživu, tak to ne. Bizarní optikou islamistů to dává smysl. I toto používají jako součást svého boje,“ popisuje Borek.
Získání rukojmích ostatně podle něj bylo jedním z cílů Hamásu ve chvíli, kdy začátkem října vtrhl na území Izraele. „Pro Hamás slouží jako velká ‚pojišťovna štěstí‘, protože pokud rukojmí jsou někde v Gaze, tak Izrael přece jenom musí jinak kalkulovat svoji vojenskou akci. A zároveň jde o permanentní nástroj na rozdírání nervů Izraelců jako takový,“ vysvětluje reportér, který v oblasti působí jako stálý zpravodaj už od roku 2018.
Postoj izraelské vlády k tomuto dilematu není přímo čitelný. Rodiny rukojmích nicméně podle Borka mnohdy preferují variantu řešení, která se dá nazvat jako „všichni za všechny“. V takovém scénáři by Hamás pustil všechny rukojmí výměnou za propuštění všech palestinských vězňů v Izraeli.
„Nesmírně ambiciózní cíl“
Další možné kroky izraelské vlády nebo také strategii izraelské armády ale můžeme jen dovozovat, a to třeba z veřejných prohlášení jejich vrcholných představitelů. David Borek připomíná, že už krátce po útocích ze 7. října izraelští lídři označovali za cíl operace zničení, nebo dokonce svržení Hamásu. A zatím se zdá, že minimálně rétoricky u tohoto záměru zůstávají.
„Je to zajímavé, protože takto formulovaný válečný cíl je nesmírně ambiciózní. Znamenal by totiž nejenom porážku ozbrojenců Hamásu, zničení tunelů, ale znamenal by opravdu sesazení vlády Hamásu,“ popisuje novinář.
Ani takový moment by ale pro Izrael nemusel znamenat konec problémů. Možná právě naopak – bylo by totiž nutné vyřešit, kdo bude po likvidaci Hamásu v Pásmu Gazy vládnout. A skutečným vítězem by se mohl stát současný předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás.
Návrat své správy do Gazy by totiž Abbás mohl podmínit tím, že se Izrael stáhne z některých území na Západním břehu. „V Izraeli by to u části společnosti vyvolalo obrovskou kocovinu a obrovský vnitropolitický otřes. Čili tohle (zničení a svržení Hamásu) je neskutečně ambiciózní válečný cíl,“ říká zpravodaj České televize.
V podcastu 5:59 se dozvíte, jak obtížné je v současné chvíli dodávat do Pásma Gazy humanitární pomoc nebo čím je kromě bojů v Gaze nebezpečné napětí na druhém z palestinských území – na Západním břehu. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.
Editor a koeditor: Matěj Válek, Dominika Kubištová
Sound design: David Kaiser
Hudba: Martin Hůla
Zdroje audioukázek: ČT24, United Nations Web TV, X – Disclose.tv (@disclosetv)
Podcast 5:59
Zpravodajský podcast Seznam Zpráv. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu nebo Threads.
Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.