„Příliš sledujete katastrofické filmy.“ České Švýcarsko ale začalo hořet

Plameny v Českém Švýcarsku pomalu ustupují, pohroma ale nasvítila i některé sporné momenty kolem fungování národního parku a resortu životního prostředí. Jak to bylo s varováním před rizikem požáru od starostů okolních obcí? A proč peníze ze vstupu k Pravčické bráně putují do kapes soukromé firmy?

V minulých letech a měsících se jednak obce, a jednak lidé snažili upozornit na dva potencionální problémy v Národním parku České Švýcarsko, které otevírají otázky o správě tohoto území.

Místní samosprávy třeba poslaly vedení parku dopisy varující před množstvím dřeva napadeného kůrovcem v bezzásahových lokalitách a upozorňující na rizika požáru. Poslední dokument zástupci Krásné Lípy odeslali tři týdny před požárem.

Místní starosta Jan Kolář (Sdružení 2018) v něm rozporuje několik zásad parku, které si jeho vedení vytyčilo do dalších dvou dekád. Třeba v nich psali, že požár bude možné v Českém Švýcarsku hasit jen v případě, že by ohrozil zdraví lidí a majetek a také že je přípustná možnost kontrolovaného požáru.

„Vedení Krásné Lípy píše, že takový přístup může mít nedozírné následky, protože v parku je po kůrovcové kalamitě obrovské množství suché dřevní hmoty. (Starosta) Kolář psal dokonce o ‚hazardu s vysokým rizikem katastrofy‘, jelikož terén v tom národním parku je velmi členitý,“ vysvětluje reportér Seznam Zpráv Jiří Pšenička, který o sporech informoval.

Odpověď už ale národní park nestihl poslat, Kolářova slova se totiž před zpracováním koncepce o spravování Českého Švýcarska naplnila. A podle Pšeničky se kvůli tomu nejspíš původní záměr péče „trochu změní“.

Otázky ale vyvolává i hospodaření kolem symbolu Českého Švýcarska – Pravčické brány.

Jeden z pravidelných návštěvníků parku se totiž nedávno obrátil na Ministerstvo životního prostředí s tím, že peníze za vstup k Pravčické bráně jdou do kapsy majitelům přilehlé restaurace Sokolí hnízdo, kteří pocházejí z Ruska a Ukrajiny. A podle Pšeničky si na to během let dokonce stěžovalo vícero lidí, vždy bez úspěchu.

„Jde o systém, který v zásadě nastartovala privatizace už na začátku 90. let, kdy si toho pořádně nikdo nevšiml. (…) Původně výletní zámeček Sokolí hnízdo s restaurací zprivatizovala firma z Varnsdorfu, ale už od konce 90. let je majitelem Sokolího hnízda společnost Paal,“ říká Pšenička.

Majitel výletní restaurace podnikatel Alexej Krenke ale kritiku odmítá. Tvrdí, že do areálu investuje a že zaplatil třeba čističku odpadních vod nebo systém vsakování vody. Se zástupci obcí se navíc chtěl sejít, ale nikdy k tomu nedošlo.

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) v odpovědi na dotaz jednoho z návštěvníků současný systém „obhajovala a omlouvala“. Pak ale vyšlo najevo, že dopis, který byl podepsaný jejím jménem, ani nečetla.

„Ve výsledku řekla, že to za ni tehdy psali její podřízení a že o tom dopisu de facto neví,“ popisuje Pšenička s tím, že nyní už si ministryně k problematice vyžádala podklady.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jestli vedení parku připouští pochybení ve spravování parku nebo proč si úřady nevšímaly toho, kam jdou peníze ze vstupenek na Pravčickou bránu. Poslechněte si v audiu na začátku článku.