Přelud o levné elektřině: „Snaha ovládnout obra může potopit burzu“

Desítky miliard korun ztratily akcie ČEZu od chvíle, kdy vláda před týdnem zamířila k ovládnutí firmy. Kabinet sice popírá, že jeden z nových návrhů zákona je šitý na míru snaze získat kontrolu nad energetickým obrem. Propad ČEZu na burze ale experti spojují právě s postupem vlády. Schyluje se k zásadní proměně polostátní firmy?

Přes vládu v minulém týdnu prošel návrh zákona, který se jeví nenápadně. Při bližším pohledu ale jeho znění umožní kabinetu Petra Fialy (ODS) výrazně zasáhnout do vlastnické struktury polostátní společnosti ČEZ.

„Cílem vlády je posílit, respektive stoprocentně ovládnout určitou významnou část ČEZu, aby mohla - z jejího pohledu - lépe naplňovat své představy o budoucnosti české energetiky,“ popisuje v podcastu 5:59 šéfredaktor byznysové redakce Seznam Zpráv Martin Jašminský. V tuto chvíli stát drží zhruba 70 procent akcií společnosti.

Premiér Fiala v pátek popřel, že by zákon, kterému se začalo přezdívat „lex ČEZ“, vznikl jen kvůli jednomu z největších českých dodavatelů elektřiny. Zároveň ale podotkl, že vláda se netají snahou posílit energetickou bezpečnost a také zajistit si kontrolu nad cenami elektřiny.

Podobný krok dokonce avizoval už během loňského června - na začátku energetické krize způsobené válkou na Ukrajině. V projevu uvedl, že by chtěl v blízké době změnit poměry v ČEZu. A dodal: „Součástí naší strategie je, aby stát získal v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny.“

Jašminský upozorňuje, že minulý týden kvůli návrhu zákona vypukla na trhu panika. „Takový cenový propad ČEZ nezažil, ani nepamatuji. Během dvou dnů přišla firma o zhruba padesát až šedesát miliard korun ze své hodnoty,“ vysvětluje šéf byznysové redakce Seznam Zpráv.

Pokud by totiž navrhovaný zákon prošel přes Parlament a podepsal ho prezident, pravděpodobně by došlo k nerovnoměrnému rozdělení společnosti ČEZ na několik částí. A dosud není jasné, za jakých podmínek by k takovému členění došlo ani jak by stát vyplatil soukromé investory. Ti tak mají obavy z toho, že stát by nemusel zaplatit za jejich podíly tržní cenu, která se podle odhadů celkově šplhá až na 250 miliard korun.

Změny ve vlastnické struktuře ČEZu by navíc mohly znamenat odchod firmy z pražské burzy, což by pro ni podle Jašminského znamenalo „ohromnou ránu“ - reputačně i z hlediska likvidity. Ovlivnit její chod ale může i samotný zákon, kvůli kterému by i další významní akcionáři v jiných společnostech mohli ovlivňovat, kam se budou podniky posouvat.

„Ty firmy budou na burze ohroženější kvůli tomu, že se stanou cílem nepřátelského převzetí, což samozřejmě může ovlivnit ochotu některých firem na burze zůstat, anebo naopak ochotu na burzu jít,“ vysvětluje Jašminský. „Otázka tedy je, jestli pražská burza do budoucna opravdu přežije,“ dodává.

Jisté navíc není ani to, zda by se vyplnil cíl, kvůli kterému vláda přemýšlela o zestátnění ČEZu už před rokem - tedy vyšší příjmy do státní kasy a levnější elektřina. „Já velmi pochybuji, že takhle jednoduchá rovnice to je, protože do budoucna je tam celá řada proměnných,“ popisuje Jašminský.

Novinář argumentuje tím, že stát stejně jako soukromí vlastníci potřebuje získat peníze na to, aby mohl elektrárny a další části sítě obnovovat nebo modernizovat. A navíc i státní firma působí na volném trhu a musí se podle něj chovat tržně.

„Samozřejmě stát může mít mnohem menší marži, pokud se tak rozhodne, než soukromí investoři. Ale pokud by to udělal, tak opravdu potom mohou odejít investoři z tohoto odvětví z Česka. (…) To by mohlo mít neblahé důsledky na celý trh,“ líčí.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaké jsou varianty rozdělení ČEZu nebo jestli existuje ve světě příklad úspěšné proměny soukromé energetické firmy ve státní podnik. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.