Chtějí teokracii a návrat Trumpa. Novinář z USA líčí vzestup krajní pravice

Listopadové volby ve Spojených státech znamenají střet dvou různých pohledů na roli zbraní v americké společnosti. Do souboje o Bílý dům ale zasahuje i rostoucí vliv pravicového extremismu. Ve čtvrté epizodě série Americká jízda podcastu 5:59 mluvíme s novinářem Heathem Druzinem.

Občanské milice a křesťanští nacionalisté. Dvě hnutí, která v posledních letech ve Spojených státech ukázala své ambice. V řadě záležitostí se mohou lišit, přinejmenším jednu věc ale mají podle amerického novináře Heatha Druzina společnou: lásku ke střelným zbraním.

„Téměř jakékoliv omezení práva na držení zbraně považují za nepřípustné a protiústavní,“ popisuje Druzin ve čtvrtém dílu série Americká jízda podcastu 5:59, která rozebírá podstatné souvislosti letošní předvolební kampaně v USA. Už v listopadu se Američané dozvědí, jestli se do Bílého domu vrátí republikán Donald Trump, nebo jestli zemi vůbec poprvé povede žena, demokratka Kamala Harrisová.

Jednou z otázek, které republikány a demokraty dělí, je právě nastavení přístupu ke střelným zbraním. Druzin přitom poukazuje na to, že většinová americká společnost má poměrně jasno - možnost vlastnit zbraň je z jejího pohledu důležitá. Podle novináře ale průzkumy ukazují i to, že až 70 procent Američanů podporuje přísnější zbraňovou regulaci.

S nastavením amerických zákonů přitom souvisí i fenomén často velmi dobře vyzbrojených občanských milic a domobran. Skupiny jako Proud Boys nebo Oath Keepers o sobě daly v minulých letech v USA vědět, nejvíce pak při útoku na sídlo amerického Kongresu v lednu 2021. Dav stoupenců tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa se tehdy pokusil násilnou cestou zvrátit jeho volební porážku.

Právě Trump přitom podle Druzina přispěl k růstu těchto skupin. „Když se v roce 2016 jako prezidentský kandidát vynořil na scéně, začal na veřejnosti říkat spoustu věcí, které od krajně pravicových skupin zněly už řadu let. A když kandidoval a pak se stal prezidentem, získaly tyto názory mnohem větší prostor,“ popisuje novinář, který se dlouhodobě věnuje otázce pravicového extremismu ve Spojených státech.

Dnes už proslulé nepokoje ve Washingtonu byly podle něj „vyvrcholením rostoucího sebevědomí“ pravicových milic. „Bylo to varování, že některé skupiny mohou být velmi nebezpečné. Myslím, že mnoho lidí si tehdy uvědomilo, že tady nejde jenom o partičku kluků, co si hrají na vojáky, ale že někteří z nich to myslí vážně a mohou znamenat skutečnou hrozbu,“ dodává.

Z nástupu Donalda Trumpa však podle Druzina těžil i další radikální proud: křesťanští nacionalisté.

Historie tohoto hnutí ve Spojených státech je ale výrazně delší. Americký reportér popisuje, že už před druhou světovou válkou křesťanští nacionalisté usilovali o „křesťanštější“ Ameriku. A v současné době jde podle Druzina o „silně protestantské až kalvinistické hnutí“, jehož stoupenci považují Donalda Trumpa za svou šanci k prosazení alespoň některých svých myšlenek do reálné politiky. Potřebují důležitou okolnost - exprezidentův návrat do Bílého domu.

Vize křesťanských nacionalistů přitom není skromná. „(Chtěli by) proměnit Ameriku v teokratický stát. Nejde jen o nějaký můj odhad - sami mi to řekli, když jsem nimi natáčel rozhovory,“ uvádí Druzin s tím, že mezi záměry křesťanských radikálů patří „radikální proměna americké demokracie“, včetně třeba výrazného omezení práva žen hlasovat ve volbách.

Ještě před několika lety by podobné myšlenky na politické scéně v USA zřejmě sklidily posměch a kritiku. Dnes je ale podle novináře situace odlišná.

„V současné Americe najdete na volených pozicích mnohem více lidí, kteří buď sami sebe označují za křesťanské nacionalisty, nebo jsou alespoň ochotní se jejich myšlenkami zabývat,“ říká Druzin, podle něhož zároveň hlavně v Republikánské straně ubývá politiků, kteří by se tlaku postavili. „Takže podle mě mají křesťanští nacionalisté pravdu - Trumpovo druhé vítězství by pro ně znamenalo příležitost prosadit některé radikální plány a myšlenky.“

O osudu prezidentského souboje mezi Trumpem a Harrisovou se rozhodne 5. listopadu. A podle amerického novináře půjde o hodně - každý z kandidátů prý totiž nabízí Američanům velmi odlišnou vizi dalšího směřování země.

Návrat Donalda Trumpa k moci by přitom podle Druzina přinesl „výrazně jiné“ prezidentství, než jaké republikán předvedl v letech 2017 až 2021. Podle Druzina by na Trumpa tentokrát měly mnohem výraznější vliv právě třeba zmíněné skupiny křesťanských nacionalistů. Protiváha vůči nim by ale chyběla.

„Trump se (po vyhraných volbách) v roce 2016 obklopil poměrně umírněnými lidmi, kteří krotili některé jeho krajně pravicové tendence. Ti už tam ale v případě jeho návratu do Bílého domu nebudou,“ míní novinář.

Podle Druzina se totiž Trumpův tým nyní snaží zajistit, aby se do případné druhé prezidentské administrativy dostali jen lidé s krajně pravicovým smýšlením. A to by mělo otevřít cestu do vládní politiky i záměrům, které se zatím objevovaly jen v „extrémních vodách“ americké politiky.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak důležitým tématem bude ve volbách problematika střelných zbraní nebo do jaké míry se dnes podle novináře Heatha Druzina Američané shodnou na jedné společné identitě. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.