Vláda je nervózní, škrtů přibývá. Kde k nim dojde a proč?

Schodek českého státního rozpočtu se prohlubuje a nervozita mezi politickými špičkami sílí. Plány na další snižování výdajů chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vládě představit už tento týden. Ve druhé polovině letošního roku by rád státu ušetřil dalších 20 miliard korun.

Není to ani měsíc, co kabinet Petra Fialy (ODS) představil plán škrtů, kterým chtěl Česko opět dostat do formy. Jednotlivé resorty - natož pak veřejnost - ještě ani nemají jasno v tom, kde se bude v dalších letech brát, a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) přichází s další sérií opatření. Ta mají vytáhnout z nejhoršího veřejné finance pro tento a příští rok.

Květnový schodek státního rozpočtu je totiž nejhorší v historii Česka. Deficit se za prvních pět měsíců letošního roku prohloubil na 271,4 miliardy korun. „Vymkl se zpod kontroly,“ shrnuje reportér a analytik Seznam Zpráv Petr Holub.

Vláda ale podle analytika riskovala už při jeho schvalování. Do rozpočtu třeba nezanesla 20 miliard pro důchodce a nejistou položkou byly i náhrady firmám dodávající energie. „Vládě se to všechno sečetlo. Nicméně pořád věří, že vývoj se obrátí a že to bude lepší. Věřme také, ale připravme se i na horší variantu,“ říká Holub.

Další odvětví se tak zřejmě budou muset rozloučit s miliony korun. Podle prvních návrhů by se třeba výdaje na vědu a výzkum měly osekat o 10 procent. V tomto případě podle Holuba vláda dost možná vycházela ze závěrů Národního kontrolního úřadu, který v říjnu upozornil na to, že draze vyvinuté technologie určené pro průmysl se ve značné míře nepoužívají. Vědci nicméně argumentují tím, že takové škrty jsou pro jejich sektor likvidační.

Šetřit by se ale mělo i na platech státních zaměstnanců. Tyto výdaje by měly klesnout o čtyři procenta, což představuje zhruba 16 miliard korun. Nejvíce by se toto opatření podle analytika mělo dotknout ministerstev školství a vnitra, jelikož mají nejvíce zaměstnanců.

„Vláda se v tomhle nedrží zpátky, spíš je otázka, jestli jim odvaha vydrží během dalšího projednávání státního rozpočtu,“ popisuje Holub s tím, že každý takový krok je pro udržitelnost státu užitečný. Takové řešení ale zároveň podle kritiků není samospásné: Po každém vyhozeném úředníkovi totiž zbyde nedodělaná agenda. A aby takový krok opravdu fungoval, bylo by třeba vyřešit, co s ní.

Podobně rozporuplně podle Holuba působí i konsolidační balíček, který vláda představila v polovině května. Pravicový kabinet Petra Fialy se v něm totiž podle Holuba uchýlil k levicovému kroku: Udržuje sociální plnění tím, že zvyšuje odvody obyvatel.

Navíc se v posledních týdnech ozývají jednotlivé resorty s kritickými komentáři, a to navzdory tomu, že na tiskové konferenci zástupci koalice několikrát opakovali, že na reformě panuje všeobecná shoda.

„Nutně to neznamená, že ten balíček nemá žádnou koncepci, i když poměrně těžko se v něm hledá nějaký smysl,“ popisuje Holub, podle kterého zřejmě bylo jeho cílem uklidit daňový systém zaplevelený výjimkami. „Je to, jako když má člověk za domem kůlnu a léta do ní ukládá nepořádek, a pak se na to jde podívat a většinu z toho vyhodí,“ dodává.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaké otazníky stále visí nad konsolidačním balíčkem, nebo jestli má vláda nějakou vizi, která by dokázala v budoucnu ozdravit veřejné finance. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.