„Pozadí událostí je komedie mravů, jenže Jarchovský není Shakespeare“

Dva nové seriály z produkce veřejnoprávní televize vyvolaly debatu o tom, jak čeští tvůrci reflektují téma sexuálního násilí. S dávkou kritiky se setkala především satirická detektivka Pozadí událostí, jejíž závěrečný díl odvysílala Česká televize o víkendu. Jsou negativní reakce oprávněné? A dá se vůbec říct, jak by umění mělo k reflexi společensky citlivých otázek přistupovat?

Čtyři poslední neděle mohli diváci na obrazovkách České televize sledovat seriál Pozadí událostí. Režisér Jan Hřebejk v něm vypráví příběh zdánlivě sexuálně motivované vraždy mladé studentky. To vše v prostředí fakulty, jejíž nová děkanka si dala za úkol vymýtit veškeré projevy sexistických stereotypů na škole, včetně osobních vztahů mezi studenty a pedagogy.

Téma znásilnění a jeho dopadu na oběť – stejně jako dopadu obvinění z tohoto činu až po letech – je zase ústředním motivem série Pět let režiséra Damiána Vondráška. Desatero dílů se přímo do televizního vysílání nepodívalo, ČT ho nabízí pouze na své online platformě iVysílání.

Zatímco ale Vondráškových Pět let se dočkalo převážně příznivých recenzí za citlivé uchopení látky, tvůrci Pozadí událostí čelí kritickým hlasům.

Zaznívají výtky, že Hřebejk a spol. ve svém díle problém sexuálního obtěžování ze strany vyučujících zlehčují, nebo jak televize mohla podobný seriál v roce 2022 vůbec vyrobit. A také by prý nebylo od věci, kdyby ČT namísto Pozadí událostí v hlavním vysílacím čase dávala spíše právě Pět let.

„Myslím, že to je střet generací,“ říká k odlišnostem zpracování obou seriálů publicista a analytik týdeníku Euro Petr Fischer. Upozorňuje, že zatímco Pozadí událostí vytvořili lidé, „kterým je přes padesát“, za webovým seriálem Pět let stojí jednatřicetiletý režisér Vondrášek a 25letá scénáristka Sára Zeithammerová.

Podle Fischera se tak projevuje jiný generační pohled a jiná životní zkušenost – a to třeba i na tom, co tvůrci chtěli vytvořit. „Jan Hřebejk se snaží spíš o takovou komedii mravů. Zato Pět let se snaží jít jakoby pod kůži těch skutečných bolestí lidí, kteří se setkají se sexuálním traumatem.“

Je ale humorný nadhled v případě Pozadí událostí namístě v době, kdy na vysokých školách přibývají obvinění ze sexismu vůči mladým ženám?

Fischer kontruje tím, že podle jeho názoru vůbec nebylo záměrem režiséra Hřebejka řešit „základní rovinu sexuálního zneužívání nebo využívání ze strany učitelů“. To přitom prý neznamená, že by seriál tyto problémy ohýbal nebo zastíral.

Kritika, podle které se seriál měl k tématu sexismu postavit „solidněji“, přitom v určitém smyslu férová je, připouští publicista. Ale zároveň podle něj platí, že tvůrci mají právo zvolit formu (seriálové) výpovědi a toho, co chtějí řešit.

A pokud zní námitka tak, že přeci jde o vážnou věc, ze které by se neměla dělat legrace, narazilo Pozadí událostí z Fischerova pohledu na „ideologickou předpojatost“.

„Je to jako, když já si řeknu, že jsem chtěl natočit komedii. A všichni (kritici) mi řeknou, že to měla být tragédie o šesti jednáních. (…) Musím se ptát: Budeme vysílat v televizi jen pohledy tak, jak by podle dnešního způsobu přemýšlení, vidění, určité ideologie měly vypadat? Myslím, že je důležité nechat mluvit i ty, kteří to tak nechápou,“ říká publicista a analytik týdeníku Euro Petr Fischer.

Měla by Česká televize coby veřejnoprávní médium více posuzovat, co má být normou? Má i seriál Pět let nějaká slabá místa? A co nový spor o obě seriálová díla ukazuje o české realitě? Podcast 5:59 si poslechněte v audiu v úvodu článku.