O dnešním Polsku: Policejní eskorta kvůli pilulce „po“

Polsko se znovu ponořilo do debaty o důsledcích státní potratové politiky. Rozproudil ji nový případ, na který upozornila polská soukromá televize. Příběh Joanny, na niž se úřady zaměřily poté, co si vzala potratovou pilulku, oživil diskuzi o tom, jakému zacházení ze strany státu polské ženy čelí.

V Polsku minulý týden zarezonoval další případ související s potratovou politikou současné vlády. V reportáži soukromá polská televize TVN popsala případ Joanny, která si na konci dubna sama na internetu sehnala potratovou pilulku. Po jejím požití se jí zřejmě udělalo psychicky nebo fyzicky špatně a zavolala své psychiatričce. Ta s obavami o Joannin život přivolala na místo záchranné složky.

Spolu se zdravotníky ale dorazila i policie. Ženu odvezli do nemocnice, kde ji podle Joanniných slov třeba donutili svléct se do naha a dělat dřepy. Také jí sebrali mobil a počítač. Policie a státní zastupitelství se brání tím, že chtěly zabránit, aby se v tu chvíli neznámý lék šířil v Joannině těle.

„Fakt je ten, že jednání policie bylo krajní a asi horlivé, bylo v té situaci necitlivé a naprosto nestandardní. A ta žena, Joanna, má už dokonce v rukou rozsudek krakovského soudu, který říká, že jí policie odebrala telefon nezákonně, protože se k ní chovala jako k podezřelé nebo k obviněné. Přitom nic nespáchala,“ popisuje v podcastu 5:59 reportér Seznam Zpráv Filip Harzer, který se dlouhodobě Polskem zabývá.

V Polsku si totiž žena může vzít potratovou pilulku, ale jen pokud si ji sežene sama. Nikdo jako například lékař nebo příbuzný jí nesmí pomáhat, jinak mu hrozí až tři roky ve vězení. Chování policie je ale podle reportéra Harzera možné spojit se „stigmatizací a kriminalizací interrupcí, kterou si Polky prožívají dennodenně“.

Podobných případů se v posledních letech v Polsku ostatně odehrálo několik. První se stal na podzim roku 2021, kdy zemřela paní Izabela ze Pštiny na jihu země. U ní lékaři po odtoku plodové vody váhali s vyvoláním interrupce, žena poté zemřela na septický šok. Téměř totožná situace pak podle polských médií nastala i na konci letošního května, kdy o život přišla třiatřicetiletá Dorota.

Zatímco zastánci přísné protipotratové legislativy tragická úmrtí a přehmaty přičítají selhání jednotlivců z řad lékařů nebo policie, kritici z opačného tábora dávají vinu konzervativní polské vládě. „Ve skutečnosti za to může ta šedá vrstva - přísná pravidla, která nejsou nastavená dobře,“ míní Harzer.

V případě ohrožení života matky přitom i podle polské potratové legislativy doktoři zakročit mohou. Podle novináře ale někteří lékaři přiznávají, že se pohybují právě ve zmíněné šedé zóně a často si nejsou jistí, jak postupovat. Mnohdy se obávají, že na ně někdo podá žalobu.

„V tom je velmi aktivní skupina Ordo Iuris, která je i v rámci Polska řazená k extremistickým nebo fundamentalistickým organizacím toho katolického proudu čili velmi, velmi radikálním. Na ni je třeba v Česku napojena Aliance pro rodinu,“ vysvětluje Harzer s odkazem na výrazně konzervativní hnutí, které se v tuzemsku také například staví proti podpoře LGBT komunity.

Polská vláda nicméně tvrdí, že pravidla jsou od změny legislativy v roce 2020 nastavená jasně. Jen pro připomenutí: Současný národně konzervativní polský kabinet v čele se stranou Právo a spravedlnost tehdy podal stížnost k Ústavnímu soudu, na který měl díky přeobsazení soudců v roce 2015 značný vliv. Soud pak ze zákona vyškrtl některé části a už tak tvrdá pravidla ohledně interrupcí zpřísnil.

Strana Právo a spravedlnost tímto krokem podle reportéra Seznam Zpráv voliče spíše ztratila, než získala. „Myslím, že tehdy rozhodl světonázor politiků a to, že se podrobili radikálům. Ne všichni v té straně to podporují, ale těch, kteří jsou proti, je skutečně menšina,“ dodává novinář.

Z problematiky se ale podle Harzera nikdy nestalo celospolečenské téma, které by se udrželo delší dobu ve veřejném prostoru a na základě kterého by se lidé rozhodovali, pro koho budou ve volbách hlasovat. A nejinak tomu nejspíš bude i letos na podzim, kdy Polsko čekají další parlamentní volby, v nichž se o hlasy podle předvolebních průzkumů poperou především Právo a spravedlnost a opoziční Občanská koalice.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak si vedou zhruba čtvrt roku před parlamentními volbami v Polsku strany v předvolebních průzkumech nebo proč se Poláci přiklánějí ke krajně pravicovému uskupení Konfederace. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.