„Načasování je politické.“ Příběh dohody o příměří v Gaze, která se zadrhla

Cesta k příměří v Pásmu Gazy se po středečním oznámení dohody zkomplikovala. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zdůvodnil odklad novými požadavky Hamásu, podle izraelských médií by vláda nakonec měla o věci jednat v pátek, klíčové hlasování by pak mělo proběhnout v sobotu. Souvislosti rozebíráme se znalcem Blízkého východu Pavlem Novotným z Hospodářských novin.

Po více než 15 měsících války zpráva ze středečního večera rezonovala: Izrael a Hamás dosáhly dohody o příměří. Když ji následně potvrdil i americký prezident Joe Biden, jemuž navíc za roli prostředníka – stejně jako Bidenovu brzkému nástupci Donaldu Trumpovi – poděkoval izraelský premiér Benjamin Netanjahu, zdálo se, že klid zbraní v Pásmu Gazy a propuštění přinejmenším části rukojmích je hotovou věcí.

Jenže cesta k příměří, domluvenému původně s platností od neděle 19. ledna, se ve čtvrtek zkomplikovala. Izraelská vláda odložila schvalování dohody s tím, že podle Netanjahua Hamás ustoupil od některých ujednání. Nakonec by se kabinet podle zdrojů izraelských médií měl sejít v pátek.

„Domnívám se, že jde o takový poslední taneček (Benjamina Netanjahua před schválením dohody),“ říká o prodlevách zahraniční redaktor Hospodářských novin Pavel Novotný, který se Blízkým východem dlouhodobě zabývá. V rozhovoru pro podcast 5:59 zdržení přičítá spíše na vrub „domácích problémů“ izraelského premiéra, jehož někteří krajně pravicoví vládní partneři příměří v Pásmu Gazy odmítají.

Oficiální posvěcení se tak podle Novotného dá očekávat až poté, co Netanjahu „přemluví pravicové radikály“ ve svém kabinetu. Naopak smetení dohody ze stolu by mělo své následky. „Byla by to určitá facka, kterou by uštědřil Joeu Bidenovi a především Donaldu Trumpovi, což si Benjamin Netanjahu nemůže dovolit,“ říká novinář.

Ve Spojených státech nastoupí k moci staronový prezident Trump už po nadcházejícím víkendu. Pokud tak v neděli opravdu začne v Gaze platit příměří, získá možnost vytáhnout tuto kartu už během své pondělní inaugurace.

Ostatně byl to právě Donald Trump, kdo na začátku ledna prohlásil, že „vypukne peklo“, pokud Hamás do jeho návratu do čela USA nepustí rukojmí zadržované v Pásmu Gazy.

Redaktor Hospodářských novin nepovažuje těsný rozestup mezi začátkem možného příměří a prezidentskou inaugurací za náhodu. Naopak – jde prý svým způsobem o Netanjahuův „dárek“ Donaldu Trumpovi. „Načasování je podle mého soudu skutečně politické. Což je svého druhu arogantní jak vůči Izraelcům, tak Palestincům,“ míní novinář s odkazem na utrpení na obou stranách.

Důvodem vstřícnosti vůči Donaldu Trumpovi přitom nemusí být jen klíčová role USA pro bezpečnost Izraele. Novotný upozorňuje také na „mimořádně přátelský vztah“ mezi oběma politiky: „Donald Trump už ve svém minulém prezidentském období projevoval vůči Netanjahuovi a jeho pravicové – nyní krajně pravicové – vládě naprostou a bezvýhradnou podporu. Co si Benjamin Netanjahu vymyslel, to bylo.“

Vztah ale podle novináře funguje i opačným směrem. Trumpův vliv na dlouholetého izraelského premiéra dokonce Novotný považuje za hlavní důvod, proč se po mnoha měsících složitých vyjednávání právě teď příměří v Pásmu Gazy tolik přiblížilo.

Schyluje se tak ke klidu zbraní – byť zatím jen dočasnému – v konfliktu, který odstartoval krvavým útokem Hamásu na jih Izraele v říjnu 2023. Palestinští ozbrojenci při něm zabili na 1200 lidí a zhruba 250 dalších odvlekli jako rukojmí. Izrael odpověděl zahájením vojenského tažení do Pásma Gazy, kdy při izraelských úderech dosud podle palestinských úřadů zemřelo přes 46 tisíc Palestinců a další desítky tisíc byly zraněny. Pásmo Gazy je do značné míry v troskách.

Izraelské jednotky zároveň zabily množství velitelů Hamásu včetně jeho šéfa Jahjy Sinvára. A podle Pavla Novotného se konflikt dostal do fáze, kdy neexistují důvody pro další boje. „Myslím, že na straně Palestiny už nikdo nemá zájem na pokračování války. (…) A Izrael už v tuto chvíli fakticky dosáhl všeho, co potřeboval. Politické tanečky kolem toho, že Hamás něco udělal nebo neudělal, respektive že Hamás ještě není zcela vymýcen – což nemůže být fakticky nikdy –, jsou prostě politika,“ míní novinář.

V podcastu 5:59 také uslyšíte, jaké varianty jsou teď ve hře v otázce budoucí správy Pásma Gazy nebo do jaké míry by příměří mohlo dopadnout na politické i jiné „přežití“ Benjamina Netanjahua. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.