Zásadně pomohl k atomové bombě. Rodák z Brna ovlivnil Oppenheimera

Snímek Oppenheimer o„otci atomové bomby“ překonává očekávání. Slaví finanční úspěch a budí velký divácký ohlas i nadšení kritiky. Připomíná také osudy dalších vědců, kteří přispěli k objevu technologie měnící svět. Mezi nimi byl i Georg Placzek, vědec židovského původu narozený v Československu.

Georg Placzek. Fyzik s československými kořeny, který stál u zrodu atomové bomby. Podle popularizátora vědy Jana Lukačeviče, který jeho osud zmapoval, Placzek přispěl „zásadním způsobem“ k vývoji jaderné zbraně a také k posunu v oblasti jaderné energetiky obecně. Zároveň byl mezi hrstkou lidí, kteří sledovali první výbuch atomové bomby při testu Trinity 16. července 1945.

„Možná ještě důležitější byl ale jeho společenský odkaz,“ říká Lukačevič, který působí i v Pražském inovačním institutu nebo jako člen poradního sboru generálního tajemníka NATO.

„Placzkova bezprostřední zkušenost ze Sovětského svazu ovlivnila smýšlení řady jeho kolegů nad tím, jak by měli uvažovat nad zodpovědností a sdílením informací,“ popisuje.

Muž, který se narodil v roce 1905 v Brně, se přesto nikdy nestal široce známým. Podle Lukačeviče to mělo hned několik příčin. Důvodem mohl být třeba Placzkův negativní postoj k Sovětskému svazu nebo to, že po odchodu do Spojených států se do Československa už nikdy nevrátil.

Do povědomí tuzemské veřejnosti se tak možná více dostane až 68 let po své smrti. A to v souvislosti s hollywoodským blockbusterem Oppenheimer, který pojednává o „otci atomové bomby“ Robertu Oppenheimerovi a projektu Manhattan. A to přesto, že Placzkovo jméno ve snímku nezazní.

Vraťme se ale na začátek příběhu.

Georg Placzek pocházel ze židovské rodiny, která bydlela v Brně. „Jeho dědeček, Baruch Placzek, byl moravský zemský rabín, ale také amatérský vědec a člověk s velkou vášní pro vědu, protože si dopisoval s Charlesem Darwinem a osobně se znal s Gregorem Mendelem,“ říká o vědcově zázemí Lukačevič.

Po studiích na univerzitách v Praze a ve Vídni se Placzek vydává na vědeckou pouť po Evropě. Jeho další směřování výrazně ovlivnily zejména dva pobyty v Charkově v někdejším Sovětském svazu.

„Na stáži u (sovětského fyzika) Lva Landaua byl konfrontován se svým světonázorem, protože Georg Placzek byl do té doby velmi vášnivý, levicově orientovaný člověk, který sdílel komunistické myšlenky. A až tam mu došlo, jak špatně je to implementováno v Sovětském svazu a že to, co se o něm říká, není vůbec pravda,“ popisuje popularizátor vědy. Placzek byl ze SSSR vyhoštěn poté, co před svými přáteli prohlásil, že by v zemi zůstal, jen pokud by nebyl u moci Josif Stalin.

Tento zážitek podle Lukačeviče výrazně ovlivnil nejen smýšlení Georga Placzka, ale i dalších. Po příjezdu do Spojených států, kam se dostal přes Velkou Británii, prý právě jeho vyprávění změnilo náhled na komunismus u Roberta Oppenheimera nebo také u dalšího významného fyzika z projektu Manhattan Edwarda Tellera.

Jak se ale Georg Placzek nakonec dostal až do nejužšího kruhu kolem vývoje jaderné bomby? Po odchodu do USA nejprve působí na Cornellově univerzitě, později se přesouvá do kanadského Montrealu. Tam vedl skupinu teoretických fyziků, kteří bádali v rámci snahy Velké Británie o vývoj zbraně. „Podílel se na zkoumání chování neutronů, jejich šíření po srážkách a zároveň i na rozvoji jaderné energetiky,“ říká Lukačevič.

Až na sklonku druhé světové války, v roce 1945, byl Placzek povolán přímo do Los Alamos, kde bomba nakonec vznikla. „Vedl tam jednu z dílčích skupin v rámci divize teoretických fyziků pod vedením svého přítele Hanse Betheho,“ vypráví popularizátor vědy. Právě díky tomu se nakonec Georg Placzek stal jediným Čechoslovákem, který viděl první test jaderné bomby s názvem Trinity.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jací další lidé s československými kořeny se podíleli na vzniku atomové bomby nebo jaká by dnes měla být role vědců ve zlomových projektech. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.