V odlehlém koutě EU, kam se nesmí, probíhá ekologická i humanitární pohroma

Na polsko-běloruské hranici dokončují dělníci stavbu téměř 190 kilometrů dlouhého plotu. Má zamezit Běloruskem řízené migraci lidí z Blízkého východu a Afriky přes polské hranice do Evropské unie. Plot vede i skrz Bělověžský prales – z přírodního hlediska mimořádně důležitou oblast. Jak to ovlivní tamní životní prostředí? A jak migraci?

Před pěti lety polská vláda v Bělověžském pralese kácela smrkové dřevo navzdory nelibosti organizace UNESCO i evropského soudního dvora. Teď se opět o posledním z původních evropských lesů, do jehož částí lidé nesmějí, začíná diskutovat. Polsko se totiž rozhodlo, že skrz něj nechá postavit zábranu proti uprchlíkům z Blízkého východu a Afriky.

„Říkají tomu plot, ale je to něco mezi plotem a zdí. Staví velkou bariéru, která bude skoro190 km dlouhá a má mít 5,5 metru na výšku a taky metr hluboké betonové základy,“ popisuje reportér Seznam Zpráv Filip Harzer, který se věnuje především státům střední Evropy.

„Zároveň je z ocelových lamel, které jsou 12 cm široké a navíc jsou nahoře kotouče žiletkového drátu, čili je to skutečně neprostupná bariéra,“ dodává.

Uprchlíci se přes ni navíc dokážou dostat. Podle Harzera migranti plot podkopávají, nebo naopak přelézají. Vyloučit nelze ani pomoc těžké techniky z běloruské strany. Stačí neoznačený traktor, který kus plotu poničí.

„Ty lidi to pravděpodobně nezastaví, určitě je to zpomalí. Ovšem polská vláda říká, že tahle stavba je prostě nevyhnutelná a že tím řeší tu hybridní válku, kterou rozpoutal proti Polsku Lukašenko a zároveň Putin,“ říká reportér, který několik dní v oblasti strávil.

Rozpory vyvolávají i samotné stavební práce v podmáčených oblastech pralesa. Aby plot mohli postavit, musí dělníci vybudovat i patřičnou infrastrukturu. Vysouší mokřady a staví silnice. Z těžko přístupné přírodní oblasti se stává dopravně snadno obslužná krajina a to i pro případný vpád nepřátelské armády.

Zeď bude podle místních odborníků na životní prostředí překážkou hlavně pro zvířata, která v pralese žijí. Dříve se přitom dokázala s podobnou bariérou na hranicích vypořádat. „Je tam opravdu starý plot, ještě z doby Sovětského svazu, kde jsou díry, je to takové obyčejné pletivo. Pro zvířata není nepřekonatelné podhrabou ho, prosmýknou se dírou,“ popisuje Harzer.

Nově stavěná bariéra nicméně může mít nedozírné následky například pro místní populaci rysů.

„Na polské straně je ten prales menší a je jich tam méně, a když se nebudou stýkat s populací na běloruské straně, tak je ohrožují nemoci, ale i genetická onemocnění a hrozí to, že vyhynou,“ vysvětluje Harzer. I další zvířata jako zubři nebo jeleni ale nejsou schopna tak velkou bariéru překonat.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, co se děje s uprchlíky poté, co překonají plot mezi Polskem a Běloruskem nebo jak se pravděpodobně bude situace v této oblasti vyvíjet v dalších měsících. Poslechněte si audio na začátku článku.