Severní Korea jako zástěrka. Příběh puče, který překvapil Jihokorejce i svět

Pozornost světa se tento týden náhle přesunula na Jižní Koreu. V zemi považované za asijskou výspu demokracie a partnera Západu se prezident Jun Sok-jol pokusil o zjevný převrat. Jeho snaha ale narazila už po několika hodinách. Co se to vlastně odehrálo?

Vyhlášení stanného práva, jeho zrušení a výzvy k rezignaci prezidenta. Jižní Korea – země považovaná za jednu z nemnoha stabilních a úspěšných demokracií na asijském kontinentu – prožila rušné dny. Zapříčinilo to rozhodnutí jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola, který v prohlášení v noci z úterý na středu obvinil opoziční Demokratickou stranu ovládající parlament ze sympatií vůči sousední komunistické Severní Koreji.

Politoložka a výzkumná pracovnice institutu Europeum Tereza Novotná v rozhovoru pro podcast 5:59 popisuje, že překvapivé dění se dá shrnout pod jedno sousloví – pokus o puč. „(Prezident) se pokusil parlament vyšachovat ze hry a převzít veškerou moc ve státě,“ říká expertka, která rovněž působí na berlínské Svobodné univerzitě.

Novotná upozorňuje, že před vyhlášením stanného práva navíc nedošlo ke schůzce s vládou, která by razantní krok potvrdila. Prezident tak „na vlastní triko“ omezil například svobodu shromažďování nebo svobodu tisku. Jeho snaha však rychle selhala. V zemi vypukly protesty, poslanci se ještě v noci sešli k jednání a proti rozhodnutí hlavy státu – za přítomnosti armády, která do budovy parlamentu záhy po prezidentově řeči vtrhla – se postavili.

Se zrušením stanného práva následně pod tlakem vývoje souhlasil i samotný prezident, který teď bude čelit návrhu na své odvolání z funkce.

Prezident Jun Sok-jol vyhlašuje stanné právo v Jižní Koreji. Video je v korejštině s anglickým dabingem:

„Já bych předpokládala, že s největší pravděpodobností prezident odvolán bude, protože opozici chybí pouze osm hlasů, aby dosáhla dvoutřetinové většiny (200 poslanců z celkových 300, pozn. red.), která je zapotřebí právě k tomuto kroku,“ popisuje Novotná. Rozhodnout by se mělo během čtvrtka nebo pátku.

Prezident Jun Sok-jol je u moci už zhruba dva roky a jeho pověst je podle politoložky Novotné dvojaká. V zahraničí jde o oblíbeného politika, který se po začátku konfliktu na Ukrajině postavil pevně na stranu Západu a buduje dobré vztahy se Spojenými státy i Evropskou unií. Na domácí půdě je ale podle Novotné „nepopulární“, v posledních průzkumech se jeho obliba pohybovala kolem 17 procent.

„Už od začátku měl velmi silné autoritářské tendence,“ říká expertka. Zmiňuje, že Jun se například snažil omezovat svobodu tisku nebo roli neziskových organizací a relativně tvrdě vystupoval proti protestům jihokorejských mediků. Navíc se mu nedařilo účinně řešit ekonomickou situaci v zemi.

Co ale nakonec prezidenta demokratického státu dovedlo až k pokusu o puč?

Samotný Jun Sok-jol v prohlášení oznámil, že stanné právo vyhlašuje kvůli tomu, že chce „vymýtit síly, které napomáhají severokorejskému režimu, a bránit demokratický ústavní pořádek“. Tento výrok je ale podle expertky spíše zastíracím manévrem, který měl Junovy kroky obhájit zejména před západními partnery Jižní Koreje.

Skutečné motivace jsou dost možná jinde. Novotná mluví třeba o tom, že za prezidentovou snahou mohla být právě už zmíněná neoblíbenost, a to i ve vlastní straně. Další analytici i zahraniční média pak poukazují na korupční skandály prezidentovy manželky a snahu je zakrýt. Jen ve stručnosti: Žena vrcholného politika měla například přijmout jako úplatek kabelku od Diora nebo čelila podezřením, že se podílela na manipulaci s akciemi v hodnotě více než 60 milionů dolarů.

Plány na puč navíc prezident mohl chystat už delší dobu – podle Novotné na takovou hrozbu už od léta upozorňovala jihokorejská opozice. „V podstatě nikdo ale opozici nevěřil, všichni si mysleli, že je to součást politického boje, že přehání. A najednou se to opravdu stalo,“ podotýká expertka. Pokud ale byl převrat skutečně připravován, je z pohledu Terezy Novotné překvapivé, jak „velmi amatérské a nešikovné“ jeho provedení bylo.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, zda se po pokusu o puč otřásla důvěryhodnost Jižní Koreje coby možného dodavatele dvou nových bloků jaderné elektrárny v Dukovanech nebo jak stabilní demokracií Jižní Korea je v dlouhodobém pohledu. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.