Článek
Editor a koeditor: Matěj Válek, Dominika Kubištová
Sound design a hudba: Martin Hůla
Ministři Evropské unie zodpovědní za energetiku v pondělí v Bruselu řeší, jak čelit zastavení dodávek ruského plynu. Minulý týden odstřihla Moskva od suroviny Bulharsko a Polsko a panují obavy, že další je mohou následovat. Gazprom po svých evropských zákaznících žádá platby v rublech, to je ale v rozporu se sankcemi, které Brusel uvalil na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
Dokáže být Unie v odpovědi stejně jednotná a rezolutní jako na počátku ruské agrese? Máme se bát, že se pod tlakem Kremlu začne solidarita sedmadvacítky drolit?
Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte
- Evropa hledá odpověď na hrozbu odpojení ruského plynu. Požadavkem, aby platby probíhaly v rublech, Vladimir Putin kontinent překvapil a vnesl do něj zmatek. Po úvodní jednotné reakci se soudržnost Evropy začíná lámat: První vlaštovkou se stalo Maďarsko.
- Jak jsme se dostali do současných potíží? Západní politici v minulosti nevyslyšeli varování z východoevropských zemí, upozorňuje z Bruselu novinářka Kateřina Šafaříková. Místo reakce proti Rusku po jeho agresivních výpadech byla hlavním tématem kontinentu klimatická krize.
- Teď na Evropu čeká „absolutní test jednoty a solidarity“. Odklon od ruského plynu navíc přináší i riziko sociálních nepokojů v Evropě. Přesvědčit obyvatelstvo, aby přijalo zvýšené náklady za energetickou nezávislost, bude podle Šafaříkové velká výzva.
Ud začátku války na Ukrajině uplynuly dva měsíce. Během nich Evropa postupovala jednotně a společně se Spojenými státy americkými uvalila na Rusko celkem pět balíčků sankcí. Podle zpravodajky Respektu, Aktuálně.cz a Hospodářských novin v Bruselu Kateřiny Šafaříkové by se to ale mohlo změnit.
„Kvůli závislosti (Evropské unie) na ruských palivech bude hledání společné solidární odpovědi velmi těžké,“ říká.
Prozatím se to ale daří. Když ruská plynárenská společnost Gazprom nechala v minulém týdnu od plynu odstřihnout Polsko a Bulharsko, ostatní členské země přispěchaly s pomocí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navíc označila kroky Ruska za vydírání a řekla, že unijní země jsou na uzavírání ruských kohoutů připraveny.
Podle Šafaříkové ale zároveň sílí obava, že další státy budou následovat. „Pakliže by došlo k odpojení například té paže plynovodu Nord Stream 1 - tedy hlavní žíly ruského plynu do Evropy končící v Německu - tak by to byl poměrně zásadní problém pro několik zemí,“ upozorňuje.
Zpravodajka Respektu, Aktuálně.cz a Hospodářských novin v Bruselu Kateřina Šafaříková.
A dodává, že další týdny budou pro Evropskou unii „absolutním testem solidarity“. „Nevím, jestli mám říkat, že se máme obávat, ale prostě faktem je, že ta realita, která je před námi, není jednoduchá,“ popisuje. „Mluví se o tom, že přežijeme bez ruského plynu v průměru pět šest týdnů,“ dodává.
Výzvou pro jednotlivé státy podle ní bude vysvětlit lidem, že je nutné si bez ruského plynu poradit, i když to bude něco stát, a to zejména ve chvíli, kdy Evropa nemá dlouhodobé zásoby nebo alternativu.
Pusťte si v audiu na začátku článku celý podcast 5:59, ve kterém se mimo jiné dozvíte, jaký český politik upozorňoval v roce 2009 na závislost na ruském plynu a proč ho Evropa nevyslyšela.
Zdroje audioukázek: Televize Seznam, Český rozhlas, Česká televize, TV Nova, CNN, RTL Luxembourg, YouTube – TVP Info, PSP ČR, Vláda ČR, Evropská komise
Podcast 5:59
Zpravodajský podcast Seznam Zpráv. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu, Threads nebo Bluesky.
Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.
