Podaří se první prezidentce Mexika zlomit teror zločineckých gangů? Plán má

Násilí zanechalo temný stín na červnových volbách v Mexiku. Úkol popasovat se s kriminalitou páchanou drogovými gangy a dalšími zločineckými skupinami teď připadne vůbec první ženě v čele země. Claudia Sheinbaumová už stejné výzvě čelila, když řídila mexickou metropoli. S jakým plánem namířeným proti zločinu přichází?

Bylo to hlasování, které se ve více než stomilionové zemi zapsalo do historie. V čele Mexika totiž po volbách z počátku tohoto měsíce stane vůbec poprvé žena – bývalá starostka hlavního města a blízká spojenkyně dosavadního levicového prezidenta Claudia Sheinbaumová. Je nicméně nutné dodat, že vítězství ženské kandidátky se očekávalo, protože hlavní soupeřkou Sheinbaumové byla politička opoziční koalice Xóchitl Gálvezová.

Letošní volby – kromě hlavy státu zároveň Mexičané vybírali nové složení federálního parlamentu, guvernéry v některých mexických státech nebo také starosty a radní po celé zemi – ale měly i svou temnou stránku. Podle nevládních organizací ještě před jejich konáním zabily zločinecké gangy přes 30 kandidátů do místních zastupitelstev. Smrtící útoky ale pokračovaly i po volbách.

„Období voleb bývá v Mexiku trochu násilné. To letošní ale bylo obzvlášť zdrcující,“ říká mexické novinářka Vita Dadoo Lomeliová. V rozhovoru pro podcast 5:59 zároveň tato editorka mexického magazínu Nexos dodává, že by pro ni nebylo překvapivé, kdyby násilí spojené s posledními volbami přispělo k zesílení migrace na sever, tedy ke snaze řady Mexičanů dostat se do Spojených států.

Právě vysoká kriminalita, za kterou často stojí drogové kartely a další zločinecké organizace, se stala neuralgickým bodem fungování mexické společnosti. Už v prosinci 2006 tehdy nově zvolený prezident Felipe Calderón vyhlásil drogovým gangům válku a nasadil proti nim armádu. Po více než 18 letech ale násilí a s ním spojený pocit ohrožení u běžných Mexičanů neklesají. Spíše naopak.

Počet vražd je opět na rekordních úrovních a například počet pohřešovaných osob už předloni přesáhl hranici 100 tisíc. Podle novinářky je tak kriminalita něčím, co znepokojuje v podstatě každého Mexičana – ať už se stal přímou obětí, nebo ne. „Existuje tady všudypřítomný strach,“ říká Dadoo Lomeliová s tím, že strach z násilí je „společně sdíleným pocitem a společně sdílenou realitou“, na kterou v Mexiku hledají odpověď prakticky od zmíněného roku 2006.

Výzvě v podobě neutěšené míry zločinnosti bude nově čelit Claudia Sheinbaumová, která se prezidentského úřadu ujme na začátku letošního října. Novinářka Dadoo Lomeliová připomíná, že Sheinbaumová vytáhla do boje s kriminalitou už v době, kdy řídila hlavní město Mexiko. Například počet úkladných vražd prý tehdy v metropoli klesl zhruba o polovinu, loupežné útoky a fyzická napadení o 31 procent.

Podobně by teď jednašedesátiletá politička chtěla zatočit se zločinem na celostátní úrovni. Její plán vypadá podle mexické žurnalistky následovně: Sheinbaumová chce motivovat mladé lidi tak, aby je nezlákala trestná činnost. Chce také zlepšit pracovní podmínky strážců zákona a zdokonalit jejich výcvik a systém hodnocení. Nebo rovněž například hodlá v některých částech země zavést nové metody sběru zpravodajských informací týkajících se závažné kriminality.

Někteří kritici ale upozorňují na to, že metropole Mexiko je specifické místo, kde věci nutně nemusejí fungovat tak jako ve zbytku země. Přístup zvolené prezidentky Sheinbaumové nevyjímaje.

„Oponenti vnímají její plán s určitou mírou skepse,“ říká Dadoo Lomeliová a podotýká, že terčem kritiky je i záměr posílit mexickou národní gardu a poskytnout jí podobné nástroje, jakými dnes disponuje policie v hlavním městě. „Je třeba dodat, že sázka na vojenské velení v boji s kriminalitou je něco, na co se spolehl už AMLO (v Mexiku hojně používaná přezdívka dosavadního prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora, pozn. red.). A i on se kvůli tomu v posledních šesti letech setkával s vlnou kritiky,“ upozorňuje editorka magazínu Nexos Vita Dadoo Lomeliová.

V podcastu 5:59 se také dozvíte více o minulosti první ženy, která povede Mexiko, nebo o tom, jak do výkonu jejího mandátu může promluvit otázka silné emigrace Mexičanů do Spojených států. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.