Nečekaně rychlá prohra šéfa ČT Dvořáka. „Mezi politiky moc kamarádů neměl“

Po dvanácti letech přichází změna v řízení České televize. Do jejího čela usedne manažer Jan Souček, který v boji o křeslo generálního ředitele porazil dosavadního šéfa instituce Petra Dvořáka. Co čeká na veřejnoprávní televizi, která se potýká s dlouho neměnnou výší koncesionářských poplatků?

Z šéfa brněnského studia na nejvyšší křeslo v Praze. Novým generálním ředitelem České televize se - podle reportérky Seznam Zpráv a spoluautorky podcastu Vlevo dole Lucie Stuchlíkové trochu nečekaně - stal Jan Souček.

„Překvapující je podle mě především to, že volba byla tak rychlá a dopadla hned napoprvé,“ popisuje. Nejenže se předpokládalo, že se Rada ČT bude muset sejít k hlasování ještě několikrát, ale dokonce hrozilo, že Česká televize bude několik měsíců bez ředitele. K 1. červenci totiž odchází tři z patnácti radních, kteří šéfa veřejnoprávní televize volí, a bylo by tak velmi těžké sehnat nutnou podporu deseti hlasů.

I rozložení hlasů mělo být podle zákulisních informací jiné. Stuchlíková pro podcast 5:59 popisuje, že se přízeň členů Rady ČT měla podle očekávání rozprostřít mezi současného ředitele České televize Petra Dvořáka, bývalého šéfa Primy Martin Konráda a právě Jana Součka.

Dosavadní šéf brněnského studia ale zřejmě vydělal na tom, že podstatná část radních nechtěla Dvořáka a hledala kompromis. „Řekla bych, že to nebyla ani tak volba pro Jana Součka, jako spíš volba proti Petru Dvořákovi,“ říká reportérka.

A s jakými vizemi tedy nově zvolený šéf veřejnoprávní televize přichází? Z koncepce, kterou představil radě, zejména vyplývá, že počítá s výrazným šetřením. Zmínil, že Česká televize nepotřebuje extenzivní rozvoj a měla by rozvíjet projekty, na kterých už pracuje.

Přesto se s nedostatkem peněz, které způsobilo nezvyšování koncesionářských poplatků, bude muset vypořádat. Jeho plán je jednoduchý: Platil by každý, kdo má elektřinu. V současnosti musí platit všichni, kteří vlastní televizi. Od politiků by poté chtěl, aby poplatek zvedli ze 135 na zhruba 150 korun měsíčně.

„Má to své výhody: Není to komplikované, nijak se to nedokládá, nevysvětluje, kdo co vlastní, bere se to prostě podle seznamu,“ podotýká Stuchlíková s tím, že Sněmovna ale momentálně není nakloněna takovým změnám.

Ještě ambicióznějším cílem je vytvoření digitální platformy pro vysílání České televize, do které by se mohly připojit i další veřejnoprávní média, tedy Český rozhlas a Česká tisková kancelář. „Těžko říct, jak si to představuje. V tomto bodě byla jeho koncepce strohá,“ říká Stuchlíková.

Souček také například chce omezit vlastní tvorbu detektivek a ušetřené peníze přesměrovat na výrobu jiných formátů, které podle něj více plní roli veřejné služby.

Oproti tomu jeho protikandidát Petr Dvořák měl návrhy, které by vyžadovaly daleko větší investice. A během dotazů, které radní pokládali, si vyslechl řadu výtek. Například radní Petr Šafařík zmiňoval, že v západních zemích není běžné, aby někdo vedl veřejnoprávní instituci tolik let po sobě. Pokud by totiž Dvořák vyhrál, začal by mu třetí šestiletý mandát.

„A druhá věc je, že si asi neudělal za 12 let, co tam je, úplně moc kamarádů mezi politiky,“ vypráví Stuchlíková a připomíná loňskou tiskovou konferenci, na které Dvořák hrozil zrušením některých kanálů, pokud se nezvýší koncesionářské poplatky.

Ani Souček ale podle reportérky nebude politikům „zobat z ruky“. Jeho role nicméně bude nezáviděníhodná. Bude muset obnovit komunikaci se zákonodárci, která léta drhla, a zjistit, co s nimi je možné vyjednat. „Ale myslím si, že asi nebude chtít být ředitelem, o kterém by se říkalo, že si chodí pro ‚notičky‘ do Sněmovny,“ dodává reportérka.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jakými posty Jan Souček prošel a jaký bod jeho kariéry je sporný nebo jak vnímají výsledek volby zaměstnanci České televize. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.