„Ficovi se už nedaří tišit konflikty v koalici,“ říká politoložka

Zásahy do nezávislosti médií, kritizované změny v trestním zákoníku, odvolávání šéfů význačných kulturních institucí a nově i první demise členky kabinetu. I to ilustruje téměř rok, během kterého na Slovensku vládne Robert Fico. Kam se země posouvá?

Koncem října uplyne rok od chvíle, kdy na Slovensku nastoupila do úřadu vláda premiéra Roberta Fica (Směr-SD). Za tu dobu v parlamentu prosadila například novelu trestního zákoníku, transformaci veřejnoprávních médií a tento měsíc také třeba další konsolidační balíček, který čeká už jen na podpis prezidenta.

Důležité změny však Ficův kabinet učinil i v justici a policii, kde ministerstvo vnitra zrušilo elitní Národní kriminální agenturu (NAKA), která šetřila mimo jiné ostře sledované korupční kauzy. A velkou pozornost si v minulých týdnech získaly například kroky ministryně kultury Martiny Šimkovičové, jež odvolala vedoucí několika předních kulturních institucí.

Na řadu z těchto kroků část slovenské společnosti reagovala tisícovými protesty v centru velkých měst. „Dál se prohlubuje polarizace ve společnosti, která výrazně narostla zejména po pandemii. Nedaří se zmírnit,“ říká slovenská politoložka z Univerzity Komenského v Bratislavě Aneta Világi.

Neklidná je podle ní i situace na politické scéně, kde se konflikty objevují už nejen mezi vládním táborem a opozicí, ale také uvnitř samotné koalice. V druhém zmíněném případě se navíc stupňují. „Byli jsme zvyklí, že v předešlých vládách se Robertu Ficovi podařilo koaliční konflikty poměrně dobře zvládat. V té současné ale docela spontánně a bez nějaké koordinace pronikají navenek,“ popisuje expertka.

Příkladem je odchod slovenské ministryně zdravotnictví Zuzany Dolinkové (Hlas – sociální demokracie), která v minulém týdnu podala demisi. Kromě jiného ji zdůvodnila zmíněným konsolidačním balíčkem, který počítá i se škrty v platech zdravotníků.

Kromě toho ale Dolinková na tiskové konferenci, kde své rozhodnutí oznamovala, uvedla, že se neztotožňuje s prohlášeními Petera Kotlára, kterého vláda na začátku letošního roku jmenovala zmocněncem pro prověření postupu státu během epidemie nemoci covid-19. Právě z doby pandemie je přitom Kotlár známý jako odpůrce očkování, některá slovenská média ho zároveň řadí mezi dezinformátory.

Dnes je tento ortoped poslancem za Slovenskou národní stranu. A na začátku října při prezentování své zprávy zmocněnec Kotlár uvedl i to, že by se mělo zastavit očkování mRNA vakcínami, jelikož podle něj „mění lidskou DNA“. To odborníci kategoricky vyvracejí a proti Kotlárovým vyjádřením se ohrazuje i slovenská opozice.

Ficově vládě se nicméně podobná „analýza“ bude podle Anety Világi ještě zřejmě hodit. „Ta analýza vlastně reaguje na tři věci, které část voličů i této vlády očekává –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ popírá existenci pandemie, poukazuje na zbytečnost protipandemických opatření a kritizuje vakcíny jako takové. Očekávám, že vláda to může komunikačně využít, hlavně vzhledem k dopadům, které v nejbližší době přinese konsolidační balíček. (Ten totiž počítá zejména se zvýšením některých daní a zavedením nové daně z finančních transakcí –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pozn. red.) Vláda tak potřebuje přenést nějakou zodpovědnost zpět na vlády, které na Slovensku působily během pandemie, a samozřejmě stály i za tím, že se veřejné finance ve velké míře čerpaly na pandemická opatření,“ říká politoložka s tím, že utrácet peníze za dopady koronaviru by však každopádně musela každá vláda.

Některé ze změn prosazených vládní koalicí premiéra Fica –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ včetně třeba úprav v trestním právu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ podle Világi Slovensko zavedly do stavu, kdy jsou „v ohrožení“ principy liberální demokracie. A načrtává také narušování principu rovnosti před zákonem.

„Zejména přes personální obsazení prokuratury, policejního sboru a přes rušení autonomie elitních vyšetřovatelů se vytváří systém, ve kterém mohou mít vybraní jedinci určitý pocit beztrestnosti,“ podotýká politoložka s tím, že podobnou situaci už Slovensko zažilo za předchozí vlády Roberta Fica, kdy se podle Világi rovněž vytvářel „systém našich lidí“.

Slovenská expertka připomíná bývalého elitního prokurátora Dušana Kováčika, který si až do srpna letošního roku odpykával ve vězení osmiletý trest za korupci a za vyzrazení utajovaných skutečností. Na svobodu mu pomohlo rozhodnutí ministra spravedlnosti Borise Suska (Směr-SD), který mu výkon trestu přerušil a současně podal mimořádný opravný prostředek proti odsuzujícímu verdiktu z roku 2022. Exministryně spravedlnosti za opoziční stranu Svoboda a Solidarita Mária Kolíková označila tyto kroky za bezprecedentní zásah do soudní moci.

Ohrožením principů liberální demokracie jsou však podle Anety Világi také útoky vládní koalice na veřejnoprávní média –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ třeba zásahy do jejich struktur nebo výměna vedení Slovenské televize a rozhlasu.

Po roce od volebního vítězství, po kterém Robert Fico opět nastoupil k moci, je tak z pohledu politoložky zjevné, kde slovenská vláda čerpá inspiraci. Ostatně se tím prý koaliční politici ani netají. „Je patrné, že směr neliberální demokracie, který nastoupilo Maďarsko, je inspirativní i pro slovenskou vládu,“ dodává Világi.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, co může podle Anety Világi stát za rozhodnutím ministryně kultury Šimkovičové, která odvolala během posledních dvou měsíců tři ředitele významných kulturních institucí, nebo jakou podporu má nyní Ficova vláda ve slovenské společnosti. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.