Článek
Pirátská strana vyráží do volebního roku v čele znovu s Ivanem Bartošem, současným vicepremiérem a ministrem pro místní rozvoj. Poprvé byl přitom do čela strany zvolen už v roce 2009. Má tento politik s nezaměnitelnými dredy svým voličům ještě co nabídnout?
Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte
- Jak se Pirátům daří držet své voličské preference navzdory faktu, že jsou součástí nepopulární vlády Petra Fialy.
- O dvou křídlech Pirátské strany, které spolu stále dokáží vycházet.
- O specifické voličské základně, která vyznává post-materialistický životní styl.
„Když se podíváme na polovinu funkčního období, tak můžeme říci, že Piráti jsou v relativně dobré kondici, protože jsou ve vládě a jako jediné vládní straně jim neklesají preference,“ říká v podcastu 5:59 politolog Michal Pink z brněnské Masarykovy univerzity. Dodává, že je to i velká zásluha o víkendu znovu zvoleného předsedy Ivana Bartoše.
Vláda Petra Fialy (ODS) je obecně nepopulární a přichází o své voliče. Podle nedávného průzkumu agentury Ipsos zhotoveném exkluzivně pro Seznam Zprávy dokonce každý šestý volič koalice SPOLU, kam vedle ODS patří ještě KDU-ČSL a TOP 09, nechce jít k příštím volbám. Piráti ale o své voliče, zdá se, nepřicházejí.
„Je to takový zajímavý úkaz, protože většina vládních stran v momentě, když se nachází v polovině funkčního období, tak je na minimu, co se týká voličské obliby, Piráti jsou vůči těmto tendencím nějakým způsobem imunní,“ všiml si politolog Pink. Co se za touto stabilitou skrývá?
Michal Pink vidí dva hlavní důvody: specifickou voličskou základnu složenou z mladých lidí, často prvovoličů, a vnitrostranickou jednotu.
Piráty podporují lidé do 30 let inklinující k moderním technologiím, a tak jim program postavený například na digitalizaci veřejné správy je podle politologa Pinka logicky nejbližší. Tato generace je ale unikátní i svým svébytným životním stylem, který Pink nazývá městským post-materialismem.
„Máme tady určitou část společnosti, která už netouží mít dvě, tři auta, pro ně už není tak důležité mít materiální statky, ale dávají do popředí kvalitu života, čistý vzduch, životní prostředí, rodinu, okolí, zájmy, volnočasové aktivity,“ popisuje generaci politicky svázanou s Pirátskou stranou Michal Pink.
Promarněná šance Zelených
V souvislosti se stranickou jednotou politolog upozorňuje na osud strany Zelených. Ta se dostala do Poslanecké sněmovny už před 15 lety, kvůli vnitrostranické komunikaci se ale postupně rozpadli a dnes mají mizivé preference.
Podle Pinka strana Zelených svoji šanci „promarnila“ a její místo na politické scéně zaujali právě Piráti. A ti, dodává politolog, nějaké velké rozbroje uvnitř strany nedovolili. Ustáli například i odvolání Jakuba Michálka z postu místopředsedy strany, který nezaložil nějakou politickou odnož Pirátů a nedopustil tak, aby se straně drolily voličské hlasy.
Politologa jejich jednota překvapila, sázel spíše na to, že se strana rozštěpí na umírněné křídlo, které se stalo součástí mocenských struktur, a na rebely. Zde by totiž mohl číhat zárodek budoucích rozepří, ostatně řadě členů tohoto „povstaleckého“ křídla se nelíbí fakt, že jsou liberálně založení Piráti součástí konzervativní vlády.
V tuto chvíli bych si dovolil říci, že Ivan Bartoš je na vrcholu svých sil. Pravděpodobnost, že se stane premiérem, je hodně nízká.
Pink toto křídlo nazývá revolučním a přiřazuje do něj i Markétu Gregorovou, hlavní rivalku Ivana Bartoše v klání o křeslo předsedy Pirátské strany. Gregorová se často nechává slyšet, jak jí některé postoje členů vlády především z ODS a KDU-ČSL vadí. Jmenuje například neochotu uzákonit sňatky párů stejného pohlaví. Přesto i ona nevyzývá Piráty k protestnímu odchodu z vlády, naopak hovoří o potřebě diplomacie a kompromisů.
Obě křídla tak spolu dokáží žít, připomíná Pink, což straně neubírá na procentech a chrání ji před politickým krachem, tak jak se to stalo právě Zeleným.
„Ve chvíli, kdyby se rozštěpily, tak je to konec Pirátské strany s tím potenciálem, jaký tady máme,“ domnívá se Pink. Vrací se k osobnosti Ivana Bartoše, který se i přes obhájený mandát bude podle politologa pomalu z vrcholné politiky spíše stahovat.
„V tuto chvíli bych si dovolil říci, že Ivan Bartoš je na vrcholu svých sil. Pravděpodobnost, že se stane premiérem, je hodně nízká. Zasedl ve vládě, jestli bude i v té další, uvidíme. A přece jenom těch plus minus dvanáct, patnáct roků v takto vrcholné funkci na každém zanechá nějaké stopy,“ dodává Pink s tím, že Piráty v budoucnu povede některá ze čtyř současných místopředsedkyň strany.
V podcastu 5:59 se také dozvíte, v čem se čeští Piráti liší od svých evropských kolegů a s jakými limity se strana bude muset do budoucna zřejmě vypořádat. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.
Editor a koeditor: Barbora Sochorová, Eduard Freisler
Sound design: David Kaiser
Hudba: Martin Hůla
Zdroje audioukázek: ČT24, Český rozhlas Radiožurnál, TV Nova, ČTK Infobanka, CNN Prima News, Novinky-Politalk
Podcast 5:59
Zpravodajský podcast Seznam Zpráv. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu nebo Threads.
Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.