Jednota se začíná drolit, popisuje situaci na Ukrajině Petra Procházková

Ukrajina je s příchodem zimy v těžké situaci. Nemá dostatek munice a vázne i finanční pomoc Západu. Republikánští zákonodárci v USA například blokují finanční asistenci v hodnotě 60 miliard dolarů. Novinářka Deníku N Petra Procházková v podcastu 5:59 mluví o z toho plynoucí ponuré náladě, kterou na Ukrajině při své nedávné reportážní cestě zažila.

Petra Procházková jezdí na Ukrajinu od začátku ruské invaze pravidelně a často dá na svůj pocit. A ten se v porovnání s její předchozí cestou do válkou zasažené země dramaticky změnil. Místo euforie tam teď našla skepsi. Ještě na jaře letošního roku to totiž vypadalo, že ukrajinská armáda Rusy ze svého území vyžene. S velkým sebevědomím se mluvilo o ukrajinské protiofenzivě, která měla být drtivá. Nestalo se. Důvodů je hned několik – špatné počasí, slábnoucí finanční a zbrojní pomoc Západu a rovněž ztráta světové pozornosti na úkor konfliktu mezi Izraelem a Hamásem.

„To všechno dohromady vytvořilo jakýsi pocit skepse, možná až deprese u některých skupin obyvatelstva, odevzdanosti a v určitých chvílích tam zaslechnu už i takový jako smířlivý tón: Tak nevykašleme se na to už? Není to leitmotiv Ukrajiny, ale už to zaslechneš. A to dřív nebylo,“ popisuje současnou atmosféru Ukrajiny Petra Procházková.

V nynějším, jak novinářka říká, období chmuru tak zesílil i odpor k odchodu do armády. Procházkové jeden dlouholetý známý řekl, že „ti nejlepší už padli“, a na bojiště tak musejí přicházet i ti méně motivovaní a méně zdatní. Pořád to ale nestačí, a tak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý oznámil, že zváží žádost armády o mobilizaci dalšího až půl milionu lidí.

Podle Petry Procházkové se s postupujícím časem ukrajinská jednota začíná drolit a stále více se připomíná dřívější rozpolcenost země na proevropský západ a proruský východ. K tomu přidává novinářka i jeden čerstvý obrazový vjem. Na východě, kde se svádějí ty nejtěžší boje, jsou zcela zničené vesnice, nových hrobů je ale více právě v západní části země, odkud přichází největší počet dobrovolníků.

„Na západě mají lidé trošku pocit, že krvácejí za východ, který o to ale třeba úplně moc nestojí,“ upozorňuje Procházková.

Není to jediný viditelný znak těžkých časů, do nichž se Ukrajina stále více dostává. Podpora klesá i před rokem obrovsky populárnímu prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Na veřejnost se dostávají jeho neshody s velením armády a to mu ubírá body. Především na jihu a východě Ukrajiny podpora Zelenského slábne, říká Procházková.

„Tam je to cítit víc, ale pořád je tady strašně vysoký kredit armády, že i když ta armáda nepřinesla ty úspěchy, ve které se doufalo, tak vina je za to spíš svalována na to politické vedení než na vojenské velení. To je docela zajímavé. Armáda se drží skoro na 90 %, zatímco Zelenskyj padá už pod 70 %,“ doplňuje novinářka.

Podle ní měl Zelenskyj s armádním velením složitý vztah už před válkou. V očích generálů byl podle Procházkové zprvu „pouhý šašek“. Jeho odvážné a rozhodné jednání po vpádu ruských jednotek do země mu ale reputaci radikálně vylepšilo.

Jenomže časy se mění a se špatnou situací na bojišti se osobní nevraživost mezi Zelenským a jeho generály včetně náčelníka generálního štábu Valerije Zalužného opět rozhořela. V době úspěchů se na ni dá zapomenout, vrátí se ale ve chvíli, kdy se dařit přestane.

„A to není jen konflikt Zelenskyj–Zalužnyj, ale i Budanov, šéf rozvědky, najednou zjišťuje, že má ve své kanceláři odposlouchávací zařízení atd. A to všechno je strašně špatná zpráva pro ukrajinskou veřejnost,“ upozorňuje Petra Procházková.

Na pozadí těchto vnitřních, ale zatím stále navenek potlačovaných či utajovaných sporů se musí lídři Ukrajiny vypořádat s možná vůbec největším nebezpečím – slábnoucí podporou Západu. V USA se proti pokračující finanční a zbrojní asistenci staví velká část Republikánské strany, v Evropě zase pomoc brzdí Maďarsko Viktora Orbána.

Petra Procházková zastavení finanční pomoci považuje jedním slovem za „průšvih“. Upozorňuje přitom, že nejde jen o nedostatek munice či o humanitární pomoc – bez peněz ze Západu by podle ní mohl zkolabovat celý stát.

„Já jsem vždycky obdivovala ty poslední dva roky na Ukrajině, jak ten stát funguje. Oni dokázali zachovat spoustu takového toho civilního fungování státu, což je strašně důležité, protože lidé, přestože máš neustále ty poplachy atd., musí chodit do práce, děti musí chodit do školy, musí fungovat hromadná doprava, ale to by bez té západní finanční pomoci nedokázali,“ míní novinářka.

Ukrajina by se přitom mohla ocitnout v opravdu velkém problému ve chvíli, kdy by se příští rok stal prezidentem USA opět republikán Donald Trump. Ten už dlouho prohlašuje, že by od podpory Ukrajiny upustil.

„Oni se toho velice bojí, mají úplně hrůzu z amerických voleb. To je tam velké téma, protože už tam panuje takový názor: Přijde Trump a konec,“ uzavírá Petra Procházková.

V podcastu 5:59 se také dozvíte o snahách Volodymyra Zelenského najít nové finanční zdroje mimo Západ. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.