Když nehradíte dluh, o kterém nevíte. „Je za tím i nechuť úředníků,“ říká reportér

V Česku stále plně neodezněl problém takzvaných dětských exekucí. Dva roky po změně příslušných zákonů ještě dobíhají stovky řízení. Seznam Zprávy nedávno upozornily také na případ dvou osiřelých bratrů, které zaskočila náhlá nula na bankovním účtu. Proč stále dochází k vymáhání dětských dluhů?

Dvacetiletý Jan a o rok mladší Radek vůbec netušili, že něco dluží. Navíc z doby, kdy byli oba bratři nezletilí a pobývali v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Jenže mladí muži, kteří v dětství postupně přišli o oba rodiče, znenadání čelili exekuci.

„Jejich příběh je poměrně typický na to, co se teď aktuálně děje (kolem dětských exekucí) a se kterými dluhy se nejčastěji odborníci potkávají,“ říká reportér Seznam Zpráv Petr Švihel, který nedávno na případ Jana a Radka upozornil. Teď v rozhovoru pro podcast 5:59 připomíná, že exekuce souvisela s vymáháním poplatků za odpad ve středočeských Hostivicích. Právě v tamním Klokánku nějakou dobu bratři po osiření jako nezletilí pobývali.

Znamenalo to i jejich přihlášení k trvalému pobytu v obci. A místní radnice po nich později začala zpětně vymáhat poplatek za několik let staré služby za odvoz odpadu. Dluhy, o kterých Jan ani Radek dlouho neměli ani tušení, nakonec při exekuci z původních 2040 korun u Jana a 1440 korun u Radka narostly na zhruba devět tisíc korun.

Právní pomoc získali bratři i díky podpoře od vedení Dětského domova Unhošť, kde v současnosti žijí. A nakonec iniciátor exekuce, město Hostivice, zvolil netradiční řešení – rada města oběma mužům daruje peníze, aby mohli dluh za odpad zaplatit.

Podle Švihela je celý případ v některých ohledech příznačný pro stále doznívající fenomén dětských exekucí. Poukazuje na to, že podle dat získaných od Exekutorské komory čelilo exekuci do konce loňského roku v Česku zhruba 561 dětí do 18 let věku.

„A když jsem to probíral s odborníky, tak nejčastěji to bývá opravdu situace, že ještě dobíhají staré dluhy. (…) Často jsou to velmi specifické situace. Ale nejčastějším dluhem bývá opravdu dluh za odpad. To znamená, že nezletilý by měl obci, kde má trvalé bydliště, hradit nějakou částku za komunální odpad. A tu nehradí – protože často vlastně ani neví, že by ji měl hradit,“ popisuje reportér.

Navíc vedle necelých šesti stovek exekucí vůči nezletilým eviduje Exekutorská komora zhruba tři tisíce exekucí u osob mezi 18 a 21 lety. Jenže tady už do statistiky mohou promlouvat i případy, kdy si lidé způsobili dluhy po dosažení plnoletosti.

Na neutěšený stav kolem dětských exekucí v Česku reagovali v roce 2021 poslanci a senátoři, kteří schválili novelu občanského zákoníku. Ta výrazně omezuje vznik nových exekucí plynoucích z dětských dluhů. Jenže mnohdy záleží na postupu konkrétního úředníka. Podle Švihela není jednoduché říci, kdo a nakolik v případu Jana a Radka pochybil.

„Je to spíš série takových nedopatření. Nebo nechuti jít nad rámec svých povinností – dokážu si představit, že třeba nějaký úředník v Hostivicích si mohl projít seznam lidí, po kterých žádají zaplacení dluhu. Mohl si udělat tu práci navíc a podívat se, jestli tam náhodou není dětský dlužník,“ míní novinář Seznam Zpráv.

A ve stejném duchu vnímá i způsob, jakým by bylo vhodné na problém reagovat: „Systémové řešení vidím právě v tomhle – že každý z nás trochu přidá ruku k práci. A když bude mít tu možnost, tak udělá prostě o jeden krok navíc – podívá se na to, jestli náhodou nevymáháme dětské dluhy.“

V podcastu 5:59 se také dozvíte o tom, že příběh obou bratrů s nečekanou exekucí ještě stále nedošel do úplného konce nebo co na situaci kolem dětských exekucí říkají oslovení odborníci. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.