Článek
Překračuje hranice, trápí lidi po celém světě a představuje globální zdravotní riziko – osamělost podle Světové zdravotnické organizace ohrožuje veřejné zdraví. Ve Spojených státech už úřady před nějakou dobou narůstající osamělost a sociální izolaci označily za epidemii. V 5:59 mluvíme s odbornicí Milenou Batanovou z Harvardovy univerzity.
Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte
- Proč osamělost trápí ve Spojených státech zejména mladé dospělé.
- Jak lidský mozek na pocity osamělosti reaguje.
- A proč by si lidé podobných pocitů měli všímat a pracovat s nimi.
Osamělost – zejména po pandemii koronaviru čím dál více skloňované téma. Trápí lidi navzdory věku, pohlaví i genderu a – jak ukazují vědecké studie – může se odrazit i na tom, jak vnímáme okolní svět. Například ve Spojených státech šéf amerického Úřadu pro veřejné zdraví Vivek Murthy už vloni označil osamělost za krizi veřejného zdraví.
Výzkumu toho, jak na tento fenomén Američané reagují a jak je ovlivňuje, se dlouhodobě věnuje Milena Batanová z Fakulty pedagogického výzkumu na Harvardově univerzitě. Společně se svým týmem vydala první zprávu o osamělosti už v roce 2020, tedy na začátku pandemie. Tehdy se ukázalo, že samotu pociťuje 61 procent z oslovených mladých dospělých. Během dalších měsíců data klesala, ale i od dva roky později – v roce 2022 – osamělost pociťovala více než třetina oslovených.
„Spousta lidí si myslí, že největší osamělostí trpí starší lidé a někdy to tak skutečně i podle odborné literatury může být, ale ve skutečnosti nejvyšší míru osamělosti vidíme mezi mladšími dospělými,“ říká v podcastu 5:59 Batanová.
Podle odbornice za to může i fakt, že si mladí zvykají na nejrůznější životní výzvy a seznamují se s nejrůznějšími změnami. Někdy tak dospějí třeba až po třicátém roce života, a to přestože jsou ve Spojených státech za dospělé považovaní už od 21 let. „Roli hrají velké sociální nerovnosti, ekonomické záležitosti, finanční starosti nebo zkrátka měnící se povaha toho, jak žijeme,“ popisuje výzkumnice.
„Valí se toho na nás více“
Z výzkumu, kterým se tým Mileny Batanové zabýval právě v roce 2022, zároveň vyplynulo, proč se mladí dospělí cítí tak sklíčeně. Expertka v podcastu 5:59 mluví o tom, že jejich duševní zdraví ve vyšší míře ovlivňoval „tlak na úspěch, pocit, že jim chybí patřičné schopnosti nebo nadání, finanční starosti nebo také pocit, že se věci hroutí“. S těmito dojmy se také podle dat setkávají daleko častěji než třeba teenageři.
Jestli jsou na tom s osamělostí mladí dospělí ale hůř než dřívější generace, Batanová není schopná posoudit. A to zejména proto, že neexistují standardizované průzkumy, které by bylo možné mezi sebou spolehlivě porovnat. Právě to by se podle ní ideálně mělo změnit: Zkoumat by se nicméně kromě individuálních pocitů měly i kolektivní a existenciální typy osamělosti, tedy jaké si lidé kolem sebe tvoří komunity a také to, jak se vnímají ve spojitosti se světem.
„Všechny tyto otázky a myšlenky nás dnes pravděpodobně tíží víc než v minulosti vzhledem k tomu, co všechno se děje. Zkrátka se toho na nás valí mnohem více,“ vysvětluje Batanová.
Zacyklit se ve svých příbězích
Podobné pocity, na které ukázala data harvardského týmu, přitom mohou být nebezpečné i pro zdraví lidí. Batanová upozorňuje, že například profesor psychologie a odborník na tuto problematiku John Cacioppo už před časem upozorňoval, jaký vliv má osamělost na naše chování.
Zjednodušeně: Lidský mozek se při pocitech vytlačení ze společenského života přepne do režimu sebezáchovy. Snaží se sám sebe chránit a přesto, že by člověk potřeboval navázat další sociální vazby, mozek se naopak takovou snahu snaží potlačit. To zároveň „zamlžuje příběhy, které vyprávíme sami sobě“ a rozostřuje, jak sami sebe vnímáme.
„A když to vše necháme růst, stále více to bude živit a podněcovat naši osamělost, která nás pro změnu bude udržovat ve stavu strachu nebo cynismu vůči druhým. Čímž pádem je ale pro nás také těžší oslovit druhé. Neustále se pak točíte v začarovaném kruhu,“ popisuje expertka.
Čím víc vás algoritmy „krmí“ negativními informacemi, tím víc váš mozek věří, že jsou skutečné a tím těžší je se z nich dostat.
S bojem proti těmto pocitům pak lidem podle Batanové nepomáhají ani sociální sítě a jejich algoritmy, které je mohou utvrzovat v negativních pocitech, protože jim nabízejí stále stejný obsah dle jejich preferencí. „Takoví lidé snadno spadnou do propasti, do králičí nory cynismu. Čím víc vás algoritmy ‚krmí‘ negativními informacemi, tím víc váš mozek věří, že jsou skutečné a tím těžší je se z nich dostat,“ dodává.
I proto si Batanová váží práce hlavního hygienika Murthyho a jeho zprávy. V jeho reportu se totiž mimo jiné píše, že je potřeba regulovat sociální média a dbát přitom především na bezpečnost a snahu propojovat. Na sociálních sítích by se tak mohl častěji objevovat pozitivní obsah, který lidi nebude polarizovat a díky kterému by se mohli cítit lépe, uzavírá Milena Batanová.
V podcastu 5:59 se také dozvíte, že Američané ve výzkumu Mileny Batanové uváděli, že jim lidé dostatečně nenaslouchají, a jak se proti tomu bránit, nebo jak obnovit důvěru mezi lidmi v polarizovaných společnostech nejen ve Spojených státech, ale i v Evropě. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.
Editor a koeditor: Eduard Freisler, Dominika Kubištová
Dabing: Barbora Sochorová
Sound design a hudba: Martin Hůla
Podcast 5:59
Zpravodajský podcast Seznam Zpráv. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu nebo Threads.
Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.