Orko Vácha: Češi jsou cyničtí, když na to ale přijde, umí být solidární

Rok 2023 prověřil hodnoty a principy, na kterých je postavená česká společnost. Ukázal ale i solidaritu, kterou Češi v reakci na krizové momenty často neváhají projevit. „Jsme národ, který o věcech přemýšlí,“ říká lékařský etik a katolický kněz Marek Orko Vácha v posledním letošním 5:59.

O české společnosti se říká třeba i to, že je plná lidí, kteří rádi shazují sami sebe. Češi prý vynikají ironií, někdy až sarkasmem, nebo se dokonce vyžívají v cynismu. Krizové momenty letošního roku ale odhalily i jiné charakterové rysy tuzemské společnosti.

„Češi jsou velmi zvláštní národ. (…) Ale když přijde na věc, jsme hodně solidární,“ zdůrazňuje teolog a katolický kněz Marek Orko Vácha. V rozhovoru pro podcast 5:59, který vznikl ještě před tragickým předvánočním útokem střelce na univerzitě v Praze, Vácha poukazuje na letošní sbírku pro malého Martínka. Češi na léčbu chlapce se vzácným onemocněním poslali přes 150 milionů korun.

Také do sbírek na oběti střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy už lidé přispěli miliony korun. Přicházejí rovněž peněžní dary pro pozůstalé obětí zřejmě stejného vraha z Klánovického lesa.

Podle Váchy je „naprosto fascinující“, že se národ třeba právě v případě nemocného Martínka dal takovým způsobem dohromady. Zdůrazňuje, že princip solidarity není malou věcí. Navíc se v Česku netýká jen osudů lidí s „domácím“ pasem - vlna solidarity je stále patrná i vůči ukrajinským uprchlíkům. I když ta postupně slábne.

V případě sbírky Život pro Martínka se ale vedle solidarity lidí mluvilo také o roli zdravotních pojišťoven a možnostech celého zdravotnického systému. „Myslím, že pojišťovnám nelze vyčítat, že to nezafinancovaly. Ta léčba je opravdu hodně experimentální,“ říká Marek Vácha, který je přednostou Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Vácha je zároveň členem poradní komise Ministerstva zdravotnictví pro úhradu medikamentů k léčbě vzácných onemocnění. V této souvislosti lékařský etik upozorňuje, že se posuzuje především to, jestli lék skutečně funguje. V případě léčiv pro vzácné choroby to přitom často není jednoduché. „Ale v zásadě pokud ten lék pomáhá, tak si nepamatuji případ, že bychom to neschválili,“ dodává.

Ne vždy je ale posouzení toho, co je správné, a co už ne, tak jednoduché jako ve zdravotnictví. Lékaři se snaží prodloužit život svých pacientů a učinit ho co nejkvalitnější: „Přidáváme léta životu a zároveň život létům,“ shrnuje Vácha. Jenže mimo nemocnice už je pojímání dobra složitější.

„Liberální společnost vám zajistí svobodu, ale už vám neřekne, k čemu tu svobodu použít. (…) Takže najednou sice máme možnosti, ale nikdo nám neřekne, jaký je smysl života a co je to dobro, o které máme usilovat,“ zamýšlí se v posledním díle podcastu 5:59 v roce 2023.

Do hry navíc vstupuje také boj o pravdu a důvěryhodnost. Marek Vácha tento střet popisuje na pozadí pandemie covidu-19. Tehdy podle něj byly pro fungování společnosti zásadní dvě věci: Političtí lídři se jednak museli snažit přesvědčit občany, že pro ně našli optimální řešení. Poté bylo nutné tyto občany ubezpečit, že politici neměli žádné postranní úmysly. Například že nebyli nijak spojeni s „rouškovým byznysem“ ve chvíli, kdy zaváděli povinnost jejich nošení.

A právě covidová krize nepřinesla zrovna přívětivý obrázek. „Najednou jsme zjistili, že neexistuje základní bazální důvěra mezi mnou jako občanem a mým politikem - že já věřím tomu, že politik vymyslí nejlepší řešení a že jeho jediným úmyslem je právě nejlepší řešení pro nás občany,“ popisuje lékařský etik. Podle něj covidová pandemie ukázala, v jakém rozpoložení se česká společnost nacházela. Vácha se domnívá, že například posměch nad termínem „pravdoláska“ přispěl k jakési kolektivní skepsi a jízlivosti.

Obnovit důvěru společnosti vůči politikům teď zůstává během na dlouhou trať. Podle Váchy je nezbytné se za každé situace opírat o fakta, vědecké poznatky a zcela jednoznačně odmítnout dezinformátory či pochybné internetové zdroje.

„A myslím si, že teď je skutečně doba, abychom začali být hrdí na své civilizační evropské hodnoty - že tato euroatlantická civilizace vybudovala výborné a krásné věci, odstranila chudobu nebo bojuje velmi úspěšně s různými nemocemi. Máme být na co hrdí. A jsou to hodnoty, za které stojí bojovat,“ dodává lékařský etik, teolog a katolický kněz Vácha.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak důležité je podle Marka Orko Váchy odmítnout „alternativní pravdy“ nebo kam bychom podle něj měli směřovat svou pozornost v roce 2024. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.