Olympijská Paříž: Pokus o zelené hry čelí i kritice za „sociální čistky“

Letní olympiáda se po sto letech vrací do Paříže. Už páteční zahajovací ceremoniál na Seině v centru města napovídá, jak velké ambice pořadatelé mají. Na co Paříž vsadila? A jaké stinné stránky hry pro město a jeho obyvatele mají?

Velkolepé, propojující historii s modernitou, šetrné k životnímu prostředí. Letní olympijské hry v Paříži, které bude francouzská metropole hostit od pátku 26. července až do 11. srpna, získaly řadu přívlastků.

„Paříž přitahuje mediální pozornost, chce opět nastartovat turismus, o který přišla pandemickými roky. Chce ukázat, že se jedná o město s velkou historií, ale také to, jak velmi moderní a ‚cool‘ je. A že je to skvělé město s ekologickým zaměřením,“ říká novinářka působící ve Francii Marie Sýkorová, která je spolupracovnicí Českého rozhlasu.

Hry v Paříži budou mít i další specifika. Například vůbec poprvé na nich bude startovat vyvážený počet mužů a žen. Francouzi také až na výjimky nestavěli zbrusu nové velké sportovní areály, namísto toho se soustředili na oprášení a využití těch stávajících. Řadu sportovních klání také umístili do samotného historického srdce Paříže. Třeba beachvolejbalisté se tak utkají přímo u Eiffelovy věže, lukostřelci budou zápolit v areálu Invalidovny a jezdci míří do Versailles. Olympionici by nakonec měli závodit i v řece Seině, kterou se po dlouhém úsilí podle úřadů podařilo vyčistit.

„Hlavním cílem her v Paříži bylo udělat tu olympiádu více zelenou, ekologickou a vyvarovat se případům, jako byly třeba Atény, kde sportoviště (po letní olympiádě z roku 2004, pozn. red.) zejí prázdnotou a chátrají,“ dodává v rozhovoru pro podcast 5:59 Sýkorová.

Město se tak bude moci mezinárodnímu publiku chlubit svou bohatou historií, na druhé straně ale hry také komplikují život místním obyvatelům. V centru Paříže už několik dní až do konce zahajovacího ceremoniálu – který proběhne přímo na Seině – platí olympijská zóna s přísným omezením vstupu, kam je možné vstoupit jen se speciálním QR kódem.

Právě nejrůznější omezení a také dopravní komplikace řadu Pařížanů od her odrazují. Podle Sýkorové mnozí město raději opouštějí. A novinářka upozorňuje i na to, že podle průzkumů prováděných ve Francii podporuje rozbíhající se letní olympiádu jen těsná nadpoloviční většina obyvatel hlavního města.

Takové zjištění jde ale interpretovat na obě strany. „Je tady polovina obyvatel, která se těší na ten zmatek, na ten adrenalin, který s tím (olympiádou) plyne. A těší se i na to, že Paříž bude skutečně středem pozornosti,“ podotýká Sýkorová.

Diskutovaným tématem je ale také vypuzování imigrantů bez domova z centra města na jeho předměstí a dál, k čemuž v měsících před olympiádou přistoupily pařížské úřady. Nedávno na to ve své reportáži opět upozornil také deník The New York Times, podle něhož se praxe, kdy byli tito lidé posazeni s lístkem do autobusu a posláni pryč, týkala až několika tisíc přistěhovalců.

Úředníci sice tvrdí, že jde o dobrovolný program bez spojitosti s olympiádou, americký list se ale dostal k e-mailové zprávě nejmenovaného vládního úředníka. Ten v dokumentu píše, že cílem je „identifikovat“ osoby poblíž olympijských sportovišť a odvézt je pryč právě ještě před zahájením her.

A podle Marie Sýkorové teď obecně hry v Paříži čelí i kritice právě kvůli tomu, jakým způsobem je v některých částech města zacházeno s těmito lidmi bez přístřeší nad hlavou. Zároveň prý platí, že jejich přemísťování za okraj Paříže či do okolních obcí se dělo již dříve.

„(Docházelo k tomu) tak, aby Paříž byla ‚vyčištěná‘, když to řeknu velmi pejorativně. A právě toto ‚čištění‘ je jedním z případů, o nichž mluví asociace, které kritizují tyto hry – mluví o ‚sociální čistce‘, o ‚sociálním úklidu,“ vysvětluje novinářka.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak francouzská média „věřila“ už předchozí olympiádě v Paříži v roce 1924 nebo jak rozsáhlá bezpečnostní opatření budou obklopovat páteční zahájení letošních her. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.