Český byznys Putinových oligarchů: Sankce je stále míjí

Nové případy doloženého českého podnikání ruských byznysmenů, od nichž vedou stopy k ruskému režimu nebo lidem na něj napojeným, oživují debatu o efektivitě českého sankčního seznamu. Momentálně na něm figuruje šest osob. Proč není seznam po měsících fungování obsáhlejší?

Ivan Savvidis a Viktor Vekselberg. Další dva ruští oligarchové s vazbami na okolí kremelského lídra Vladimira Putina, kteří v Česku i více než rok a půl od startu ruské invaze na Ukrajinu kontrolují své firmy. Nedostali se ani na tuzemský sankční seznam, ani na ten evropský.

„Nejsou to úplně identické případy,“ říká investigativní reportér Seznam Zpráv Jiří Pšenička, který tuzemské stopy obou ruských podnikatelů popsal. „U pana Savvidise je to vlastnictví nepopiratelné, u pana Vekselberga poněkud zamlžené. Ale společné mají podle mě hlavně to, že nad nimi zavírá oči Evropská unie,“ vysvětluje reportér. A dodává, že evropský sankční seznam přitom čítá už zhruba 1800 položek.

Podle Pšeničky by každopádně jak česká vláda, tak evropské úřady měly o zapsání Savvidise a Vekselberga uvažovat. Proč?

Začněme Ivanem Savvidisem. Ten ovládá továrnu na potravinářské obaly na okraji Slaného spadající do jeho holdingu Agrokom, který má centrálu v Rostově na Donu. A kromě toho je blízkým spolupracovníkem Vladimira Putina. Vypovídá o tom hned několik věcí – Savvidis se stal členem jednoho z Putinových poradních orgánů, tzv. Rady pro mezietnické vztahy. A navíc mu ruský prezident před třemi lety udělil vysoké státní vyznamenání: Řád Alexandra Něvského.

„Po rozhovorech s lidmi z diplomatických kruhů si myslím, že zásadní problém je v tom, že pan Savvidis má už 10 let také řecký pas. (…) To je zřejmě dneska to, co jej chrání před zápisem na sankční seznam,“ míní Pšenička.

U druhého muže – Viktora Vekselberga – je příběh méně přímočarý. Oligarcha, někdy přezdívaný hliníkový baron, několik let přímo ovládal společnost Safina, které ve Vestci u Prahy patří fabrika na zpracování drahých a neželezných kovů. Krátce poté, co se v roce 2018 Vekselberg dostal na americký sankční seznam, firmu převzal jistý Alexandr Okatov. Vedení Safiny začalo tvrdit, že jakákoliv vazba na dosavadního vlastníka zmizela.

Jenže letos Okatov v Rusku zemřel. A kolem Safiny poté začaly prosvítat další nitky vedoucí k Vekselbergovi. „Jen pár dnů po Okatovově úmrtí se ve vlastnické struktuře Safiny objevil nový majitel – firma Brigita. A jak jsme doložili, od ní vede přímá linka opět k Viktoru Vekselbergovi. „A já si myslím, že dnes je více než třeba před rokem zřejmé, že Safinu nikdy Vekselberg nepřestal ovládat,“ popisuje reportér.

Ani jeden z dvojice Ivan Savvidis a Viktor Vekselberg ale navzdory vážným podezřením nefiguruje na českém nebo evropském sankčním seznamu. Důvod není jasný, úřady konkrétní jména nemohou komentovat. „Samozřejmě jsou tu i jiní adepti (na sankční seznam). Ale já nerozumím tomu, že na evropském seznamu jsou daleko menší ‚ryby‘, než jsou tihle dva,“ říká Pšenička.

Podobných případů už Jiří Pšenička a další reportéři Seznam Zpráv popsali od začátku ozbrojeného konfliktu na Ukrajině kolem 20. Na samém počátku války například upozornili na případ bratrů Mavlita a Musy Bažajevových. Ti měli majetek v okolí pražského Letiště Václava Havla, a později dokonce druhého jmenovaného úředníci zapsali na evropský sankční seznam. Dále šlo třeba o ruské oligarchy Andreje Kozicyna a Dmitrije Pumpjanského.

Na českém sankční seznamu je přesto stále jen šestice jmen. Jako zatím poslední zařadilo Ministerstvo zahraničních věcí ruského podnikatele Borise Obnosova s jeho dcerou a zetěm. A podle reportéra Pšeničky s tím rezort zřejmě není spokojený.

„Já myslím, že původní představy byly daleko ambicióznější. Pokud vím, tak se mluvilo o řádově nižších desítkách lidí, kteří by se tam měli v prvním roce objevit. Ministerstvo to oficiálně nijak nekomentuje,“ vysvětluje novinář s tím, že rezort podle jeho informací nemá dostatek zkušených analytiků s podpůrnými analytickými nástroji.

Nicméně současný stav tuzemského sankčního seznamu považuje Pšenička za „ostudu“. „Země, která o sobě tvrdí, že je jedním z lídrů v podpoře Ukrajiny, má na svém sankčním seznamu jen šest lidí. Přičemž tři z nich – pana Obnosova a jeho příbuzné – nám dodali na stříbrném podnose spolupracovníci Alexeje Navalného (ruský opozičník – pozn. red.). Fakticky jsme se tedy dobrali jen ke třem jménům. A to je strašně málo,“ dodává reportér.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak v Česku vypadá samotný postup zařazení konkrétního člověka na sankční seznam nebo jestli to poté nutně znamená konec jejich dotčeného byznysu. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.