Odsouzení američtí novináři jsou municí Kremlu. A Rusko má teď nabito

Tvrdé tresty pro dva žurnalisty s americkým pasem vyvolaly nové pobouření a kritiku poměrů v Rusku. Novinářka Alsu Kurmaševová má za mřížemi strávit šest a půl roku, Evan Gershkovich dokonce 16 let. Podle reportérky a odbornice na Rusko Petry Procházkové ale rozsudky napovídají tomu, že si Moskva chystá půdu pro výměnu vězňů.

Ani mezinárodní výzvy a tlak na Rusko nakonec neodvrátily tvrdé tresty pro dva zadržované novináře. Američana Evana Gershkoviche tak soud v Jekatěrinburgu poslal na 16 let za mříže za údajnou špionáž. Ve stejný den, tedy minulý pátek, skončil i jiný soudní proces s rusko-americkou žurnalistkou Alsu Kurmaševovou, která má za šíření údajně lživých informací o ruské armádě strávit ve vězení šest a půl roku.

Oba vinu odmítali a odmítají. Za oba se také postavila americká vláda a jejich domovská média – za Gershkoviche deník The Wall Street Journal (WSJ) a za Kurmaševovou, která dosud dlouhodobě žila v Praze, Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Zpětným pohledem se pak ale také nabízí otázka, co vysoké tresty vlastně znamenají.

„Drakonické tresty mají dvě roviny. Tou první je vzkaz, že ‚my si můžeme s vašimi občany dělat, co chceme,“ míní reportérka Deníku N Petra Procházková, která se na Rusko a postsovětský prostor soustavně zaměřuje. V rozhovoru pro podcast 5:59 zároveň poukazuje na „absurdní“ podobu obou rozsudků.

Ale poté je tu ještě druhá rovina, kterou Procházková označuje za praktickou. „Je zcela zřejmé, že ti lidé (Gershkovich a Kurmaševová) slouží Rusku jako zásoba, takový výměnný fond,“ uvádí s tím, že není náhoda, že oba odsouzení jsou držiteli amerických pasů. Do zmíněného „fondu“ se totiž Rusko podle novinářky snaží nashromáždit „cenný lidský materiál“, kterým bude možné vydírat Spojené státy nebo i další země Západu, jež mají ve svých věznicích ruské občany odsouzené za špionáž nebo jiné trestné činy.

„Pokud jsou pro vás cenní a chcete je dostat zpátky do Ruska, potřebujete nějaké platidlo. A lidé jako Gershkovich a Kurmaševová opravdu v tuto chvíli slouží především jako platidlo. A nyní s nimi bude handlováno,“ míní Procházková. Moskva má nyní zkrátka nabito.

Nebylo by to v poslední době poprvé, co by Rusko k výměně využilo vězněného amerického občana. Ostře sledovaný byl také případ basketbalistky Brittney Grinerové, která si v roce 2022 vyslechla trest devíti let vězení poté, co u ní na letišti objevili konopný olej. Což je v Rusku trestný čin. Nakonec se vrátila do vlasti po deseti měsících za mřížemi výměnou za ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta, který si v USA odpykával trest 25 let.

Novinářka Procházková teď upozorňuje třeba na Rusa Sergeje Čerkasova. Toho poté, co skončil v brazilském vězení, obvinily Spojené státy ze špionáže. A jen krátce nato loni v březnu ruské úřady zadržely novináře Gershkoviche. Přitom Čerkasov není jediným vězněným Rusem, který by se mohl stát součástí nějaké výměny.

Rusko ale k takovým transakcím potřebuje protiváhu. „A novináři jsou snadná kořist. Snadno je obviníte ze špionáže, protože jejich prací je sbírat informace. (…) A v ruských podmínkách je velmi snadné je i za to (údajnou špionáž) odsoudit,“ uvádí Procházková a připomíná, že Evan Gershkovich se nijak netajil tím, že se jako novinář například zajímá o informace kolem zbrojařských závodů v Jekatěrinburgu. Postupoval jako žurnalista, přesto ruská prokuratura přišla s obviněním ze špionáže.

Za ještě „absurdnější“ pak reportérka Deníku N považuje případ Alsu Kurmaševové. Ženu s ruským a americkým občanstvím totiž původně ruské úřady zadržely kvůli tomu, že se po příjezdu do Ruska za svou nemocnou matkou neohlásila jako „zahraniční agent“. Což prý měla učinit, protože pracuje pro stanici financovanou Spojenými státy, kterou ruské úřady za „zahraničního agenta“ označily už dříve. Podle Procházkové si tak úřady našly záminku, nakonec ale ženu odsoudily ještě za úplně něco jiného – za údajnou diskreditaci ruské armády.

Po měsících ve vazbě nyní případy obou novinářů dospěly k možná až překvapivě rychlému konci. Soudní procesy zahalené tajemstvím a bez přístupu veřejnosti skončily rozsudkem během několika týdnů.

Ani tato relativní rychlost ale nemusela být náhodná. Stejně jako už zmíněná přísnost obou trestů. Podle Procházkové totiž oba parametry zapadají do obvyklého vzorce, kdy před jakoukoliv výměnou musí nejdříve vězněný cizinec dostat v Rusku milost – a to je možné až po jeho odsouzení. Minimálně v případě Evana Gershkoviche už prý přitom i ruská strana veřejně dala najevo, že rozhovory s USA o možné výměně probíhají.

Čímž se opět vracíme k vysokému trestu a rychlému rozsudku. „Vysoký trest je zvýšením ceny – třeba to nebude (výměna) za jednu osobu, ale za víc. A rychlost (soudu) je tam proto, aby mohla být udělena milost a posléze proběhla samotná výměna,“ vysvětluje novinářka Procházková.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, v jakých podmínkách se oba novináři zřejmě nacházejí nebo jak také bojuje Kreml s ruskými novináři, kteří odešli do exilu. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.