Článek
Kvůli ruské invazi a blokádě přístavů zůstávají na Ukrajině miliony tun pšenice určené na vývoz. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell označil postup Moskvy za válečný zločin a objevují se také obavy před hladem ve světě. Koho výpadek ukrajinského obilí ohrožuje nejvážněji? A co Rusko svou strategií sleduje?
Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte
- Rusko blokuje ukrajinský vývoz obilovin, nedostatkem trpí zejména Afrika. Podle analytika Pavla Havlíčka jde o „cílenou taktiku“ vytváření tlaku a „mstu“ za sankce, které proti Moskvě svět uvalil.
- Evropa tak hledá další cesty, jak obilí dostat z válkou zmítané země. Havlíček ale upozorňuje, že část úrody přesto může shnít. Do konce roku se tak „velká část světa“ může potýkat s hladomorem.
- Druhotným problémem podle analytika pak je to, že Ukrajina přichází o „část své reputace jako obilnice Evropy“. „Ale je to jenom dílčí součást toho, čeho se Ruská federace dnes na Ukrajině každý den dopouští,“ dodává.
Ukrajina hraje klíčovou roli v globálním potravinovém řetězci a obilí, zejména pšenici, vyváží do mnoha zemí světa. Během války ale potraviny nemohou putovat dál, ruská armáda totiž blokuje ukrajinské přístavy, jako je Mariupol nebo Berďansk.
„Běžně se mluví o tom, že tento výpadek zasáhne více než 40 států světa a opravdu stovky milionů lidí,“ varuje analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. „Má to obrovský globální dopad. Zásadně to zahýbá nejen s cenami těchto komodit, ale i s fyzickou dostupností těchto produktů,“ popisuje. Nejvýrazněji se přitom výpadek dotýká Afriky.
Jediným klíčovým přístavem, který Ukrajinci drží, je Oděsa. Většinu pobřeží v okolí tohoto města nicméně zaminovali sami ukrajinští vojáci, aby je nemohla ruská armáda napadnout z moře. Ukrajina proto začala pro převoz surovin hledat alternativní cesty, například přes rumunský přístav nebo přes Polsko a Baltské moře.
„Je to všechno ale nesmírně složité a zdržuje to logistiku. Tímto způsobem se daří vyvážet méně než dva miliony tun každý měsíc, Ukrajina by přitom potřebovala alespoň šest,“ vysvětluje analytik.
Obilí jako diplomatická páka
Havlíček dokonce blokaci strategických dopravních uzlů považuje za taktiku Ruska, jak vytvořit tlak nejen na Ukrajinu, ale i na celé světové společenství. Například šéf Africké unie Macky Sall nedávno řekl, že vinu za nedostatečné dodávky obilí nese Evropa.
Nejvyšší unijní diplomat Josep Borrell naopak v pondělí označil ruský postup za „skutečný válečný zločin“, protože lidé v dalších částech světa kvůli tomu „trpí hladem“.
Podle Havlíčka to není přehnané tvrzení. Když se k tomu přičtou i další zločiny jako masové zabíjení civilistů nebo znásilňování ukrajinských žen, je možné podle analytika dokonce mluvit o „ruské genocidě na ukrajinském národu“.
V podcastu 5:59 se také dozvíte, jestli existují důkazy o tom, že Rusko krade z Ukrajiny některé suroviny a odváží je na své území, nebo zda je možné bez spolupráce ruské strany obnovit alespoň z větší části dodávky obilí do dalších částí světa. Poslechněte si v přiloženém audiu.
Editor a koeditor: Matěj Válek, Dominika Kubištová
Sound design: David Kaiser
Hudba: Martin Hůla
Zdroje audioukázek: Český rozhlas Radiožurnál, ČT24, TV Nova, CNN Prima NEWS, Council of EU, YouTube - United Nations, YT - EU Debates, YT - 60 Minutes Australia
Podcast 5:59
Zpravodajský podcast Seznam Zpráv. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu, Threads nebo Bluesky.
Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.