Obec v pasti. Starosta nerespektoval odpor lidí, Horní Lideč má problém

Horní Lideč na Vsetínsku loni vešla ve známost jako místo, kde obyvatelé v referendu odmítli stavbu domova pro seniory. Zaznívaly i argumenty mířící proti myšlence mezigeneračního soužití. Seznam Zprávy ale nově nasvítily jiný zdroj odporu – velkou nespokojenost části místních s postupem starosty Josefa Tkadlece při přípravě projektu.

Příběh sporu v Horní Lidči na Vsetínsku před necelým půlrokem obletěl Česko. Jen ve zkratce: V obci měl vyrůst nový domov pro seniory, který měli v budoucnu využívat v případě potřeby i místní. Proti stavbě se ale obyvatelé Horní Lidče loni v září postavili v platném referendu. Nicméně mezitím se rozjely stavební práce, a obec tak musela hledat způsob, jak se k problému postavit.

Po důvodech tehdejšího odporu části místních pátrala už tehdy regionální i celostátní média, spor mimo jiné popsal s reportérkou Respektu Ivanou Svobodovou a sociologem Pavlem Pospěchem i podcast 5:59. Z rozhovorů s obyvateli Horní Lidče vyplynulo, že argumentů mezi nimi koluje celá řada: Odmítali třeba přijít o dětské hřiště, které stálo v místě navrhované stavby, nebo někteří uvedli, že se chtějí vyhnout pohledu na staré lidi. A zejména tento argument nakonec udělal z hornolidečského referenda celostátní kauzu.

Novináři Seznam Zpráv z pořadu Ve stínu nicméně nyní upozornili na to, že rozepře v Horní Lidči mají ještě další rovinu spojenou s osobou lidoveckého starosty Josefa Tkadlece. Reportér SZ a spoluautor investigativního pořadu Jiří Kubík v podcastu 5:59 popisuje, že otázky vyvolává Tkadlecův postup ve chvíli, kdy už část Hornolidečanů požadovala uspořádání referenda, nebo také obecně styl jeho dlouholetého starostování.

Nejdříve k prvnímu problému, který se týká samotného domova pro seniory: Reportér Jiří Kubík vysvětluje, že starosta si nezajistil pro projekt podporu, výtky obyvatel obce neakceptoval a nakonec i odmítl společně se zastupitelstvem vyhlásit o věci referendum. Místní se tak obrátili na Krajský soud v Ostravě.

„Ačkoliv věděl, že bude soud v této věci rozhodovat – a že je možné, že referendum se bude konat, a že je možné, že dopadne tak, že lidé tu stavbu nechtějí –, uzavřel de facto nevratnou smlouvu s dodavatelem stavby. Čímž, jak se následně ukázalo, obec dostal do obrovské pasti,“ popisuje Kubík s tím, že starosta na značný odpor vůči projektu narazil už na dřívějším setkání s občany.

V referendu nakonec 62 procent z těch, kteří se ho zúčastnili, řeklo, že si domov pro seniory v sousedství základní školy nepřeje. Starosta poté udělal, co musel: Obrátil se na stavební společnost Zlínstav s tím, že lidé stavbu zamítli a že žádá o vypovězení smlouvy. Firma mu odpověděla, že dle smlouvy není důvod smlouvu vypovědět a že pokud se tak stane, bude po obci vymáhat náhradu škody.

„V obci se mluví o desítkách milionů korun, což by samozřejmě rozpočet Horní Lidče výrazně zasáhlo. Takže se starosta rozhodl, že se bude stavět dál. Což se děje,“ vysvětluje Kubík, který Horní Lideč navštívil koncem minulého roku, kdy už byly vybudované základy domova pro seniory. Sám Josef Tkadlec tvrdí, že pokud bude nucen nakonec smlouvu opravdu zrušit, hrozí obci vážné finanční problémy.

Horní Lideč se tak dostala do „zvláštního stavu“, který zkoumalo i Ministerstvo vnitra. Ředitel odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Miroslav Veselý v resortním stanovisku napsal, že jde o „bezprecedentní případ“, který může skončit až u soudu. A v rozhovoru pro pořad Ve stínu zmínil Veselý ještě jednu zásadní věc: Zodpovědnost za případnou milionovou škodu by mohli nést i členové zastupitelstva, kteří stavbu navzdory hrozícímu referendu podpořili.

Příběh referenda v Horní Lidči a jejího starosty Josefa Tkadlece má nicméně ještě jednu pobočnou linii. Když se reportér Jiří Kubík v obci na starostu, který je ve své funkci už od konce 90. let, ptal, slyšel různé názory. Někteří mluvili o tom, že je „dobrý chlap“, jiní říkali, že se nestará o to, co obec skutečně potřebuje – jako třeba chodníky nebo opravy zdravotního střediska. Další pak zmiňovali, že ho nemohou vystát pro jeho zálibu v dotacích.

Kubík vysvětluje, že právě rozhovor s jednou obyvatelkou obce ho navedl na starostův dům, který byl původně postavený – částečně právě z dotací – jako ubytovna. A teď už objekt coby rodinný dům obývá Josef Tkadlec s manželkou. Starosta ale odmítá, že by porušil jakékoliv předpisy a zákony.

„Podle pravidel Evropské unie to tehdy bylo možné. Pokud vypršela nějaká lhůta, která nutila provozovatele zachovávat status stavby, na kterou byla dotace přidělena, tak vlastně nevadilo, že se změnil účel. (…) Nicméně to ilustruje, jak lidé pana starostu vnímají – jako někoho, kdo z těch dotací umí dobře vyžít,“ popisuje Kubík.

V širším pohledu pak případ z Horní Lidče podle něj nasvěcuje skuliny, kdy stále zůstává bez jasné odpovědi, jestli má výsledek místního referenda větší váhu než smluvní závazek – v tomto případě podepsaný starostou.

Příběh ale podle reportéra Kubíka upomíná i ke zdánlivě banálním pravdám, že „obec nikdy nepatří starostovi nebo jejímu vedení“ nebo že lidé mohou svou nespokojenost se svými zástupci projevit ve volbách. A třeba i složit vlastní kandidátku a sami se pokusit změnit směřování obce. Jak vše dopadne v Horní Lidči, se ale teprve uvidí.

V podcastu 5:59 se také dozvíte o jiném dotačním projektu z okruhu starosty Josefa Tkadlece, který vzbuzuje otazníky. Mimoto reportér Jiří Kubík rovněž popisuje, jaký měli Hornolidečané názor na domov pro seniory několik měsíců poté, co si odhlasovali, že ho nechtějí. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.