Šídlo vysvětluje, co se děje za fasádou obstrukčního divadla ve Sněmovně

Sněmovna má ve středu rozhodovat o přijetí obranné smlouvy mezi Českem a Spojenými státy. V letním sněmovním provozu je to další z řady zásadních zákonů, jimiž chce vláda Petra Fialy (ODS) určit podobu Česka v příštích letech a vůči nimž se opozice hlasitě vymezuje, a to i prostřednictvím obstrukcí. Dají se čekat i v případě obranné smlouvy? A jakou roli obecně obstrukce v parlamentu plní?

Navzdory rekordním teplotám, které vyhnaly spoustu lidí k vodě, tráví poslanci léto ve Sněmovně. Přes první kolo hlasování pustili takzvaný konsolidační balíček a nyní mají rozhodovat o obranné smlouvě se Spojenými státy. Tu vláda schválila už v dubnu, v květnu ji ve Washingtonu podepsala ministryně obrany Jana Černochová z ODS a odsouhlasila ji už i druhá parlamentní komora - Senát.

I když spolu témata konsolidace veřejných financí a obranné spolupráce s aliančním spojencem Česka vnějškově nijak nesouvisí, pro Fialův kabinet jsou podle komentátora Seznam Zpráv Jindřicha Šídla podobně důležitá.

„Obě ty věci mají naplnit smysl existence vlády a její, řekněme, předvolební étos. Jedna věc je slib - který se, jak vidíme, plní nelehko - dát dohromady veřejné finance a ta druhá je jasné zakotvení Česka ve světě,“ říká Šídlo v podcastu 5:59.

Zatímco ale ekonomická témata (kromě konsolidačního balíčku i důchodová reforma) koalici a opozici podle očekávání jasně rozdělila, smlouva se Spojenými státy rozštěpila i samotnou opozici. Předseda SPD Tomio Okamura dal ve sněmovní debatě opakovaně najevo, že jeho hnutí bude hlasovat proti, protože „odmítá přítomnost cizích vojáků a cizích základen na území ČR“.

„Přirovnání k osmašedesátému roku a zvacímu dopisu je sice absolutní pitomost, ale na druhou stranu část voličů na to asi přece jen slyší,“ říká k tomu Jindřich Šídlo. „Důležité ale je, že hnutí ANO si pro tyhle voliče tentokrát nechce sáhnout,“ dodává.

Podobnou smlouvu má ostatně 24 z 31 členských zemí NATO, není tedy nijak výjimečná. Na důležitosti jí ale dodává změna geopolitické situace ve světě po napadení Ukrajiny Ruskem loni v únoru. A i když by každý případný pobyt amerických vojsk musela znovu schvalovat Sněmovna, v symbolické rovině jde podle Šídla o přelomový krok a součást „odstřihávání Česka“ od proruských kroků exprezidenta Miloše Zemana.

Celá věc má ale podle komentátora Seznam Zpráv ještě jednu důležitou okolnost: „Když jsem o tom mluvil s poslanci ANO, tak oni celkem otevřeně, byť anonymně, říkají, že to je třeba cesta, jak si otevřít dveře nějakému většímu koaličnímu potenciálu po příštích volbách,“ říká Šídlo.

„Můžeme si myslet o Andreji Babišovi a o hnutí ANO ledacos - o jejich populismu a spoustě dalších věcí - na druhou stranu Andrej Babiš nikdy nebyl proruský politik, na rozdíl od Miloše Zemana nebo Tomia Okamury. Takže tomu, že pro tu smlouvu zvednou ruku, se dá i věřit,“ podotýká komentátor.

V podcastu 5:59 se také ohlížíme za bitvou o vládní balíček na konsolidaci veřejných financí, která se odehrála ve Sněmovně minulý týden. Vzešla z ní vláda silnější? A jaká je šance, že balíček ještě dozná změn?  Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.