Novinářka z Moskvy: Není pravda, že válka tu má 80% podporu, vidím strach

Rusko formálně anektuje čtyři další regiony na východě Ukrajiny. Kyjev i Západ označují referenda, která se v regionech odehrála, za zmanipulovaná. A nehodlají uznat ani anexi regionů, které tvoří až 15 procent území Ukrajinské republiky. Jak vnímají jejich připojení Rusové? A jaká je v Moskvě atmosféra po vyhlášení mobilizace?

Minulý týden ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil oficiálně částečnou mobilizaci, teď hodlá anektovat čtyři ukrajinské oblasti. Jde o Doněckou a Luhanskou lidovou republiku a také o Chersonskou a Záporožskou oblast na jihu Ukrajiny.

Rusko uvedlo, že v referendech, která v oblastech proběhla a která Západ neuznává, se pro připojení k zemi vyslovilo mezi 87 a 99 procenty lidí. Pak místní vůdci požádali o připojení. „Tuto frašku na okupovaných územích nelze nazvat ani imitací referenda,“ okomentoval narychlo svolané hlasování ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Jejich uznání odmítl třeba i český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Mezitím tisíce Rusů muselo opustit domovy, blízké a odchází – často nedobrovolně – do války. Na sociálních sítích referují o bezútěšných podmínkách na ubytovnách a objevují se i videa s rodinami vojáků, kteří protestují proti jejich odvedení.

I v Moskvě se ale projevuje nespokojenost a obavy. „Působí to velmi ponuře,“ říká zpravodajka německé veřejnoprávní televize ARD Ina Ruck, která momentálně je v ruském hlavním městě. „Běžný život jde dál. (…) Když se ale díváte do očí a tváří lidí, jasně vidíte, že je něco tíží a někteří z nich vám to i sami řeknou,“ popisuje.

Lidé se podle ní bojí, že se válka bude rozrůstat a „zasáhne i jejich část Ruska“. A permanentní strach z odvedení pak zažívají všichni ruští muži. „U notáře stála dlouhá fronta mužů, kteří si přišli nechat potvrdit plnou moc pro manželky, protože nevědí, kdy budou muset narukovat nebo opustit zemi,“ říká Ruck.

Další se rozhodli prchnout. Kolik mužů už odešlo, není jasné. Deník Novaja Gazeta uvedl, že jich je čtvrt milionu. A třeba oficiální statistiky Kazachstánu říkají, že do země přišlo 100 tisíc Rusů. Podobně je na tom i Gruzie. Rusové nicméně prchají i přes Finsko nebo Mongolsko.

Někteří Rusové ještě bojují a demonstrovali v ulicích. Třeba v hlavním městě se konaly dva protesty. „Ten druhý se ani nestihl odehrát. Kdokoliv se na místě ukázal a vypadal jen trochu jako potenciální demonstrant, policie ho popadla a okamžitě putoval do přistaveného antonu,“ popisuje Ruck.

Nicméně mobilizace nebo anexe čtyř ukrajinských regionů není podle zpravodajky zdaleka to jediné, co Rusové řeší.

„Všechno se tu zdražilo, lidé přicházejí o peníze a to je pro ně velký problém. Kamkoliv jdete, lidé vám řeknou: všechno je tak drahé, nevím, jestli s příjmem vyjdu. To je velký problém, který bude muset řešit i vláda. A může to pro ni být možná ještě větší potíž než samotná válka.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak ruská média referují o mobilizaci nebo na jaké kroky teď Rusové čekají. Poslechněte si audio na začátku článku.