„Hodně temný příběh“. Novinářka z Moskvy popisuje reakci Kremlu na útok

Rusko si připomíná památku nejméně 137 lidí, kteří zemřeli během pátečního teroristického útoku v koncertní hale na moskevském předměstí. Situaci v podcastu 5:59 rozebíráme s moskevskou zpravodajkou německé veřejnoprávní televize ARD a také redaktorem Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda.

Dvě převládající emoce zaznamenal štáb německé veřejnoprávní televize ARD před troskami koncertní haly Crocus ve městě Krasnogorsk, kde v pátek teroristé zavraždili nejméně 137 lidí. Ve smutečních frontách lidé vyjadřovali hluboký zármutek a přesvědčení, že Vladimir Putin Rusko a jeho obyvatele ochrání.

„Moskva truchlí a je to vidět na každém kroku. Na obrovských obrazovkách, které jsou po celém městě a na kterých obvykle běží reklamy, jsou teď animované obrázky hořících svíček nebo odlétajících ptáků - zkrátka symboly smrti a vzpomínky na mrtvé,“ popisuje dění na ruské ulici moskevská zpravodajka televize ARD Ina Ruck.

Přinejmenším některé z viníků ale už Rusko má. Policie záhy po útoku zatkla čtyři muže, kteří jsou údajně za zločin zodpovědní. Všichni pocházejí z Tádžikistánu, tedy ze země, ze které do Ruska proudí řada pracovních migrantů. Všechny ještě o víkendu předvedli před soud a obvinili je, tři z nich vinu přiznali. V pondělí večer ruský soud uvalil vazbu na další tři muže.

„O soudních procesech jako takových toho moc nevíme, protože jsou neveřejné. Viděli jsme pouze to, jak jsou všichni čtyři k soudu přiváděni a že jsou viditelně ve špatném stavu,“ popisuje Ruck. Všichni teď budou nejméně dva měsíci ve vazbě, v květnu by je měl čekat soud. „Je to celé hodně temný příběh a moc toho o něm zatím nevíme,“ dodává novinářka.

Vladimir Putin přesto naznačil, že ruské úřady vidí viníka i jinde. Nejprve v sobotním projevu uvedl, že muži utíkali směrem k ukrajinské hranici a že jim Ukrajinci měli pomoct. Konkrétní důkazy ale podle novinářky Kreml nepřinesl.

V pondělí večer pak Putin prohlásil, že Tádžikové sice útok spáchali, ale organizátory se ještě najít nepodařilo. A opět naznačil, že by za tragédií mohla stát Ukrajina, kterou před více než dvěma lety Rusko napadlo a vede s ní válku. Ta zapojení do teroristického útoku odmítá.

„Všechna propagandistická média naskočila na tu údajnou ukrajinskou stopu, že je jasné, že za tím je Ukrajina a Američané. Ale samozřejmě, že ta tádžická nebo středoasijská část celého příběhu je pro Rusko důležitá při množství pracovních migrantů ze Střední Asie, kteří tu žijí,“ říká moskevská zpravodajka televize ARD.

Některá média se ale k výrokům Kremlu staví skeptičtěji. Novinářka uvádí ruský list Vedomosti, který otiskl článek o regionální odnoži Islámského státu s názvem IS-Chorásán. Ta operuje zejména v Afghánistánu a tvoří ji obyvatelé středoasijských republik. Jsou mezi nimi Tádžikové, Uzbekové či Kyrgyzové.

Podle novinářky novinový text organizaci důkladně představil a rovněž poukázal na nebezpečí, které IS-Chorásán pro Rusko představuje: „Z toho se dá usuzovat, že o tom lidé přemýšlejí a debatují a že si to samozřejmě spojují s Islámským státem, ne s Ukrajinou. Všichni, až na ruské úřady. I když ty asi také, jen se jim teď víc hodí ukazovat prstem na Ukrajinu a hledat padouchy tam.“

Bolest a truchlení tak mohou u některých Rusů brzy vystřídat otázky ohledně kompetence a pohotovosti úřadů. „Myslím, že byli všichni v hlubokém šoku a zármutku, ale řekla bych, že ty otázky přijdou. Lidé se budou ptát: Proč jste nás neochránili?“ myslí si Ruck.

Přispívat k tomu může i fakt, že nejdříve americké a pak i další západní zpravodajské služby Kreml před teroristickým útokem varovaly, a to už před dvěma týdny. Sám Vladimir Putin toto varování na počátku března smetl ze stolu s tím, že se jedná pouze o západní propagandu s cílem Rusko provokovat, zastrašit a pokusit se zemi destabilizovat.

Podle novinářky se tak dá očekávat, že Kreml v reakci na útok na koncertní halu může zesílit údery na Ukrajině. A v samotném Rusku mohou úřady také přitvrdit.

„Myslím, že to (teroristický útok) bude mít konsekvence i pro samotné Rusko, pro situaci uvnitř země. Například v podobě větší kontroly, možná více represí. Ale na druhou stranu ke zpřísnění kontroly a represí potřebujete dodatečné lidské síly. A ty jsou zapotřebí i na frontě. Takže bude zajímavé sledovat, jak se s tím ruský stát vypořádá,“ vysvětluje.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak se na teroristický útok na moskevském předměstí a reakci Kremlu dívá i druhý host epizody, redaktor ruské sekce Rádia Svobodná Evropa Jaroslav Šimov.