Novinář k zatýkání u polského prezidenta: právní stát je v rozkladu

V Polsku sílí konfrontace mezi starou a novou vládní garniturou. Spory vyhrotilo dramatické zatčení dvou politiků někdejší vládní strany Právo a spravedlnost, jejíž éru u moci ukončily podzimní parlamentní volby. Jak hluboká je v současnosti polarizace v polské politice i společnosti?

Zásadní změnu politického kurzu, ke které Polsko nasměrovaly říjnové parlamentní volby, provázejí velké spory a vyhrocené emoce. Proevropská koalice v čele s premiérem Donaldem Tuskem se vlády ujala v prosinci a hned krátce na to vypukl konflikt o další osud státních médií. Od minulého týdne se pak stupňují rozepře kolem zatčení dvou politiků opoziční konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) přímo v prezidentském paláci.

„Je to případ, který bychom na první pohled asi netipovali do parlamentní demokracie ve střední Evropě,“ říká o okolnostech zatčení reportér zahraniční redakce Seznam Zpráv Filip Harzer, který dění v Polsku dlouhodobě sleduje. V rozhovoru pro podcast 5:59 Harzer dodává, že epizoda zapadá do „divoké fáze“ předávání moci, kdy v Polsku skončila éra osmileté vlády Práva a spravedlnosti.

Hlavními postavami příběhu jsou dva přední politici PiSu, Mariusz Kamiński a Maciej Wąsik. Oběma mužům soud loni v prosinci udělil dvouleté tresty vězení za zneužití pravomoci v době, kdy před více než patnácti lety vedli Ústřední protikorupční úřad (CBA). Rozhodnutí soudu ale odmítli uznat nejen oni, ale také polský prezident Andrzej Duda, který byl před svým zvolením do funkce v roce 2015 členem Práva a spravedlnosti a stranu zastupoval v Sejmu a později i v Evropském parlamentu.

Kauza nyní podle reportéra Seznam Zpráv připomíná „divoký politický thriller“. Policie si totiž pro Kamińského a Wąsika v úterý přišla přímo do prezidentského paláce v okamžiku, kdy tam oba muži pobývali. Naopak Duda v tu chvíli ve svém sídle nebyl. „Záměr prezidenta byl jasný: Poskytnout jim nějaké útočiště,“ říká Harzer s tím, že si Duda nejspíše myslel, že se policisté do jeho úřadu neodváží.

Kamińského a Wąsika policie převezla do vazební věznice, spor ale neutichá. Lídři Práva a spravedlnosti v čele s dlouholetou šedou eminencí Jarosławem Kaczyńským ve čtvrtek uspořádali demonstraci v centru Varšavy, na kterou dorazily nejméně desítky tisíc lidí. Prezident Duda zároveň oznámil, že zahajuje proceduru udělení milosti pro oba zadržené politiky.

Není to přitom poprvé, kdy se v této kauze mluví o prezidentské milosti. Andrzej Duda Kamińského a Wąsika omilostnil už v roce 2015 poté, co v jejich případu padl první soudní rozsudek. Tehdy už také v Polsku vládlo Právo a spravedlnost. Jenže Nejvyšší soud později rozhodl, že Dudova milost je neplatná –⁠ prezident ji totiž použil teprve po rozhodnutí první soudní instance. Rozsudek tak nebyl pravomocný.

Následovala přestřelka uvnitř polské justice. Do procesu totiž vstoupil ústavní soud, který podle kritiků v Polsku, ale také v Bruselu, slouží zájmům Jaroslawa Kaczyńského a jeho strany. Tento soud v roce 2018 nejprve rozhodl, že udělení milosti bylo v pořádku. A později dokonce uvedl, že soudní systém vůbec nemá pravomoc přezkoumávat udělování milosti nebo abolice.

Do sporu se ale opět vložil nejvyšší soud –⁠ a potvrdil své dřívější rozhodnutí. A nakonec zazněl loni před Vánoci rozsudek s dvouletým trestem vězení, který vynesl okresní soud ve Varšavě.

Tahanice o vinu dvojice politiků Práva a spravedlnosti –⁠ ale také o samotnou platnost prezidentské milosti –⁠ podle novináře Harzera dobře ilustrují stav, do kterého se polská justice dostala za vlády PiS. „Ukázalo se, že právní stát je v rozkladu, že jeden soud neuznává druhý. Nejvyšší soud neuznává ústavní soud a naopak, prezident neuznává nejvyšší soud,“ popisuje reportér s tím, že podobné spory se netýkají jen soudů, ale také prokuratury i dalších institucí.

Chaos má své kořeny v době vlády Práva a spravedlnosti, kdy si podle reportéra jeho politici „nelámali hlavu se zákony ani s ústavou“ a „zmocnili se“ řady státních institucí. Nová vláda teď přichází se změnou, jenže části starého systému se brání a navzájem se blokují.

Také Donald Tusk a jeho kabinet ale podle Harzera přišli s některými politickými kroky, které jsou buď nelegální nebo právo ohýbají. Příkladem může být spor o změny ve státních médiích.

Celkově nyní v polské politice platí, že každá strana tvrdí, že spravedlnost je něco jiného. „Polsko je teď skutečně v právním chaosu, který ho může dovést na kraj ústavní krize,“ varuje Harzer.

Role při správě země se vyměnily. A když dříve Právo a spravedlnost označovalo předchozí opozici na čele s Občanskou platformou Donalda Tuska za „totální“, dnes PiS postupuje podobně. A někdy jde ještě dál. „Ten, kdo si myslel, že po nástupu Donalda Tuska nastane nějaký klid a že se postupně věci začnou dávat do standardu toho právního státu a podobně, tak se šeredně pletl,“ uzavírá reportér Seznam Zpráv.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč se o zatčení obou politiků PiS někdy v Polsku mluví také jako o „autobusovém spiknutí“ nebo jaký spor se vede o to, jestli jim stále patří poslanecký mandát. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.